Jsou v našich akváriích ryby, které si plavou a nedělají svému obdivovateli pražádnou starost. Jsou ale i takové, s kterými si musí akvaristé dát trochu práce, než jim přijdou „na kloub“, a dokonce se v akváriích vyskytují doslova tzv. těžké kalibry. Mezi ně patří ty ryby, s kterými si akvaristé musí dát třeba i letitou práci, než přijdou na jejich zvláštnosti a třeba i na jejich zdárnou reprodukci. U těch posledních je zapotřebí znalý a trpělivý přístup a hlavně vyzrálá urputnost, která nám otevře oči třeba až po několika letech. Tyto ryby rozhodně nepatří do akvárií začátečníků a každý by je měl na tuto skutečnost upozornit.
Akvarista s duší melancholika, který má v pokoji jedno byť velké akvárium, se po dvou či třech pokusech o chov problematických ryb spokojí s konstatováním, že mu zkrátka „nejdou“ a obstará si jiné, mnohem snadněji chovatelné ryby. Akvarista šťoura jde do toho. Tak dlouho mění potravu, hodnoty vody, její teplotu,osvětlení i mnohé jiné ukazatele chovu, až na „to“ přijde. To jsou právě ty zkušenosti a fortel zkušenějších.
Kdysi jsem se bavil s kolegou na burze o chovu teter červenohlavých (Hemigrammus rhodostomus), které nepatří až tak mezi příliš složité druhy z hlediska odchovu, ale znalost o chemii vody, hodnotách a její úpravě je nutná. Kolega si postěžoval, jak je ten náš svět nespravedlivý, že on musí při jejich odchovu upravovat složitě pražskou vodu a kde co, a jeho kolega kdesi na Šumavě si nabere vodu kdesi za domem ze studánky a už mu v ní plavou malé rhodostomy.
No, trochu toho štěstí musíme mít všici a nejen v akvaristice, to dá přece rozum. Ono nejde pouze o ty odpovídající hodnoty vody, ale i o biologickou hodnotu, tedy vodu prostou například zhoubných druhů nálevníků. I takové „zázračné“ vody lze v přírodě najít, ale v dnešní době se akvaristé spíše spoléhají na vlastní úpravu vody vodovodní a to pomocí reversní osmózy, nebo iontoměničů. Všichni, kdo jsme ale používali vhodnou vodu z přírody, víme, že je nenahraditelná.
Je potom pro začínajícího akvaristu zavádějící se s takovým člověkem ze Šumavy bavit o složitosti odchovu některých druhů ryb, když s ním nemá pražádné trable. Začátečník bydlí ve zcela jiném prostředí z hlediska použití vody k chovu i odchovu. A jsme opět u znalostí a vlastních zkušeností.
Pro úplnost ještě dodám, že je nutné dát též pozor na informace „z prázdna“! Jsou to informace od lidí, kteří nemají vůbec žádné zkušenosti a velmi rádi si vymýšlejí. To aby povýšili svoji chovatelskou cenu v očích kolegů. Je jich dost a vyznačují se tím, že jim jde všechno velmi snadno a jsou tedy skutečně ti nejzkušenější… V jejich projevu zaznívají pak pouze odposlechnuté informace, ať jde o pravdu či nesmysly. A pozor, mezi akvaristy kolují i léta opakované nesmysly a jsou bohužel dodnes brány za pravdy. Vždy je tedy třeba zajistit si kontrolu nad informacemi a to například tím, že nebereme v úvahu informace anonymní (internet), nebo od lidí, které neznáme…
Nannostomus mortenthaleri patří zrovna do výše uvedených složitějších druhů ryb, které nás mohou potrápit svým projevem, ale dnes je již také mnoho z jejich života objasněno. Tato ryba ale nepatří do rukou začínajících akvaristů. Sám jsem se jednu sezónu s touto krásnou rybou seznamoval a chvíli trvalo, než jsem pronikl do tajů odchovu. Jde o výhradně teritoriální ryby, u kterých je dominantní samec, jež si tvrdě obhajuje své trdliště. Dva či více samců v jednom malém akváriu je z chovatelského hlediska nesmysl a nikam takové umístění nevede.
Pokud ale věnujete těmto rybám zarostlou nádrž (jávský mech, Microsorium) a do ní umístíte samce s několika samicemi, potomstva se jistě dočkáte. Jen intenzivní odchov jsem nedotáhl do konce z důvodu dalšího chovu ostatních druhů ryb. Je ale pravda, že sběrem potěru z chovné nádrže je možné též přijít k potomstvu, které není však nikterak početné. Nárok na kvalitu vody není vysoký, ale její senzorická čistota musí být zajištěna. Choval i odchovával jsem je ve vodě vodovodní s hodnotami 6,8 pH a vodivosti 200 mS, při teplotě 25°C. Voda byla dobře filtrovaná.
O CITESu jsem již psal mnohokrát a tak je zbytečné, abych znovu uváděl některé podrobnosti. Vyhledejte informace pomocí vyhledavače v „ČLÁNCÍCH“. Jen bych rád upozornil na tu skutečnost, že seznamy CITES se rok od roku mění a některé položky již třeba neplatí tak, jako v roce minulém. Seznamy chráněných druhů se průběžně doplňují a některé položky naopak vyřazují.
Jiří Růžička
0 komentářů