Rostliny v akvaristice

18.8.2006| Jiří Růžička | Blog 0

Poznámka:

Tento článek pojednává o rostlinách, bude-li přesto někdo tvrdit, že lze chovat ryby bez rostlin, bude mí­t pravdu.

Je tomu již téměř 35 let co jsem doslova hltal první­ články o akvaristice. š lo mi tehdy hlavně o ryby, rostliny jsem dosti dlouhou dobu jaksi přehlí­žel. Vše vlastně nastartovalo, když jsem se naučil první­ latinský název ryby. Pamatuji si dodnes, že to byl Trichogaster trichopterus. Tehdy jsem se cí­til být povolaný k tomu, abych se pustil do debaty se starší­mi kolegy na schůzi našeho spolku. To to dopadlo….
Mám-li se vrátit do historie, musí­m přiznat, že to byly právě rostliny, které umožnily rozvoj akvaristiky tak, jak ji známe dnes. Ano, dnešní­ moderní­ akvárium s všemožnou technikou je opravdu dosti rozdí­lné od původní­ch nádrží­. š lo a jde ale v podstatě stále o jedno, jak dostat z tak omezeného prostředí­ akvária s chovanými rybami to velké množství­ rozkládají­cí­ch se organických látek a jejich produktů. Vždyť zatí­žení­ tak malého množství­ vody jako v akvárií­ch bývá všemi možnými dobrotami, kterými krmí­me naše miláčky, je opravdu veliké. K tomu musí­me připočí­st ještě exkrementy ryb a jiných živočichů i rozkládají­cí­ se zbytky rostlin. Nehledě na další­ biologické procesy.

To vše se v dnešní­ době řeší­ filtry, vzduchovací­ technikou a dokonce též dodávání­m různých chemických pří­pravků do akvarijní­ vody. To ale kdysi nebylo možné, protože technika neexistovala ale hlavně byly tyto poznatky ještě jaksi v plenkách.

Přelomem, nejen v chovu ryb v zajetí­, bylo objevení­ důležitosti kyslí­ku pro drtivou většinu organismů na zemi. Stalo se tak v osmnáctém století­. Ve starých záznamech se doví­dáme, že trvalé problémy v chovu ryb byly právě z neznalosti potřeby kyslí­ku. Již tenkrát se přišlo na to, že když se do uzavřených prostor kde se chovají­ ryby vysadí­ vodní­ rostliny, ustanou potí­že a naví­c se do takové nádoby může vysadit ryb ví­ce! Jak to je možné? Děje se tak pomocí­ základní­ch funkcí­ rostlin, producentů. Toto poznání­ bylo pochopitelně začátkem. Kyslí­k v akváriu nespotřebovávají­ pouze ryby, ale i bakterie, jednobuněční­ živočichové(nálevní­ci), chemické a biologické procesy.

Mluví­me-li o nedostatku kyslí­ku ve vodě, mluví­me o „kyslí­kovém deficitu“.

Rostliny ale pomáhají­ našemu akváriu ještě jinou důležitou funkcí­ a tou je přetváření­ neústojných(minerální­ch) látek v ústrojné(živé) orgány. Vytvářejí­ tak organickou hmotu. Velmi jednoduše řečeno, rostliny vlastně umí­ ten zázrak, že z toho, co rybám v akváriu může velmi uškodit, vytvoří­ nakonec to, co jim prospí­vá! Tento proces probí­há za nutné účasti světla a nazývá se „asimilace“.


Rostlina je právě proto producent, protože umí­ z odpadu „vyrobit“ nejen potravu. Je dobře známo, že rostliny existovaly daleko dří­ve na naší­ Zemi než živočichové. Znamená to, že rostliny se bez živočichů obejdou, ale vyšší­ život na naší­ Zemi bez rostlin možný není­!

Protože ale pohled do akvária není­ pohledem do skutečné živé pří­rody, ale do uměle vytvořeného vodní­ho světa, musí­me se držet určitých pravidel. Mluví­me-li o rostlinách, uvedu jednoduchý pří­klad, z kterého si uděláte velmi jasný pohled na funkci rostlin v akváriu.

Ještě dří­ve, než jsem se v začátcí­ch zabýval teorií­ o rostlinách, odchovával jsem již poměrně značné množství­ živorodek z rodu Xiphophorus. Potěr jsem neměl kam umí­stit a tak, jak jinak, přišlo do domácnosti nové akvárium. Měl jsem tenkrát mí­sto na polici vedle stávají­cí­ nádrže a tak bylo stejně velké jako to, ve kterém se tí­snil potěr z mnoha výtěrů. Mám-li být konkrétnější­, akvária měla obsah asi tak 120 litrů, byla rámová a v tom původní­m se tí­snilo na 300 mladých Xif. Rozdělil jsem je tedy do obou akvárií­ na polovinu, silně vzduchoval a filtroval. Voda v akvárií­ch byla pochopitelně dosti kalná, protože jsem za krmiče, ryby žraly co se do nich vešlo….Akvária byla bez rostlin a další­ho vnitřní­ho zaří­zení­, pouze účelová -filtry a vzduchovací­ kameny.

V tu dobu jsem dostal od pří­tele rostlinu. Plovoucí­ Ceratopteris thalicroides v základní­ formě. Tenkrát jsem mohl pozorovat, co dovede taková rostlina v akváriu ztropit(v dobrém). Za krátký čas byla rostlina několikanásobně větší­ a kořeny sahaly až na dno akvária.

Co to způsobilo? „Odpad“ z potravy a nato i z exkrementů živorodek je jak známo velmi hojný a tak Ceratopteris měl dost živin, i když jsem filtry vymýval téměř denně. Překvapila mě značná rychlost růstu rostliny samotné, ale co bylo podstatnější­, jak ovlivnila nejen mechanickou čistotu vody v akváriu. Voda se pročistila a i když nebyla pochopitelně křišťálová, byla daleko průzračnější­ než v druhé nádrži. Tenkrát jsem ještě dusičnany a dusitany neměřil, ale dnes již dobře ví­m, že to jsou velmi nebezpečné veličiny, které rostliny v akváriu umí­ redukovat na přijatelnou mí­ru. Rostlinu jsem pochopitelně dal i do druhého akvária s potěrem, protože již v tu dobu se rozdělila na rostlin několik(vegetativně se rozmnožila) a poté jsem mohl sledovat, jak se i v druhé nádrži voda měnila v daleko čistší­ prostředí­ pro moje odchované Xify.

To byl pro mě dost dobrý důvod pro to, abych se o rostliny začal zají­mat daleko podrobněji než do té doby.

Rostliny jsou ale dobré pro naše akvárium i z jiných důvodů. Jsou to nejen estetické klenoty, ale pro mnohé živočichy v akváriu tvoří­ úkryty a mnohým slouží­ jako přirozený objekt, který prostě do vody patří­, nemluvě o tření­ ryb a úkrytu potěru před dospělými rybami.

V pří­ští­m článku bych rád napsal o umělých rostlinách a akvárií­ch, kde rostliny hrají­ prim, tedy o holandských akvárií­ch.

Jiří­ Růžička

Foto: Barclaya longifolia – květ

Tagy: blog

Sdílej: Facebook Twitter Google+ Pinterest