Je pravda, že mnohé dotazy mě inspirují k napsání článku i pro ostatní naše čtenáře, mnohé z nich se opakují a některé nestojí snad ani za odpověď. Když jsem si ale přečetl dopis, který jen z důvodu korektnosti nebudu zveřejňovat, vyrazilo mi to dech. Psala mladá akvaristka, že její kamarádka má doma kočku, a ta že často zlobí… No, jak často a jak to nepsala. No a o co jde? Protože si s ní ani její rodiče nevědí rady, trestají ji podivným způsobem. Prostě ji nacpou do starého, podle pisatelky starého rezavého, ještě rámového akvária a přiklopí jakýmsi sítem na mouku, které zatíží čímsi těžkým… No a právě o tom mi psala ona akvaristka s tím, že se ptala, zda se tam ta chudák kočka netrápí. Jasně že trápí…
Proč to vlastně píšu, i když se to na naše stránky vlastně ani nehodí? Těch dopisů je víc a za dobu naší Poradny i Článků DAJANY se podobné šílenosti vykytovaly vícekrát. Trápení zvířat je všeobecně bráno začasto velmi benevolentně a postihy za tyto činy jsou nepatrné. Jak se k těmto prohřeškům necitlivých a třeba i hloupých lidí postavit?
Existuje zákon, ten zákon je z roku 1992 a má označení 246 Sb., a jedná se o zákon Na ochranu zvířat proti týrání. Do dnešní doby prošel mnoha úpravami a vyhlášek k tomuto zákonu je též mnoho, ale postihy, které za týrání zvířat zákon udává, jsou prozatím téměř nevymáhané. Pokud vezmu v úvahu pouze to, co je vidět ve veřejných médiích, jde mi z těchto případů mráz po zádech. Co by člověk musel udělat, aby byl skutečně za týrání zvířete natvrdo zavřený? Ty případy hovoří začasto o nesmírném utrpení, která lidé na zvířatech provádějí, za která jsou nakonec postiženi podmínkami či jinými mírnými tresty.
Nejsem rozhodně mstitel či jiný krutý posuzovatel podobných případů, ale jde o to, že pokud se nebudeme všeobecně řídit kodexy mravnosti, těchto hrůzných případů neubyde. Je pravda, že existuje mnoho námitek ohledně trestů za týrání zvířat. Jedna z nich je taková, že neuznává „zničení“ dvou let lidského života například kvůli jedné kočce…
No, posuďte sami, ale jestli je prokazatelné, že se některé z těch otřesných případů staly a pachatel je usvědčený, jsem rozhodně pro tvrdší trest. Pozor ale, do kategorie nepodmíněných trestů nepatří rozhodně úvodní odstavec dnešního článku, ten byl pouze pro úvod do tématu, i když pravdivý.
Když zůstanu v tomto směru uvažování, jde také začasto o nás, akvaristy. Je ale pravdy, že se ryba jako týraný objekt často nebere, i když jsou například operace ryb veterinárním zákonem amatérům zapovězené. Operace ryb se provádějí ponejvíce u drahých ryb určených pro odchov plůdku či u ryb určených do zájmových chovů. Jde o ryby vzácné, nebo drahé, které chovatelé z jakýchkoliv důvodů nehodlají utratit. Musím se ale zmínit o tom, že tyto operace jsou ekonomicky velmi nákladné.
Problematika utrácení ryb je ale tak jako tak velmi složitá, protože utratit obratlovce je též zákonem nepovoleno a na druhou stranu pochybuji o tom, že kdokoliv půjde s nemocnou rybičkou k veterinárnímu lékaři. Je to i z toho důvodu, že ryba stojí v obchodě 20-30Kč a u veterináře by ošetření stálo mnohonásobně více, nehledě na to, že by se asi mnoho veterinářů do podobné akce nepustilo. Utratit rabu z akvária není možné ani speciálními přípravky, které se nesmějí do rukou amatérů dostat. Je to pochopitelné, ale tedy jak na to? Existují dva způsoby, které jsou ve světě akvaristiky praktikované. Jeden způsob je použití CO2, tedy obyčejné sodovky, do které když se ryba dostane, usne. Její likvidace je pak snadná. Druhý způsob se zdá být dosti morbidní, ale je též velmi účinný a zároveň rychlejší. Jde o prudké udeření rybou o podlahu. Popis takového úhynu ryby vypadá hrozivě, ale je rychlý a hlavně si myslím, že ryba ani nestačí zaregistrovat bolest.
Jiří Růžička
Ještě bych tam dopsal, co pak udělat s mrtvou rybou (spálit, zakopat, do sáčku a popelnice…), protože oblíbené splachování do WC taky není úplně OK.