Původní reportáž z dnešního dopoledne
Tak to snad už začne. Po dlouhé době se na mne hned po ránu zasmálo slunce a nedočkavý ptačí štěbet se ozýval z celého okolí. Však už je načase, hned je lepší nálada! Protáhl jsem se v dokořán otevřených dveřích, nasál jarní atmosféru a dal vařit vodu na čaj. Hned jsem ale vzpomněl na akvária a odešel do líhně. No jasně! Ryby, jako by je zbavil rozumu…lítají po nádržích a jistě cítí také tu jarní krásu. Nejaktivnější jsou závojnatky a hromadně se snaží přivést nové potomstvo na svět. V akváriu, kde mám přichystané chovné kousky, se dějí neskutečné věci.
Dobře vím, že tření začíná při úsvitu a tak již kolem sedmé se začne akvárium zaplňovat jikrami. Jsou všude! Hrozen samců bez ohledů pronásleduje samice a urputně se snaží oplodnit jimi uvolněné jikry do volného prostoru akvária. S nimi se „svezou“ i ostatní závojnatky, tedy i ty, které se zrovna nepodílí na reprodukci, ale využívají hromadného tření k ukořistění chutné a hodnotné pochoutky v podobě jiker. V akváriu to vypadá jako na hřišti, kde právě probíhá zápas v rugby. Nejsou to ale tyto jikry, z kterých bude mrak potěru, tyto poslouží jako dobré a hodnotné krmivo pro všechny závojnatky, co jich v akváriu je. Ten pravý výtěr, ten „na ostro“, ten se musí teprve pečlivě připravit.
Jikry jsou silně lepivé a ulpívají na všem a velmi pevně, ale běsnící rota závojnatek si na nich záhy pochutnává. Mnoho jiker zůstává až pět centimetrů na skle nad hladinou. Pozoruji celý hrozen poblázněných samců a sleduji, jak se to může stát? Neskutečné, několik samců se žene za samicí a v zápalu tření ji vyzvednou až nad hladinu, kde ulpívá na skle mnoho uvolněných jiker. Už dávno vím, že v této chvíli jsou ryby téměř bezbranné a klidně je můžete téměř bez námahy uchopit do ruky. Jsou totálně poblázněné tak, jako většina tvorů při reprodukci na této planetě, lidí nevyjímaje.
Před polednem tření ustává a jen několik málo ryb se nyní odděluje z hejna a s čím dál menší vervou se snaží ještě o třecí akt. Ostatní závojnatky již odpočívají v hloučku na dně. Některé z nich jsou doslova uštvané a jeví známky velké únavy. Jikry z akvária zmizely v žaludcích hodovníků a jen na skle nad hladinou je jich mnoho zapomenutých. Přesně tam, kam se již ostatní ryby nedostanou. Stačil jsem odhadnout, že se třely čtyři dospělé samice a dobře jsem si je zapamatoval. Odpoledne je prohlédnu a umístím do jednotlivých nádrží. Zrovna tak samce. A příští týden to začne!
Co je to řasožvejk?
No co byste řekli? Projíždím akvaristiky a zajímám se o mnoho věcí, provádím rekvalifikační kurzy pro jejich zaměstnance, sem tam si dám u známých kávu a popovídám co je nového, no zkrátka, jsem přímo účastníkem akvaristického života nejen v líhni. Na mých cestách se potkám s kdekým a kdečím a jen tak už mě něco nepřekvapí, ale co jsem se dověděl na minulé návštěvě jednoho obchodu, mě celkem dostalo. Řeč se vedla o latinských a českých názvech ryb. Je to letitý problém a myslím, že pomyslně rozdělil akvaristiku na dvě skupiny.
Ta první si latinské názvy, když přijde čas, osvojí a ta druhá zastává názor, že stačí, naučit se názvy české. „Jednou žiji v Česku, tak se tak budu i domlouvat“, vysvětluje často obehraná věta té druhé skupiny. Já osobně jsem za to, že každý, kdo to myslí s akvaristikou alespoň trošičku vážně, si osvojí latinské názvy a to alespoň těch druhů živočichů, které chová. Po vstřebání několika nových latinských slov ale zjistí, že to s tou obávanou Latinou není až tak hrozné a další a další pojmenování bude pro něj čím dál snadnější.
Sám jsem kdysi záhy poznal, že české pojmenování všemožných živočichů je sice též správné a dokonce jeho oficiální verze existuje, ale spíše výjimečně se toto řádné pojmenování používá. A tak se dostanou do světa chovatelství mnohé patvary a smyšleniny, které se z nějakých důvodů u některých lidí ujmou a na světě je tzv. místní, či lokální pojmenování. To ale způsobí, že jediný živočich s jediným vědeckým správným pojmenováním, má pak na druhé straně několik názvů lidových a zlidovělých. Můj první objev byla kdysi Black Molla, tedy Poecilia sphenops(živorodka ostrotlamá), černá forma. Byl jsem tehdy na Moravě a nemohl jsem se chvíli domluvit s jedním akvaristou, který se ptal na kominíčky. Po chvíli mi to ale došlo. Později jsem zaznamenal ještě jeden název patřící k této rybě – a to „špindíra“.
No prosím, ale uhodli byste, jaká ryba má snad nejvíce přezdívek? Ano, jsou to sumci z rodu Ancistrus. Tuto, v akváriích velmi potřebnou a oblíbenou rybu, lidé nazývají po svém již pěknou řádku let. U lidí je tomu zjednodušeně tak, že čím více má člověk přezdívek, tím je více oblíbený. Budeme-li ryby posuzovat podle tohoto měřítka, bude Ancistrus na výsluní. No posuďte sami: uklizečka, antikrist, přícucka, přísavka, cucák, škrabka, anténovec, televizák a jistě byste přidali i jiné trefné pojmenování, ale se snad nejpitoresknějším pojmenováním jsem se setkal právě v minulém týdnu a tím je právě řasožvejk. Budete-li mít chvíli, pošlete některé jiné a příznačné pojmenování tohoto již legendárního sumce, rád si ho poznamenám.
Teplota vody (pro pana Jana)
Pan Jan se v dotazu ptá, zda má smysl otužovat akvarijní ryby a lze-li to vůbec. Sám postupně snižuje teplotu skalárům a zdá se, že má úspěch.
Pane Jane, mám hned zpočátku jednu zásadní otázku: proč? Proč byste měl snižovat teplotu v akváriu rybám, které vyžadují ke svému chovu určitou teplotu, jež je obvyklá v místech jejich výskytu. Každý, kdo chová jakéhokoliv tvora, by měl naopak zajistit nejen potřebnou teplotu, ale veškeré potřebné podmínky k jeho chovu.
Všichni chovatelé dobře vědí, že ke zdárnému a poctivému chovu vede jediná cesta a tou je vytvoření odpovídajících podmínek. Ano, je asi možné o něco postupně snižovat teplotu v akváriu, kde se nepočítá například s odchovem, ale to je špatně!!! Ryby, chované v takovém prostředí budou zřejmě žít, ale takové žití bude spíše živoření. Skaláry, které jsou na teplotu vody poměrně náročné, mohou žít i při teplotách nižších, ale jejich další osud je tím zpečetěn. Takové ryby budou mít problémy později při reprodukci, nebo při čelení infekcím. Je to pouze otázka času.
0 komentářů