Během vánočních svátků jsem odpovídal na konkrétní dotazy a některé se objevily i v rubrice články, jako samostatný námět. Co se ale neobjevilo, byly dva dotazy, které jsou s akvaristikou spjaté pouze při velké fantazii, zvláště ten první.
1. Nešťastná pani se v zoufalosti ptala na nejjednodušší způsob usmrcení kapra. Když jsem se zeptal, proč se ptá na stránkách akvaristických, odpověděla: “ Ryba jako ryba, ne?“ No, něco na tom je, ale pravda, zásadní rozdíl je v tom, že akvaristé se snaží ryby chovat a odchovávat(i když mnohdy tomu tak i při největší snaze není), a ne je mordovat! Nakonec ale radu přece jen dostala. Zkrátka, v zájmu kapra jsem ji požádal, aby poprosila souseda…
2. Tento dotaz by se dal zařadit též do kategorie kuriozit, i když patří již více do sféry akvaristické.
Pod vánoční stromeček dostalo milované akvárium jedné rodiny dárek: žabičku. Žabička ale do druhého dne zmizela a i při pečlivém prohledání všech koutů a nejen v akváriu, se ji nepodařilo nalézt.
Když jsem se ptal, jak vlastně zní dotaz, bylo mi sděleno, že bych se svými zkušenostmi mohl vědět, kam se taková žabička může schovat?
Pouze ze slušnosti jsem se zeptal, co v akváriu chovají mimo oné žabičky. Bylo mi sděleno doslova: „Želvičku, dvě ryby z rybníka a umělého potápěče“….
Bylo mi hned jasné, že žabička posloužila želvě coby vánoční kulinářský zážitek.
První dotaz, i když pouze na první pohled vypadá jako vtip, je dá se říci pochopitelný. K druhému dotazu bych se dnes rád vyjádřil podrobněji.
Jde bohužel o stále stejný problém, který vznikl na konci minulého století, kdy se začaly ve velkém množství dovážet z umělých chovů vodní želvy rodu Chrysemis(Pseudemys). Český název je želva ozdobná či nádherná.
Tyto želvy byly a jsou domovem ve střední a východní části USA a v Mexiku. V poslední době, jedná se o přibližný časový úsek dvaceti let, se ale tento druh rozmnožil již v jižní Evropě a v poslední době jdou zprávy, že se rozmnožil dokonce i v teplejších oblastech Čech. To je spíše zajímavost a důkaz, že chovatelé svou činností mnohdy zavlečou do domovských ekosystémů živočichy z jiných oblastí. Pominu dnes ten fakt, že mnozí noví obyvatelé v zavedených ekosystémech jsou často pohromou. Chtěl bych pouze upozornit na skutečnost, že tyto želvy nejsou vhodnými živočichy pro běžná pokojová akvária. Nemění na tom nic ani ten fakt, že tyto želvy jsou již pro běžný prodej ve světě omezovány.
Stále jsou ale v nabídce firem a v mnohých případech i nesmyslně doporučovány. Děje se tak z důvodů obchodních.
Tato želva je vděčným chovancem pouze v tom případě, že se dostane do prostředí, které jí bude vyhovovat a splní její nároky na chov. Nejlépe je, když želvu nádhernou umístíme do zahradního bazénu s přirozeným dnem. V dobrých podmínkách tam může i přezimovat. Takto zimované želvy musí být ale starší tří let a v dobrém zdravotním stavu.
Její velikost je v tomto věku již k deseti centimetrům. V dospělosti, 7-9 let, má tato želva velikost karapaxu(krunýře) až 30cm!
Její základní potrava jsou ryby, vodní plži, nitěnky, larvy komárů, plankton, vodní rostliny a mnoho jiných přírodnin. V zajetí se může ještě přidat hovězí či drůbeží srdce.
V několika posledních letech se na trhu objevila i potrava průmyslově vyráběná. Nejde pouze o samoúčelnou hmotu ke krmení želv, jsou v ní obsaženy i potřebné vitamíny a minerály. Doporučuji nahlédnout na stránky Dajana Pet do rubriky „PRODUKTY“.
Pozor, v této velikosti může být tato želva nebezpečná pro Vás, ale hlavně pro Vaše děti. Dospělá želva má velmi silný stisk a svými kostěnými čelistmi dovede hravě prokousnout prst.
Další možností je chov želv v akvateráriu.
Největší problém je pak uchovat chovné prostředí v čistotě. Ráda požírá podanou potravu ve vodě a zbytky potravy potom v krátké době zapáchají.
Teplota, kterou želvy ke zdárnému chovu potřebují, je okolo 25 °C. Budete-li odchovávat mláďata, potřebujete 28 – 30 °C. V tak teplé vodě se zbytky potravy začnou rozkládat již za několik hodin. Mimochodem, vývoj nakladených vajec trvá v teplém písku okolo sedmdesáti dní.
Je tedy dobré zajistit jednoduchou výměnu vody v akvateráriu za čistou. Nejlépe průtokem vody přímo z vodovodu. Zkrátka, starou vodu vypustit a novou napustit. Pozor, voda musí být při výměně předehřátá.
Hloubka vody – nejméně 20cm. Tyto želvy žijí v přírodě ve volných vodách a hlubokých jezerech. Rády plavou, zakončení jejich nohy jsou k tomu velmi dobře přizpůsobené.
Akvaterárium by mělo být zařízeno tak, aby želvy měly pevný prostor nad vodou. Tedy jakousi plošinu, kde se rády vyhřívají a kde by také měl být umístěn vyhřívací reflektor.
Ten by měl zajistit potřebnou teplotu. Želvy často i několik hodin vystavují krunýř slunci či teplu od nainstalovaného reflektoru a rády se vyhřívají.
Je dobré si uvědomit, že velikost takového akvaterária musí být přiměřená velikosti želv. Jestliže v dospělosti je její krunýř dlouhý až 30cm, rozhodně jim nepostačí průměrné akvárium! A už vůbec ne svým vybavením.
V případě, že nemáte možnost chovat želvy nádherné alespoň nějaký čas v roce na sluníčku, je nutné přidávat do potravy vitamíny speciálně pro tyto účely vyráběné.
Doporučované filtry určené pro akvaristiku nejsou vhodné, protože by se musely denně čistit. Usazené zbytky masa by ve filtru jinak zahnívaly.
A tak až se setkáte s někým, kdo Vám nabídne k chovu do Vašeho akvária milou, sotva několikacentimetrovou želvičku, upozorněte ho na nesmyslnost jeho počínání a poučte ho o chovu těchto nádherných, ale náročných chovancích.
Jiří Růžička
0 komentářů