Legenda akvaristiky. Tak by se také dala nazvat tato nádherná rybka . Původ tetry neonové je v Jižní Americe na horním toku řeky Amazonky a v jejich přítocích. Literatura uvádí řeky Rio Purus, Rio Putumayo a ještě další lokality. Nádherné vybarvení a nenáročnost chovu(nikoliv odchovu), ji velmi rychle zařadila mezi oblíbené chovance. Myslím, že neexistuje člověk, který by pod názvem neonka hledal něco jiného než právě tuto oblíbenou rybku z horního toku neméně legendární řeky Amazonky. Pro lidstvo byla objevena v roce 1936 a během krátké doby se stala oblíbená prakticky v celém akvaristickém světě.
Zajímavostí je, že obchodně je tato rybka snad nejúspěšnější ze všech dekorativních ryb a nebudu daleko od pravdy když uvedu, že množství prodaných neonek se bude již jistě počítat na miliardy.
Je dobré si také připomenout jedno výročí. V letošním roce je tomu 70 let od jejího objevení.
Musím se přiznat, že můj zájem o tento klenot z říše akvarijních ryb byl zpočátku mé akvaristické éry velmi chladný. Postupně jsem ale pronikal to tajů chemie a úpravy vody a to vlastně vzbudilo moji pozornost, která se soustředila na jihoamerické tetry a tedy i na tetru neonovou. Bylo to v době, kdy jsme jezdívali z Prahy pro vodu do mnoha studánek a zvláště pak do Jevan u Prahy. Někteří z nás jezdili pro přírodní vodu dokonce až do Krkonoš, na š umavu a já nevím kam ještě. Tahali jsme padesátilitrové sudy s měkkou vodou a musím říci, že to nebyla práce zrovna lehká. Zvláště tam, kde ke studánce nebyla příjezdová cesta.
V tu dobu jsem se učil vytírat mnoho náročných a problematických teter.
Již před rokem 1980 jsem měl ale to štěstí a mohl navštívit specializované pracoviště ve vodohospodářském ústavu v Praze Suchdole. To jsem nebyl zdaleka již začátečník, ale co jsem spatřil tam, mě ohromilo. Množství různých pokusných zařízení na úpravu vody. Dokonce již tenkrát tam zkoušeli reversní osmíłzu. Zjednodušeně řečeno, jde o speciální membrány, které umí oddělit malé molekuly od velkých a tím vlastně vodu odsolit, změkčit. Dala se tak vyrobit z pražské vodovodní vody docela slušná vývojová voda pro odchov problematických druhů ryb.
Zkoušel jsem vodu všelijak míchat, ovlivňovat ji fyzicky, chemicky, měl jsem dokonce z výzkumného ústavu různé preparáty, které jsem se pokoušel kombinovat a dopracovat se tak k ideální vývojové vodě.
Vzpomínám si na můj první, řízený výtěr neonek. Připadal jsem si jako šílený vědec v laboratoři. Měl jsem v tu dobu již značné zkušenosti, ale neonky byly přece neonky. Byl to asi přirozený respekt, který mě nutil do neskutečných věcí, ale v tu dobu…
Zkrátka, místo abych si dojel pro vývojovou vodu do studánky jak se to běžně dělávalo, rozhodl jsem se ji vyrobit z vody vodovodní. Chtěl jsem si tak dokázat, že to jde i uměle. Podařilo se, ale můj první úspěšný výtěr stál několik tisíc korun. Tenkrát to bylo dost peněz, ale na to jsem ani náhodou nepomyslel.
V tu dobu již akvaristé znali též umělé pryskyřice v podobě anexů a katexů. Tyto kolony se používaly s úspěchem a dokonce se jejich použitím dala získat voda téměř bez tvrdosti. Ta se musela ale posléze pro ten který druh upravovat buď chemicky, nebo vodou přírodní. Mělo to tu výhodu, že přírodní vody se spotřebovalo o poznání méně.
Voda z katexových a anexových kolon se mohla též ředit i vodou vodovodní, ale tam nemohl existovat jednotný návod, protože hodnoty pitné vodovodní vody jsou v různých oblastech naší země velmi rozdílné. Mimochodem, severočeští akvaristé si jistě pamatují jedno malé vlakové nádraží, kam jezdilo mnoho akvaristů pro vodu na neonky. Tekla tam na períłně rovnou z vodovodu!
Metoda katexu a anexu se s úspěchem používá dodnes, protože u ní není odpad vody, který je při používání reverzních osmíłz.
Ty složité, nákladné a mnohdy krkolomné začátky byly ale pro moji další praxi velmi důležité a dodnes z nich čerpám.
Naučil jsem se totiž chápat vzájemné vztahy různých chemických a biologických procesů ve vodě, ale až pozdější roky mě přesvědčily o tom, že ta největší síla je v jednoduchosti.
Začínat v dnešní době je o poznání snadnější a máte-li dosti trpělivosti, je vše pouze otázka času a též trochu těch peněz.
Ještě jednu vlastnost bych uvedl jako velmi důležitou a tou je cit. Je to jakési vrozené nadání duše chtít porozumět chodu a tajemství chovu i odchovu všech možných druhů ryb. Stačí vnímat tu nádheru a přitom trpělivě pozorovat a naslouchat vnitřnímu hlasu duše. A tak každý, kdo cítí vztah k tomu nádhernému vodnímu světu, se dříve či později dočká. Nakonec, mělo by to tak asi být u každého lidského snažení.
Píšu-li o neonkách, musím se zeptat: Proč se tolik lidí shání po návodu na jejich odchov, když ten byl již snad tisíckrát podrobně uveden v knihách, časopisech či různých klubových článcích?
Proč? Na to není složitá odpověď a všichni ji známe. Vše je uvedeno dokonce již v první polovině tohoto článku. A přece! Ty podstatné věci si seřadí málokdo k sobě tak, aby mu dávaly smysl a dovedly ho k úspěšnému cíli.
Zdá-li se Vám tento úvod zdlouhavý, je to ze dvou důvodů. V první řadě jsem Vám chtěl naznačit, že určité zkušenosti pro výtěry problematických druhů ryb jsou prostě nutné a druhý důvod je ten, že tím zároveň částečně odpovídám na dotaz tykající se mých začátků.
V tomto článku bude podrobný popis odchovu tetry neonové tak, jak ho provádím dodnes. Ještě bych rád uvedl, že mnoho začínajících akvaristů si myslí, že existují jakési tajemné praktiky či finty, které jsou zkušenými akvaristy tajeny a bez nichž se dále nedostanou. Pravda je, že snad každý akvarista si časem upraví technologii chovu a odchovu určitých druhů ryb a vylepší ji o své poznatky. Kdyby ale přesto tyto „fintičky“ prozradili, pochybuji, že by jakémukoliv začátečníkovi k něčemu byly. Fungují totiž mnohdy právě jen na základě dlouholetých zkušeností a v tom chovatelském prostředí, pro které byly vymyšleny. Proto je také akvaristika tak krásná a zajímavá. Je stále co vymýšlet a zdokonalovat. Neexistují dvě stejná akvária. Neexistují dvě shodná prostředí, byť by byla akvária ve stejných podmínkách, se shodnou kvalitou vody, stejné velikosti a se stejnými rostlinami a živočichy. Neexistuje přesný návod! Existují pouze vodítka, která se můžete dovědět od zkušenějších akvaristů, ale nakonec poznáte, že ten poslední krok musíte stejně vykonat a vymyslet právě Vy sami.
Foto: Paracheirodon innesi, tetra neonová.
Pokračování příště
0 komentářů