Dnes bych rád vzkázal všem, kteří se o závojnatky zajímají, že pobyt těchto krásných ryb v zahradních rybníčcích je skvělý a nemůžeme jim udělat větší potěšení, než jim nějaké to „bydlení“ na léto v podobě alespoň 1000 l nádrže vytvořit. Nejde pouze o to, že jsou závojnatky po celou dobu letního času venku a užívají si potřebného sluníčka, ale o mnoho souvislostí s tím spojených. Výborným přispěním jsou například komáři a jejich larvy a nejrůznější hmyz, který si ryby během pobytu venku uloví. Pobytem venku se dostávají ryby všeobecně do skvělé kondice.

V letních měsících dostávám o něco více dotazů na chov ryb v letním období v zahradních rybníčcích, ale nejvíce se dotazy týkají závojnatek a následně různých variet karásků. Dnes tedy něco o nich.

Závojnatka je vyšlechtěna z karase stříbřitého (Carassius auratus), tedy z ryby, která má původ v Asii (dodnes uznávaný fakt). V Číně se o chov této ryby zajímali již před dvěma až třemi tisíci lety. Potud doložené záznamy, ale věřím, že to bylo ještě dříve, kdy z původního druhu vznikla závojnatka, tedy Carassius auratus auratus var. bicaudatus. Slovo bicaudatus v pojmenování znamená dvojitou ocasní ploutev, což je typický znak pro závojnatky. Závojnatek známe mnoho variet a mnoho jich ještě vznikne a tak se zmíním alespoň o těch nejznámějších. Krom základních tvarů závojnatky jsou to Ryukin, ranchu, oranda, lví hlava, bublina, nebehledka, teleskopka a ještě mnoho dalších. Podle barev řadíme závojnatky na jednobarevné, vícebarevné a například ustálenou barevnou variaci v mnoha varietách a to je calico. Dobře známé jsou například černé teleskopky, nebo variety KOI, které imitují zabarvení KOI kaprů.

Z karase stříbřitého ještě dál vznikly mnohé variety, jako například „kometa“ a „Schubunkin“. Je ale ještě více variet karasů s výjimečně tvarovanými tělními partiemi a mnoha nejrůznějšími barvami, jako třeba varieta „baloon“. Pokud ale nemá některá z variet dělenou ocasní ploutev, neřadí se mezi závojnatky. Její pojmenování tedy označujeme Carassius auratus auratus a nakonec se upřesňuje varieta, například Cassius auratus auratus var. baloon.

Karas, který žije v Evropě a je naší původní rybou, a který se zaměňuje s karasem stříbřitým, tedy s pravým předchůdcem závojnatek, se jmenuje karas obecný (Carassius carassius). Je ale pravda, že karas stříbřitý dnes již také žije v Evropě a můžeme ho objevit tedy i u nás ve volné přírodě. A mimochodem, o původu karase stříbřitého v Evropě dodnes není zcela jasno a jeho objevení v evropských vodách je zastřeno ne zcela jasnými indiciemi. V osmnáctém století byl dokonce u nás popsán karas, který dostal jméno Carassius auratus gibelio a byl zařazen jako poddruh karase stříbřitého. Budeme-li pátrat v historii, tak jako tak se již asi pravdy nedobereme. A nakonec tohoto stručného popisu historie karase u nás musím s nadsázkou sdělit jednu zdrcující zprávu. Z mnoha odborných i neodborných zpráv a pojednání dodnes není zcela patrné, zda karas stříbřitý nebyl nakonec též původní evropskou rybou!

Potrava v letních měsících

Je zřejmé, že pobyt ryb v zahradních rybníčcích je pro ně všeobecně velmi prospěšný, ale pochopitelně podléhá i jiným nárokům. Dnes bych rád upozornil na důležitou věc. Z praxe vím, že se všeobecně nepřekrmuje pouze v domácích akváriích, ale i v zahradních nádržích. Je to i z toho důvodu, že chovateli asi připadá, že je venkovní nádrž velká a ke kolizi z překrmení nemůže dojít, ale opak je pravdou a zvláště pak v době, kdy se léto chýlí ke konci a začíná podzimní ochlazování.

Nahromaděná potrava i ostatní organická hmota (odumírající rostliny…), tedy ta nespotřebovaná, se začne postupně rozkládat a transformovat na dusíkaté látky. Ty se ve vodě hromadí a nastane zima, kdy se ryby chystají k zimní hibernaci. Změna teploty ale sníží funkci bakterií a v nadmíře dusíkatých látek ryby začasto pod ledem hynou.

Je tedy velmi prospěšné na konci sezóny provést údržbu celého rybníčku a odstranit co možná nejvíce zbytky organické hmoty. Pokud je možné udržovat dno nádrže, je to skutečně velmi potřebné. Přikrmování v podzimních měsících je citlivá věc také proto, že ryby s poklesem teploty vody přestávají přijímat množství potravy, jako v letních měsících a tak velký pozor na dávkování. A ještě jedno upozornění, ve vodě v zahradní nádrži je mnoho ostatní přírodní potravy, jako jsou řasy a množství živočichů. Je tedy velmi dobré přikrmovat velmi opatrně a střídmě, ryby si tak jako tak najdou mnoho dobré potravy samy z přírodních zdrojů.

Jiří Růžička