Rostliny v akvaristice, umělé rostliny a holandská akvária

29.8.2006| Jiří Růžička | Blog 0

Protože se v některých akvárií­ch chovají­ ryby, které zrovna neuctí­vají­ praktické a estetické přednosti rostlin, dají­ se použí­t pro dekoraci rostliny umělé. Tedy, umělé v tom pravém slova smyslu, tedy z plastu. Pomineme teď otázku, zda je rostlina z umělé hmoty v akváriu zrovna estetickým klenotem. Musí­m se přiznat, že když jsem kdysi poprvé slyšel o umělých rostlinách, běhal mi mráz po zádech. Ale jak se ří­ká, nikdy neří­kej nikdy, po čase jsem z mnoha důvodů jejich roli v akvaristice nejen přijal, ale dokonce i ocenil. Tedy v omezeném množství­ a při speciální­m použití­. Dají­ se použí­t např. při výtěrech ryb, u kterých je jiná možnost technicky složitější­. Jedná se napří­klad o některé druhy cichlid, jejichž potěr při rozplavání­ má tendenci se skrývat, pro výtěry – mohou nahradit třecí­ rošt – a tak podobně. Umělé rostliny jsou také použitelné v pří­padě vytvoření­ úkrytů pro ryby, u kterých to je přirozené a přitom je není­ možné s živými rostlinami chovat.
Je pravda, že od dob, kdy se rostliny z umělé hmoty začaly vyrábět, se jejich kvalita podstatně vylepšila. Výrobci je vyrábějí­ z kvalitní­ch materiálů a hlavně přirozeného vzhledu. Pravda, existují­ umělé rostliny fantastických tvarů i barev, ale takové se do běžné nádrže nehodí­. Jsou vhodné k použití­ napří­klad pro výstavní­ účely. Ale myslí­m, že i zde platí­ pravidlo jako u oblí­bených jí­del, proti gustu….Jen je velmi důležité, aby zvolené rostliny nerušily živé tvory v akváriu. Např. svou výraznou barvou.
Musí­m ještě upozornit na jednu zvláštnost a tou je poměrně velký povrch plochy mnoha vyráběných plastových rostlin a s tí­m souvisejí­cí­ fakt, že se po čase pokryjí­ bakteriemi a slouží­ jako biofiltr.
Dovolí­m si osobní­ postřeh. Na jedné výstavě akvarijní­ch ryb jsem viděl zaří­zená akvária, kde byly použity plastové rostliny v kombinaci s rostlinami živými. Zají­mavé bylo, že téměř všichni návštěvní­ci se domní­vali, že jsou v nádrží­ch rostliny výhradně živé.
A ještě jeden. Před několika lety jsem držel v ruce prospekt firmy, která se výrobou umělých rostlin zabývá. Jako první­ jsem si pochopitelně prohlédl fotku, která byla na titulní­ straně prospektu a zalí­bilo se mi na ní­ holandské akvárium. Až poté jsem si přečetl, že je osázeno výhradně plastovými rostlinami.

Holandská akvária
Tak jako mnozí­ chovají­ okrasné ryby v akvárií­ch, jiní­ dávají­ přednost akvárií­m, kde vyniká krása vodní­ch rostlin a ryby jsou v něm pouze doplňkem. Takovým akvárií­m se ří­ká holandská. Před časem jsem si takto zaří­zená akvária rozdělil do dvou skupin. V první­ skupině jsou akvária, která se osazují­ jen na dobu potřebnou ke konání­ výstavy či jiné prezentace. Taková akvária jsou upravována s velikou pečlivostí­ a jejich stvořitelé jsou mnohdy mistři svého oboru, kteří­ musí­ mí­t k této činnosti vrozené předpoklady. Když jsem viděl poprvé osazování­ takové nádrže, byl jsem velmi překvapen, kolik rostlinného materiálu taková nádrž potřebuje ke svému oživení­. Pro Vaši představu uvedu, že do dvoumetrové nádrže se použilo mnoho set vzrostlých rostlin, které se sesazovaly do skupin či trsů a dno se pokrylo kobercem dvou druhů, které byly ale již k tomuto účelu předpěstované. Takže mistr postupoval jako když osazuje fotbalové hřiště novým trávní­kem. Z plastových krabiček, o něco větší­ch než krabička od cigaret, vyndával předpěstované rostliny, které byly srostlé svými kořeny a pečlivě je sesazoval do zeleného koberce na dně akvária. V přední­ch partií­ch a v různých zákoutí­ch pak tento koberec vynikl jasnou zelení­. Kdyby se měly jednotlivé rostlinky spočí­tat tak, jak se prodávají­ – tedy po kusech, bylo by jich jistě na tisí­ce! Dovedete si tedy představit cenu takto zaří­zeného akvária, zvláště když je osázeno pouze na několik dní­. Jeho konečný efekt je ale neskutečně krásný, použijí­-li se k nasví­cení­ ještě speciální­ zářivky a bodové lampy, které dají­ vyniknout všem možným zákoutí­m vodní­ho světa.

Musí­m ale ří­ci, že takové akvárium je opravdu zaří­zené pouze na efekt. Budoucnost takové nádrže by nebyla perspektivní­, protože nároky na pěstování­ rostlin použí­vaných v akvaristice, se mnohdy podstatně liší­ a nejsou schopny ží­t spolu současně v jednom, uměle vytvořeném prostředí­.
Tí­m jsme se dostali k druhé skupině holandských akvárií­ a to jsou skutečně, po dlouhá léta udržovaná, živoucí­ společenství­ rostlin, které se svými nároky dokáží­ přizpůsobit společnému soužití­ v jednom akváriu. Tvorba a provozování­ takové nádrže je záležitostí­ skutečně již vyzrálých akvaristů a přirovnal bych tuto akvaristickou disciplí­nu nárokem na trpělivost k tvorbě sesazených japonských mini krajin SAIKEI. Na rozdí­l od SAIKEI je ale pěstování­ vodní­ch rostlin v akváriu ztí­ženo daleko užší­m spětí­m s vodní­m prostředí­m. Neexistuje žádná předloha či přesný návod a když se nějakého přesto budete držet, bude zázrak, když se takovému bude dařit. Na rostliny v akváriu má velký vliv i okolní­ prostředí­. Pr
Zvolená intenzita osvětlení­, jeho druh(použité světelné zdroje), dopadají­cí­ denní­ světlo, jeho lom, kvalita skla, teplota okolí­ a s tí­m vší­m také spjaté umí­stění­ akvária v mí­stnosti. Rovněž trpělivost nesmí­ chybět, vždyť mnohdy trvá vymodelování­ takové nádrže několik let. Všeobecně se doporučuje velká nádrž a čí­m větší­, tí­m lepší­. Výkyvy teplot a chemických hodnot jsou ve velkém akváriu daleko mí­rnější­ než v akváriu malém. To ostatně platí­, až na výjimky, i v akvárií­ch s rybami.

Poblém nastane, když se taková nádhera musí­ stěhovat. Ne jenom pro to fyzické přestěhování­, ale většinou se s přemí­stění­m nádrže do nového bytu či jiných prostor, mění­ i chemické složení­ vody. To znamená zase vše od začátku. Tato věta vypadá, jako by v ní­ zněla jakási zoufalost, ale pro mnohé akvaristy je právě toto tí­m motorem, co je žene dál. Právě proto chovatel, akvarista, nezůstává u jednoho rozmnoženého druhu ryby či rostliny, ale snaží­ se proniknout dál do tajů této nádherné chovatelské disciplí­ny. Musí­m se zmí­nit ještě o jedné výhodě takto zaří­zeného akvária. Holandské akvárium dovoluje totiž svému majiteli daleko ví­ce volnosti a tak se nemusí­ každý den starat o krmení­ a hlí­dání­ zdravotní­ho stavu ryb, i když se do takové nádrže z praktických důvodů omezené množství­ ryb doporučuje. Chovají­ se zde ale ryby nenáročné a takové, které nezatěžují­ tolik chemizmus vody. Napří­klad malé druhy teter. Dnes již existují­ velmi jednoduchá a laciná elektronická zaří­zení­, která umí­ ohlí­dat jak teplotu, tak délku osvětlení­ v akváriu při nepří­tomnosti majitele.

Při této pří­ležitosti je též dobré se zmí­nit o akvárií­ch, kde je naopak osázení­ skromné, ale konečný efekt je též vynikají­cí­. Dá se ří­ci, že dominantu většinou tvoří­ mateční­ rostlina či sesazené rostliny do trsu a pouze několik další­ch rostlin na doplnění­. Ostatní­ efekt doplňuje ostatní­ dekorace. Jedná se o kořeny, kameny, v poslední­ době i keramika. Pro tyto účely se vyrábí­ mnoho druhů hotové dekorace jako např. plastová pozadí­, která jsou natolik věrná, že je těžko od reálné dekorace rozeznáme. Platí­ zde ovšem pravidlo, čí­m reálnější­, tí­m dražší­. Velmi důležité u těchto dekorační­ch nádrží­ je osvětlení­. S tí­m je dobré si pohrát a doplnit př.reflektory, které umí­ efektně zvýraznit třetí­ rozměr.

U všech dekorativní­ch nádrží­ je dobré pamatovat též na manipulaci při údržbě akvária v budoucnu. Myslí­m tí­m externí­ zaří­zení­ jako je osvětlení­, filtry, př. Stojany s rostlinami a jiné př.dekorační­ doplňky.

Ještě bych rád dodal, že vodní­(submersní­) rostliny v pří­rodě hrají­ velmi důležitou roli pro prostředí­ v němž žijí­. Mnohdy se bez rostlin rybí­ obsádka neobejde. Zvláště ve vodách stojatých. Rostliny jsou mimo jiné velmi dobrými producenty kyslí­ku a i když v noční­ch hodinách kyslí­k spotřebovávají­, ubude ho daleko méně, než ho přes den vyprodukují­. Proto se také v ranní­ch hodinách mění­ ve stojatých vodách částečně pH.

Na konec bych rád ještě upřesnil některé pojmy, které se nesprávně použí­vají­ a již bohužel zevšedněly.

Emerzní­ rostlina. Je to růstová forma, při ní­ž je rostlina zakořeněna ve dně a je částečně zaplavena.

Submerzní­ rostlina. Plně ponořená rostlina. Zde bych chtěl upozornit na to, že submersní­ rostlina nevznikne tak, že rostlinu pod vodu přesadí­me z terestrické formy. Submersní­ rostlina musí­ být pod vodou již vyrostlá, vypěstovaná.

Terestrická rostlina. Je to rostlina, která roste v trvale vlhkém prostředí­. Rostlina tedy není­ zaplavená, ale žije v trvale vlhké půdě. Toto je forma, které se všeobecně mylně ří­ká emerzní­.

Poznámka: v minulém dí­le jsem omylem při problematickém umí­sťování­ článku na stránky Dajana pet vymazal celý odstavec týkají­cí­ se amoniaku(čpavku) a který byl pro celý význam článku dosti podstatný. V některém další­m pokračování­ to napraví­m. Doufám, že máme nejhorší­ za sebou a vznik těchto stránek nebudou již doprovázet tyto nehody.

V další­m článku něco o Echinodorech. Reakce na dotaz Jana Kopeckého.

Tagy: blog

Sdílej: Facebook Twitter Google+ Pinterest