Každý, kdo si kdy pořizoval běžné akvárium do bytu, se s tím asi setkal. To se vezme kýbl s propraným štěrkem, nějaký ten kamen, nějaký ten kořen, vše se tak trochu „načančá“ a už se napouští voda (omlouvám se těm pečlivějším). Zkrátka, tato fáze tvorby akvária se bohužel podceňuje a zakládání akvária se povětšinou bere jako poměrně nevýznamný krok na cestě k vytouženému cíli, tedy, za akváriem plným křišťálové vody a překrásných barevných ryb.
Ale když si se založením dna pohrajete a soustředíte se na konkrétní myšlenku, bude Vaše akvárium v konečné podobě o to krásnější a Vám rozhodně bude dělat o to větší radost. Pro založení akvária jsou vymyšleny mnohé vychytávky a používají se nejrůznější praktiky. Mnozí zakládají dno akvária tak, jak jsem popsal na začátku článku, ale jiní si s ním dokážou pohrát a dokonce se této disciplíně věnují s maximální pozorností a časovou náročností. Důležitá je příprava a trpělivost. D
Již jsem se zakládání dna akvária několikrát na těchto stránkách věnoval, ale je stále co vylepšovat a tak bych dnes rád upozornil na několik možných cest. Vynechám při tom speciální nádrže se speciálními nároky na vybavení. I běžné pokojové akvárium nám skýtá mnoho možností, jak uplatnit své poznatky a využít přitom třeba i naši představivost. Je přitom jedno, zda použijeme materiál přímo z přírody či kupovaný. Jen je nutné dbát, aby byl vždy inertní a biologicky alespoň relativně čistý.
Založení akvária do jeho konečného napuštění a začátku provozu může trvat jednu hodinu, jeden den, týden, nebo dokonce jeden i více měsíců. Přitom nemám na mysli velikost nádrže. Záleží na tom, jak tuto činnost pojmeme. Viděl jsem již mnoho demonstrací zakládání akvária a to jak v reálu, tak například na internetu a musím uznat, že někteří aktéři této dovednosti mě velmi mile překvapili a jak se říká, je vždy co se přiučit. K této činnosti se používají nejrůznější pomůcky, štětce, lamely, několik druhů štěrku a to jak jeho odlišné hrubosti, tak barevnosti. K druhům kamenů a jejich tvarům a barvě ani nemluvě a zrovna tak je to i s kořeny. Jen musím upozornit opět na to, že je nutné dát pozor na vhodnost všech těchto materiálů.
Rostliny
Rostliny jsou kapitola sama o sobě. Jejich použití je v akvaristice velmi potřebné a dekorativně téměř nenahraditelné. Musím ale napsat, že nikoliv bezpodmínečně nutné! Rozhodneme-li se ale pro typ akvária s bohatým porostem, je zcela nutné mít za sebou již nějakou tu zkušenost a znalost. Záleží též na naší ekonomické zdatnosti a trpělivosti. Myslím tím, kolik a jaké rostliny hodláme hned v začátku použít.
Pro akvária se v poslední době k tvorbě porostu používá Hemianthus callitrichoides, pocházející z Kuby. Je to poklad pro akvária zvláště pro svůj nízký vzrůst. Hemianthus tvoří celoplošné koberce na akvarijním dně a má nádhernou, svěže zelenou barvu. Vyžaduje dostatek světelného toku a velmi mu prospívá dotace CO2. Pro jeho použití v takové podobě je ale třeba mnoho jednotlivých rostlin, které se sázejí do blízkých sponů a to přibližně 3-5 cm. K počátečnímu osázení dna akvária o ploše například dva metry a šíře padesát centimetrů je třeba několik set těchto rostlin. Hemianthus se používá zejména při tvorbě tzv. přírodních akvárií. Vezmu-li ale v úvahu, že Hemianthus není zrovna rostlina z nejlevnějších, dokážu si představit, že ji mnoho začínajících akvaristů z tohoto důvodu prostě nepoužije.
Je tu ale jiná možnost a tu velmi doporučuji. Koberec si vypěstujte sami, je to ale časově náročnější. Hemianthus roste i emerzně a tak založte dno akvária, bohatě navlhčete a zasaďte pouze několik rostlin Hemianthu tak, jak je výše popsáno. Akvárium přikryjte krycím sklem a tím vytvoříte potřebnou vzdušnou vlhkost. Při správném a dostatečném osvětlení a rosení vypěstujete hustý koberec, který můžete po několika týdnech zaplavit vodou. A pozor, udržujeme podobně jako trávu na zahradě. Prostě zastřiháváme.
Ještě je nutné dodat, že k těmto účelům je možné použít jiné rostliny. Například z rodu Eleocharis, Echinodorus, Sagittaria, Vallisneria, Cryptocoryne i jiné.
Štěrkový základ
Pro tyto účely se dnes prodávají mnohé frakce (hrubosti) štěrků a to v nejrůznějších barvách. Je ale jasné, že když vytvoříme takové dno byť sebelépe tvarované, po několika dnech se štěrk sesype do roviny. Je tedy nutné použít buďto kamennou překážku, nebo lamely. O kamenech se asi nemá cenu déle zmiňovat, snad je dobré upozornit na to, že do obvyklých pokojových nádrží nepoužíváme vápenec, který je nestálý a ovlivňuje chemické i fyzické hodnoty vody.
Lamely jsou v podstatě plastové pruhy nejrůznější délky i šířky, které brání štěrku, aby se volně pohyboval a sesypával. Používáme je tak, že pruh lamely zasuneme shora do již nasypané vrstvy štěrku a zepředu i zezadu obsypeme další vrstvou. Případně se ještě před nasypáním štěrku upevní ke dnu buďto silikonovým lepidlem nebo tavící pistolí. To vše kombinujeme s kamennými bariérami. Takto vytvořená hradba nedovolí, aby se po čase štěrkové dno svévolně pohnulo a srovnalo. Opět ale musíme dbát na to, aby použité lamely byly z inertního materiálu. Takto můžeme tvořit všelijaké nepravidelné tvary dna s kapsami pro rostliny a terasami.
Rád bych se ale ještě zmínil, že nejnovější trend v tvorbě dna společenského akvária poukazuje při jeho vzniku na použití nových a někdy doslova revolučních praktik. Ještě než nasypeme na dno akvária štěrk, nejprve holé sklo „pocukrujeme“ slabou vrstvou bakterií v podobě práškového zásypu. Je to obdoba bakterií v tekuté emulzi či v tabletách, které se dnes již běžně prodávají. Tato vrstva zajistí rychlejší tvorbu biologické filtrační hmoty v akváriu a zvláště pak v jeho štěrkovém dně. Tedy, kolonií bakterií, které jsou pro další provoz akvária velmi potřebné a nezbytné. Vyrábí se i jiné zásypy, použitelné do dna akvária, jako například materiály z přírodních lokalit v podobě jemného prášku.
Je ale možné začínat ještě jinak a tou druhou možností je, když ponejprv umístíme na holé dno očištěné kameny, které je dobré přichytit nepatrným množstvím silikonového lepidla, nebo jiným stabilizátorem. Takto vytvořená krajinka zajistí, že se štěrk bude držet ve vytvořených kamenných kapsách a je tedy možné použít veškerou fantazii. Takto vytvořená akvária bývají velmi efektní a přitom nám nevytvoří problém s opatřením potřebného materiálu. Ještě připomenu, že se ve specializovaných obchodech dají sehnat pro tento účel až neskutečné materiály snad z celého světa. Pokud navštívíte některou z větších a bohužel většinou zahraničních výstav, objevíte, že existují firmy, které se na tuto činnost dokonce specializují a soustřeďují pro tento účel přírodní materiály z celého světa. Jde o mnohé druhy a tvary přírodně zabarvených kamenů i kořenů. K těmto účelům se používá též dekorace vytvořená člověkem. Jsou to například všemožné tvary vyrobené z hrnčířské hlíny a například i z inertních plastických hmot.
K vytváření překrásných a až fantastických scenérií se velmi hodí dekorativní kořeny. Je to kapitola sama o sobě i z toho důvodu, že se již delší dobu objevují na trhu kořeny za horentní sumy. Ať jsou to kořeny čajovníku, mangrove či nejrůznějších druhů jiných dřevin, například borovic. Jsou překrásné, ale bohužel velmi drahé a mnohdy svojí cenou převýší i cenu celého akvária. Vkusné umístění kořenů v akváriu však dokáže skutečně divy a tak záleží pouze na ekonomické situaci tvůrce akvária. Pro určité druhy ryb je použití kořenů v akváriu dokonce nutné.
Nepodceňujte tedy založení akvária a věnujte se mu se skutečnou péčí. Už jen to, že budete shánět potřebné informace pro tuto činnost, Vás posune dál v poznání krásného a tajuplného vodního světa.
0 komentářů