Na minulý článek reagovalo několik našich čtenářů a rád bych ještě tedy doplnil některé údaje o zacházení s vodou a jejím použití v akvaristice.
V dopise od paní Oliny mi přišel dotaz na vodu ze studny. Skutečně jsem se o této možnosti v minulém článku nezmínil a tak to dnes napravuji. Je to ale velmi podobné, jako s vodou z vodovodu, i když teče-li ze studny voda dobrých hodnot, považoval bych to za výhru. Je to voda přírodní, a pokud ji máte ověřenou jako nezávadnou, nemůžete mít pro akvaristiku lepší počinek. Jen je nutné znát její hodnoty. Je totiž docela dobře možné, že zrovna ve Vaší studni je voda nadmíru tvrdá, nebo plná železa, nebo plná znečištění od hnojení či použití chemických přípravků pro úpravu či ochranu polních plodin. Je ale také možné, že se zrovna trefíte a voda bude v toleranci, nebo dokonce ve výborné kondici s dobrými hodnotami.
To co bylo v minulém článku popsáno jako měření základních hodnot vody pro akvaristiku bych ještě v případě studny rozšířil na základní test pro pitnou vodu. Je to test, který dnes provede kdejaká laboratoř, není až tak nákladný a budete mít v ruce spoustu dalších potřebných údajů například o výskytu jak kterých bakterií, ale i případně jiných biologických výskytů. Je též důležité, máte-li studnu hlubinnou či pouze povrchovou. Je-li studna vydatná či pouze sezonní atd, atd. Pozor na to, když je v létě studna bez vody a na podzim se voda začne objevovat. Je to možná známka splachu povrchové vody a může být kde čím kontaminovaná.
Abych vyčerpal další možnosti, uvedu též vodu dešťovou. Je to voda velmi dobrá pro výtěry některých druhů problematických ryb, ale!!! A i zde platí že: „NENÍ VODA JAKO VODA“. Dešťová voda je voda měkká a jako taková se, až na výjimky, nehodí pro trvalý provoz akvária. A i zde platí, že i vodu dešťovou musíme měřit a znát její hodnoty. Na tomto místě je dobré se zmínit o tom, že základům znalostí o měření potřebných hodnot tak jako tak neunikneme. A k tomu je dobré dodat, že tyto znalosti jsou sice velmi potřebné, ale nikoliv složité.
Asi bych nepodal kompletní informace o vodě, kdybych neuvedl též použití vody z přirozených přírodních zdrojů. Potoky, rybníky, prameny… A jsme znovu u základu, tedy měření vstupních hodnot vody. Zde bych ale rád upozornil na jednu problematickou věc z vlastní zkušenosti. Jeden čas jsem se vydal cestou použití přírodní vody z potoka u nás v Lužických horách. S přírodní vodou je to jako na houpačce a je nutné si dělat zásoby na dny, kdy začne pršet a voda se zakalí k nepotřebě.
Začal jsem odebírat vodu z potoka a velmi se osvědčila. Počítal jsem z mnoha eventualitami a tedy i s tím, že voda o víkendech a krátce po nich je daleko více znečištěna než v půli týdne, i když to není na první pohled vůbec patrné. To se děje z důvodu „náletu“ rekreantů. Nic proti rekreantům osobně nemám, ale v tomto případě je nutné s tím počítat. A mimochodem, v zimních měsících je voda v potoce při příhodných podmínkách jako křišťál!
Ještě před odběrem jsem vodu vždy překontroloval i z pohledu senzorické čistoty, to jsem dělal pochopitelně čichem a zrakem. Pozor na to, je to velmi důležité. Začasto se totiž stane, že z vody je i při zdánlivé vizuální čistotě cítit žumpa, tedy velké množství bakteriálního znečištění a logicky i nadměrné množství dusíkatých látek. Dovolte osobní poznámku. Pamatuji tento potok jako malý kluk a velmi se nám kdysi při Bukovských výpravách osvědčil coby nápojový bar, ale dnes bych se asi s chutí přímo z něj nenapil.
Pokud se voda po všech těchto zkouškách osvědčí, můžete si dělat zásoby. Osobně jsem používal 800 l akvárium, kde bylo skvěle patrné, zda je voda již k použití. Ještě jsem ji den dva přefiltroval a vytemperoval na potřebnou hodnotu.
Po několika týdnech používání v chovu se vše zdálo v pořádku a nachystal jsem tedy vodu pro první odchovy. Jak je známo, příprava vody pro odchov náročnějších druhů ryb je akvaristická „latina“ a velmi na ní záleží. Voda byla ale skvělá, měla slabounce bronzový nádech a skvěla se křišťálovým třpytem. Každá akvaristova dušička by poskočila radostí. O to větší jsem dostával následující dny „do zubů“. Výtěry červených neonek se ne a ne dařit. Po vyzkoušení mnoha fint a doporučení jsem popadl mikroskop a začal jednat.
Co myslíte? Znalejší již jistě tuší, ale já byl tehdy velmi zklamán a až když jsem přišel věci na zoubek, teprve potom jsem si poradil. Jednalo se o prvoky z rodu Tetrahymena. Malé vejčité potvůrky, které okem nespatříte, ale pod mikroskopem se projevily. A ty celý i velmi početný výtěr do několika málo hodin zlikvidují. Zkrátka, provrtají se do jiker a ty s chutí konzumují. Pozor ale, tito kulovití nálevníci dokážou napadnout i dorůstající plůdek ryb. Z vyprávění kolegů vím, že se dostanou i do těla dospělých ryb. No a to je také vlastní zkušenost. Zkrátka, akvaristika je krásný obor, ale dosti složitý. Rozhodně se ale nebojme postupovat krůček po krůčku, každý úspěch to velmi všem vynahradí, to mi věřte. A to je moje další a velmi pozitivní zkušenost.
0 komentářů