Čeština
English
Español
Deutsch
Italiano
Français
Português
中文_(简体)中文 (简体)
Rostliny v akvaristice, umělé rostliny a holandská akvária
Protože se v některých akváriích chovají ryby, které zrovna neuctívají praktické a estetické přednosti rostlin, dají se použít pro dekoraci rostliny umělé. Tedy, umělé v tom pravém slova smyslu, tedy z plastu. Pomineme teď otázku, zda je rostlina z umělé hmoty v akváriu zrovna estetickým klenotem. Musím se přiznat, že když jsem kdysi poprvé slyšel o umělých rostlinách, běhal mi mráz po zádech. Ale jak se říká, nikdy neříkej nikdy, po čase jsem z mnoha důvodů jejich roli v akvaristice nejen přijal, ale dokonce i ocenil. Tedy v omezeném množství a při speciálním použití. Dají se použít např. při výtěrech ryb, u kterých je jiná možnost technicky složitější. Jedná se například o některé druhy cichlid, jejichž potěr při rozplavání má tendenci se skrývat, pro výtěry – mohou nahradit třecí rošt – a tak podobně. Umělé rostliny jsou také použitelné v případě vytvoření úkrytů pro ryby, u kterých to je přirozené a přitom je není možné s živými rostlinami chovat.
Je pravda, že od dob, kdy se rostliny z umělé hmoty začaly vyrábět, se jejich kvalita podstatně vylepšila. Výrobci je vyrábějí z kvalitních materiálů a hlavně přirozeného vzhledu. Pravda, existují umělé rostliny fantastických tvarů i barev, ale takové se do běžné nádrže nehodí. Jsou vhodné k použití například pro výstavní účely. Ale myslím, že i zde platí pravidlo jako u oblíbených jídel, proti gustu….Jen je velmi důležité, aby zvolené rostliny nerušily živé tvory v akváriu. Např. svou výraznou barvou.
Musím ještě upozornit na jednu zvláštnost a tou je poměrně velký povrch plochy mnoha vyráběných plastových rostlin a s tím související fakt, že se po čase pokryjí bakteriemi a slouží jako biofiltr.
Dovolím si osobní postřeh. Na jedné výstavě akvarijních ryb jsem viděl zařízená akvária, kde byly použity plastové rostliny v kombinaci s rostlinami živými. Zajímavé bylo, že téměř všichni návštěvníci se domnívali, že jsou v nádržích rostliny výhradně živé.
A ještě jeden. Před několika lety jsem držel v ruce prospekt firmy, která se výrobou umělých rostlin zabývá. Jako první jsem si pochopitelně prohlédl fotku, která byla na titulní straně prospektu a zalíbilo se mi na ní holandské akvárium. Až poté jsem si přečetl, že je osázeno výhradně plastovými rostlinami.
Holandská akvária
Tak jako mnozí chovají okrasné ryby v akváriích, jiní dávají přednost akváriím, kde vyniká krása vodních rostlin a ryby jsou v něm pouze doplňkem. Takovým akváriím se říká holandská. Před časem jsem si takto zařízená akvária rozdělil do dvou skupin. V první skupině jsou akvária, která se osazují jen na dobu potřebnou ke konání výstavy či jiné prezentace. Taková akvária jsou upravována s velikou pečlivostí a jejich stvořitelé jsou mnohdy mistři svého oboru, kteří musí mít k této činnosti vrozené předpoklady. Když jsem viděl poprvé osazování takové nádrže, byl jsem velmi překvapen, kolik rostlinného materiálu taková nádrž potřebuje ke svému oživení. Pro Vaši představu uvedu, že do dvoumetrové nádrže se použilo mnoho set vzrostlých rostlin, které se sesazovaly do skupin či trsů a dno se pokrylo kobercem dvou druhů, které byly ale již k tomuto účelu předpěstované. Takže mistr postupoval jako když osazuje fotbalové hřiště novým trávníkem. Z plastových krabiček, o něco větších než krabička od cigaret, vyndával předpěstované rostliny, které byly srostlé svými kořeny a pečlivě je sesazoval do zeleného koberce na dně akvária. V předních partiích a v různých zákoutích pak tento koberec vynikl jasnou zelení. Kdyby se měly jednotlivé rostlinky spočítat tak, jak se prodávají – tedy po kusech, bylo by jich jistě na tisíce! Dovedete si tedy představit cenu takto zařízeného akvária, zvláště když je osázeno pouze na několik dní. Jeho konečný efekt je ale neskutečně krásný, použijí-li se k nasvícení ještě speciální zářivky a bodové lampy, které dají vyniknout všem možným zákoutím vodního světa.
Musím ale říci, že takové akvárium je opravdu zařízené pouze na efekt. Budoucnost takové nádrže by nebyla perspektivní, protože nároky na pěstování rostlin používaných v akvaristice, se mnohdy podstatně liší a nejsou schopny žít spolu současně v jednom, uměle vytvořeném prostředí.
Tím jsme se dostali k druhé skupině holandských akvárií a to jsou skutečně, po dlouhá léta udržovaná, živoucí společenství rostlin, které se svými nároky dokáží přizpůsobit společnému soužití v jednom akváriu. Tvorba a provozování takové nádrže je záležitostí skutečně již vyzrálých akvaristů a přirovnal bych tuto akvaristickou disciplínu nárokem na trpělivost k tvorbě sesazených japonských mini krajin SAIKEI. Na rozdíl od SAIKEI je ale pěstování vodních rostlin v akváriu ztíženo daleko užším spětím s vodním prostředím. Neexistuje žádná předloha či přesný návod a když se nějakého přesto budete držet, bude zázrak, když se takovému bude dařit. Na rostliny v akváriu má velký vliv i okolní prostředí. Pr
Zvolená intenzita osvětlení, jeho druh(použité světelné zdroje), dopadající denní světlo, jeho lom, kvalita skla, teplota okolí a s tím vším také spjaté umístění akvária v místnosti. Rovněž trpělivost nesmí chybět, vždyť mnohdy trvá vymodelování takové nádrže několik let. Všeobecně se doporučuje velká nádrž a čím větší, tím lepší. Výkyvy teplot a chemických hodnot jsou ve velkém akváriu daleko mírnější než v akváriu malém. To ostatně platí, až na výjimky, i v akváriích s rybami.
Poblém nastane, když se taková nádhera musí stěhovat. Ne jenom pro to fyzické přestěhování, ale většinou se s přemístěním nádrže do nového bytu či jiných prostor, mění i chemické složení vody. To znamená zase vše od začátku. Tato věta vypadá, jako by v ní zněla jakási zoufalost, ale pro mnohé akvaristy je právě toto tím motorem, co je žene dál. Právě proto chovatel, akvarista, nezůstává u jednoho rozmnoženého druhu ryby či rostliny, ale snaží se proniknout dál do tajů této nádherné chovatelské disciplíny. Musím se zmínit ještě o jedné výhodě takto zařízeného akvária. Holandské akvárium dovoluje totiž svému majiteli daleko více volnosti a tak se nemusí každý den starat o krmení a hlídání zdravotního stavu ryb, i když se do takové nádrže z praktických důvodů omezené množství ryb doporučuje. Chovají se zde ale ryby nenáročné a takové, které nezatěžují tolik chemizmus vody. Například malé druhy teter. Dnes již existují velmi jednoduchá a laciná elektronická zařízení, která umí ohlídat jak teplotu, tak délku osvětlení v akváriu při nepřítomnosti majitele.
Při této příležitosti je též dobré se zmínit o akváriích, kde je naopak osázení skromné, ale konečný efekt je též vynikající. Dá se říci, že dominantu většinou tvoří mateční rostlina či sesazené rostliny do trsu a pouze několik dalších rostlin na doplnění. Ostatní efekt doplňuje ostatní dekorace. Jedná se o kořeny, kameny, v poslední době i keramika. Pro tyto účely se vyrábí mnoho druhů hotové dekorace jako např. plastová pozadí, která jsou natolik věrná, že je těžko od reálné dekorace rozeznáme. Platí zde ovšem pravidlo, čím reálnější, tím dražší. Velmi důležité u těchto dekoračních nádrží je osvětlení. S tím je dobré si pohrát a doplnit př.reflektory, které umí efektně zvýraznit třetí rozměr.
U všech dekorativních nádrží je dobré pamatovat též na manipulaci při údržbě akvária v budoucnu. Myslím tím externí zařízení jako je osvětlení, filtry, př. Stojany s rostlinami a jiné př.dekorační doplňky.
Ještě bych rád dodal, že vodní(submersní) rostliny v přírodě hrají velmi důležitou roli pro prostředí v němž žijí. Mnohdy se bez rostlin rybí obsádka neobejde. Zvláště ve vodách stojatých. Rostliny jsou mimo jiné velmi dobrými producenty kyslíku a i když v nočních hodinách kyslík spotřebovávají, ubude ho daleko méně, než ho přes den vyprodukují. Proto se také v ranních hodinách mění ve stojatých vodách částečně pH.
Na konec bych rád ještě upřesnil některé pojmy, které se nesprávně používají a již bohužel zevšedněly.
Emerzní rostlina. Je to růstová forma, při níž je rostlina zakořeněna ve dně a je částečně zaplavena.
Submerzní rostlina. Plně ponořená rostlina. Zde bych chtěl upozornit na to, že submersní rostlina nevznikne tak, že rostlinu pod vodu přesadíme z terestrické formy. Submersní rostlina musí být pod vodou již vyrostlá, vypěstovaná.
Terestrická rostlina. Je to rostlina, která roste v trvale vlhkém prostředí. Rostlina tedy není zaplavená, ale žije v trvale vlhké půdě. Toto je forma, které se všeobecně mylně říká emerzní.
Poznámka: v minulém díle jsem omylem při problematickém umísťování článku na stránky Dajana pet vymazal celý odstavec týkající se amoniaku(čpavku) a který byl pro celý význam článku dosti podstatný. V některém dalším pokračování to napravím. Doufám, že máme nejhorší za sebou a vznik těchto stránek nebudou již doprovázet tyto nehody.
V dalším článku něco o Echinodorech. Reakce na dotaz Jana Kopeckého.
