Předchozí článek končil zkrmováním hmyzu. Tento je pro výše uvedené ryby velmi důležitý a bez něj se budete stále potýkat s nezdary. Odchov kongoteter je bez hmyzu téměř nemožný. Imaga, jak se nazývají hmyzí dospělci, jsou tedy velmi potřebná, ale dají se v nouzi nahradit. A to právě larvami hmyzu.
V současnosti se dají zmrazené hmyzí larvy zakoupit snad ve všech odborných prodejnách. Prodávají se larvy pakomárů z rodu Chironomus(koretry), Chaoborus(patentky) a larvy černých komárů z rodu Culex. Tyto larvy je možné podávat po celý rok. Jen mi dovolte malou radu. Oddělenou část zmrazených larev vložte do čajového sítka a těsně před zkrmením propláchněte pod tekoucí, vlažnou vodou, až do rozmrznutí. Zbavíte tak larvy krve i jiných nežádoucích látek. Rozmražené larvy jsou ke krmení rozhodně vhodnější. Tuto potravu podávejte rybám průběžně a druhy larev střídejte.
V neposlední řadě bych se rád zmínil o hmyzu ve formě sušené. Je to také jedna z možností, jak dodat rybám potřebné látky, které hmyzí tělo obsahuje. Pravda, v této formě není sice hmyz tak účinný jako živý, ale budete-li krmit pravidelně a zvolíte-li tu správnou kombinaci, úspěchu můžete dosáhnout taktéž. Pozor jen na kvalitu sušeného hmyzu. Jde o podíl nečistot a nezávadnost samotné suroviny.
Další možnost je hmyz smýkaný. Je dnes již asi málo sběračů hmyzu, ale přece. Tato technika se provádí síťkou z jemného plátna či jiné síťoviny. Od síťky na lovení planktonu se liší jak materiálem, tak tvarem. Síťka na smýkání hmyzu má spodní díl ústí sítě rovný a její tvar se podobá ležatému písmenu D. Touto sítí se smýká hmyz od jara do podzimu na loukách. Pozor ale, má to svá úskalí. Lokalita, kde se hmyz smýká musí být čistá, neošetřená chemickými látkami a v nezávadném prostředí. Další důležitou informací je, že rozhodně ne každý druh hmyzu je ke zkrmování vhodný. Dokonce jsou druhy, které mohou zavinit při zkrmování rybám nemalé potíže. Doporučuji tedy tuto techniku pouze pokročilým akvaristům. Musím ale napsat, že vytříděný a nezávadný přírodní hmyz je to nejlepší, co můžete kongotetrám nabídnout.
Jak jsem již uvedl dříve, hmyz v jakékoliv podobě je tou nejpodstatnější přirozenou složkou potravy většiny tropických ryb a tak je důležité, podávat ho nejen kongotetrám, ale všem druhům akvarijních ryb.
Příprava k výtěru Phenacogrammus interruptus
Hejno, které jste po několik měsíců odpovědně krmili se stává stále krásnější a ryby v něm září duhovými barvami. Hlavně samečci, kteří při dostatečném a vhodně voleném osvětlení provádějí všemožné brikule a jejich živý projev je demonstrací ladnosti rybího těla. Na začátku tohoto článku jsem se zmínil o slunečním záření a jeho vlivu na chování těchto ryb. V této fázi můžete sledovat sami, co se stane, když do akvária během dne, byť na krátkou chvíli, zasvítí sluneční svit. Aktivita samečků se zvýší a jistě si všimnete, že se z hejna co chvíli oddělí pár a nad trsem rostlin či v jiném příhodném místě se pokouší o první páření. To se také nakonec povede a budete-li pozorní, spatříte jikry klesající ke dnu. Co to znamená? Jistě jste již pochopili, že ten hlavní impuls pro začátek tření u kongoteter způsobí sluneční svit. To ale pouze v tom případě, budou-li Vaše ryby celý čas dospívání poctivě krmeny a hlavně, tou správnou potravou, jejíž složení jsem již v článku popisoval.
Je dobré počkat ještě několik týdnů a nechat hejno žít svým životem. Právě to je ale doba, kdy je velmi důležité dbát na skladbu potravy. V tu dobu je velmi vhodné začít podávat živý hmyz. Ryby budou vitálnější a samičky se krásně zaplní.
Voda potřebná k výtěru
Jestliže jsem na začátku psal, že pro chov kongoteter postačuje čirá vodovodní voda s nikterak specifickými hodnotami, zcela jinak je tomu při jejich odchovu. Tam je nárok na vodu velmi vysoký a její hodnoty podobné, jako například u neonky červené. S jediným rozdílem, její kyselost postačí okolo 6,5 pH. Voda, která bude použita pro výtěr by neměla mít téměř žádnou tvrdost. Mluvím-li o tvrdosti, myslím tvrdost celkovou-dGH. Pro zajímavost, naměřená celková tvrdost v jednom biotopu výskytu tetry koňžské byla necelé 3 °dGH! Nevím, jak ostatní akvaristé, ale uhličitanovou tvrdost, tedy tvrdost přechodnou – dKH, používám téměř nulovou. Čili nejraději pod jeden stupeň. Pozor, budete-li dodržovat celkovou tvrdost vody do 3 °dGH a alkalita bude vyšší než max1,5 ° dKH, narušíte správný fiziologický vývoj jikry a způsobíte tak konstituční vodnatelnost. Takže pozor! Uhličitany jsou podle mých zkušeností daleko větší problém, než zvýšená tvrdost síranová, tedy stálá dNKH. A ještě něco, budete-li mít nepatrně vyšší hodnotu uhličitanovou, snižte kyselost na 6 – 6,2 pH.
Měl bych se zmínit i o vodivosti vody. Tam dodržuji pravidlo maximálně do 25 mS, tedy mikrosiemens. Což je opravdu velmi měkká voda. Zajímavostí je, že v řekách a jejich tůních, kde se vyskytují ryby s podobnými nároky se tato vodivost pohybuje místy i pod deset mikrosiemens. Ještě jednu zajímavost, laboratorně vyrobená chemicky čistá destilovaná voda může dosáhnout hodnot 0,5 a více mikrosiemens. Průměrná vodivost vodovodní vody může mít hodnoty kolem 350 mikrosiemens, ale také třeba 150. Záleží na území, kde se vodovodní voda měří.
Vidíte sami, že vodivost, potřebná pro výtěr kongoteter je opravdu velmi malá a je na úrovni technické destilované vody, kterou ale pro akvarijní účely nedoporučuji. Mohu jmenovat ještě některé druhy běžně chovaných ryb, které potřebují ke své zdárné reprodukci takto nízké chemické hodnoty vody. Inpaichthys kerri(tetra královská), Cheirodon axelrodi(neonka červená), ryby z rodu Symphysodon(terčovci), Hemigrammus rhodostomus(tetra červenoústá).
Vodu s takovými hodnotami dnes již těžko najdete v přírodě. Když, tak mohu jedině doporučit. V drtivé většině Vám ale nezbude, než si ji obstarat od zkušenějšího akvaristy, nebo si ji vyrobit sami. Nemáte-li ale s úpravou vody prozatím žádné zkušenosti, je dobré si nejprve tuto velmi důležitou akvaristickou disciplínu osvojit. Voda pro akvarijní účely nelze totiž do takových hodnot upravit přidáním nějaké zázračné tekutiny či prášku. To lze naopak, když vodu upravujete do hodnot vyšších z vody měkké, například pro africké cichlidy z jezer Malawi a Tanganika. Změkčování vody, tedy demineralizaci, lze provádět několika způsoby a tento proces není nikterak jednoduchý. Konec konců, co je jednoduché, když se v tom nevyznáme? Již slyším zkušenější akvaristy: „No, no, ty z toho děláš…!“ Přeji Vám tedy, abyste co nejdříve doplnili jejich řady.
Dokončení příště
0 komentářů