Článek se ještě ani náležitě nerozběhl a hned si musím ulevit! Vzpomeňte, kolikrát jsme již tady u nás na Dajaně, ale konec konců i v jiných článcích a pojednáních, varovali a upozorňovali na to, že maloobjemová akvária v podobě koule jsou pro akvaristiku a zvláště pak pro chov ryb naprosto nevhodná!!! A nejde pouze o malý a nenáležitý prostor. Tato akvária a jejich tvar nenabízejí téměř žádnou kloudnou možnost umístit do nich potřebnou techniku. Snad pro růst vodních rostlin by byly tyto koule vhodné, ale i tyto snahy se začasto logicky nesetkají s úspěchem. Pravda je, že zajímavý a hezký tvar skleněných koulí vyvolává chuť uvažovat o jejich využití pro dekoraci, sesazení suchozemských miniaturních zahrádek s použitím například sukulentů, ale pro chov ryb – NE!!!
Čím dál víc jsem v poslední době varoval před nákupem malých a levných skleněných koulí a snažím se nabádat též obchodníky před tím, aby tyto nádoby pro chov doporučovali. A co se nestalo!? Hned v hlavní nabídce jedné firmy jsem uviděl upoutávku na kulaté akvárium s popisem: „akvaristická koule“… Mimochodem, nabízel podnik, který se specializuje na akvaristiku… To už moje bábinka říkala: „Jako do dubu“!!! No co, kšeft je přece kšeft ne?
Stáří ryb
Zbyňkovi se zdá, že jeho sumec s ním žije již pěkně dlouho a zajímá se, kolik let se vlastně tito sumci dožívají. Jedná se o Ancistruse sp., tedy o běžného sumce z čeledi Loricariidae. Již jsem uváděl některé z pojmenování, které dostali tito sumci od lidí. Jen pro zajímavost některé uvedu. Uklizečka, antikrist, cicus, cucák, škrabka, žužlák…
Již před mnoha roky jsem v článku určeném pro blíže neurčený časopis popisoval některé druhy sumců a dal jsem si tu práci a vyhledal v knihách jednotlivé druhy a zkušenosti s jejich dlouhověkostí. Píšu dlouhověkostí, protože sumce řadíme do druhů ryb, které jsou odolné a žijí povětšinou dlouhý život. Sám mám zkušenosti s Ancistrusi a asi jako každý akvarista je mám v akváriích již po mnohá léta, ale abych byl upřímný, sám přesné záznamy již delší dobu nemám a zkušenosti, které jsem kdysi skutečně odpovědně zapisoval, bohužel zmizely při posledním stěhování. No, jak už to tak bývá.
Ale abych uvedl některé z vlastních zkušeností, tak například u již zmíněných Ancistrusů jsem sklízel potěry i po osmi letech věku samic. Moje zkušenost je taková, že ještě po patnácti letech se tito krasavci budou prohánět po našich akváriích a to si myslím, že jsem v tomto odhadu ještě velmi opatrný.
Abych ale nezůstal pouze u těchto sympatických sumců, v akváriích se prohání veliké množství sumců a někteří z nich jsou skutečnými rekordmany, ale jejich skutečné možnosti jsou těžko popsatelné, protože záznamy chovatelů nejsou zachovány. Z čeledě Loricariidae mohu uvést například rod Panaque. Můj odhad u těchto skutečně skvělých ryb je minimálně 25 let a mám-li být upřímný, vsadil bych bez váhání na dvojnásobek. To je ale odhad a též zkušenosti kolegů i z literatury.
Tyto ryby nejsou ale ti praví rekordmani. V prvé řadě musím napsat, že věk ryb v akváriích zdaleka nekopíruje věk ryb ve své domovině a tak jsou tyto odhady skutečně pouze odhady. Jen mohu uvést například údaje z jiného soudku. Všichni známe KOI kapry, již po tisíce let odchovávané lidmi jako perly a kultovní objekty původně čínské kultury. Tyto ryby byly a dodnes jsou v mnoha čínských rodinách považovány jako rodinné duchovní bohatství. O tyto ryby je královsky postaráno a rody, které se chovem KOI kaprů zabývají, mají staleté záznamy o jejich původu.
To jsou velmi zajímavé záznamy a ještě zajímavější skutečnosti. V rodinách, kde se ke KOI takto chovají je ustáleno povědomí, že jsou v těle kaprů uchovány duše předků. Není výjimkou, když chované ryby jsou podle zápisů chovných knih staré sto i více let. Je dokonce možné a budeme-li věřit starým dokumentům, že jedna z nejstarších ryb, tedy KOI kapr, žije již sto sedmdesát let. Podle duchovního odkazu je v jeho těle přechováván duch rodinného prapředka. Zajímavé, že?
To jsou ale rekordmani z rybího rodu a podle známých a skutečně ověřených údajů bychom mohli rozdělit běžné akvarijní ryby do kategorií s věkem od dvou do osmi až deseti let délky života. Pochopitelně, krom sumců. Před deseti lety jsem psal příběh o sumci Kryštofovi, který v něm hrál důležitou roli. Jednalo se o podnikatele, který pro své zahoření v podnikání opustil svého velkého koníčka a po létech, to když zle zkrachoval a mnozí se k němu obrátili zády, opět díky svému původnímu sumci, kterého náhodou objevil ve specializované prodejně, se vrátil zpět do života a ke svým zálibám. I to je akvaristika.
A nakonec několik perliček z dopisů
Ve Vašich dopisech nalézám začasto mnohé zajímavosti. To když se mě paní Alena ptala na to, zda vánoční kapr nemůže mít na sobě parazity a zdali se dá vůbec jíst…
Další perličkou jsou pravidelné dopisy předvánoční, kdy na dálku doporučuji rodinám, kde není zabíječ kaprů, aby místo návodu na jeho usmrcení, o který mi píšou, poprosili některého ze sousedů, který je v tomto oboru zručný.
Co myslíte, je možné k vánoční večeři zbaštit cichlidu Astronotus ocellatus, tedy známého vrubozubce pavího…? To jsou dotazy co? Jak na takový dopis reagovat? A to ještě není zdaleka konec. Minulý rok mi ve vánoční den někdo, píšu někdo, protože jméno bylo očividně smyšlené, poslal fotomontáž, na které byl kapr se zaječí hlavou. Dotyčný se ptal, zda by mohl takovou rybu udělat na divoko! A tak jsem zvědav, čeho se letos před svátky ještě dočkám!
0 komentářů