V dnešním článku se netradičně nebudeme věnovat konkrétním druhům, nebo čeledím ryb, přesto u akvaristiky zůstaneme.

8. listopadu se ve Žďáru nad Sázavou uskutečnila významná akce v podobě kongresu Českého Cichlid Klubu. ČCK je klub čítající v současné době 46 stejně postižených akvaristů, zaměřených zejména na chov všech možných cichlid ze všech koutů světa. V jednom klubu se tak najdou chovatelé afrických cichlid,  velkých středoamerických cichlid, nebo drobných jihoamerických cichlidek, Skalárů, nebo třeba Terčovců.

 V předchozích letech se v roli přednášejících představila spousta známých tuzemských, nebo zahraničních odborníků. Z velké spousty jmen můžeme jmenovat například JUDr. Vladimíra Protivu, známého propagátora ulitníků, který již bohužel není mezi námi, Martina Dvořáka z pražské botanické zahrady, Romana Slabocha, Tomáše Kučeru, Jana Burzanovského, Luboše Čuhela, nebo ing. Oldřicha Zeleného. Ze zahraničních jmen to byl např. Walter Deproost, nebo Anton Lamboj. Co jméno to akvaristický pojem.

V sobotu 8. 11.  se tedy do prostor žďárského hotelu Hajčman sjelo bezmála 100 zájemců o přednášky známého, českého aquascapera Adama Votavy. Adam je významnou osobností i v rámci mezinárodních soutěží, je celosvětově uznávaným odborníkem s řadou ocenění , z nichž nejcennější je zřejmě 24. místo na celém světě (IAPLC 2015) s akváriem „Gourami“. Očekávání jeho přednášek bylo tedy obrovské.

 První přednáškou, která propojovala svět cichlid s přírodně laděnými akvárii byla přednáška s názvem „Cichlidy v přírodních akváriích, jde to !?“ Na tuto otázku přišla brzká a jasná odpověď, ano lze to.

Ideální volbou pro rostlinná akvária , co se týče ryb, uváděl Adam Votava drobné jihoamerické druhy cichlidek, převážně rodu Apistogramma, naopak pozor by si měli akvaristé dát na africké cichlidy, kde i ty menší druhy jako Anomalochromis thomasi sice rády likvidují řasy, ale zároveň si rády pochutnají i na rostlinách, což v rostlinných akváriích není zrovna chtěný jev…

 Mezi základní předpoklady pro úspěch rostlinných akvárií s cichlidami byly uváděny stabilní parametry vody, nižší pH, nízká tvrdost vody, nízký obsah NO2 a fosforu, nulový obsah NO3, dostatek prostoru a úkrytů a kvalitní, pestrá potrava.

 Přednáška dále pokračovala informacemi ohledně použití jemného písku, speciálních substrátů pro rostlinná akvária, použití CO2 u nádrží s cichlidami … Je nutné si uvědomit, že použití CO2 u náročnějších druhů rostlin je nezbytné, zároveň nám pomáhá udržet nižší hodnotu pH, což je u jihoamerických cichlidek nutností, nicméně i zde je třeba postupovat s rozmyslem a je třeba používat kvalitní CO2 sety s přesným dávkováním, CO2 může být dobrý sluha, ale zlý pán. V další části se přednášející zmínil o nutnosti kvalitní vnější filtrace, nutnosti pravidelnosti údržeb rostlinných akvárií, používání vody z reversní omosy, pravidelného hnojení akvarijních rostlin, kde je lépe volit nízké, ale stabilní koncentrace živin, zejména v případě dusíku a fosforu. Velmi důležitá je i rovnováha v trojúhelníku „živiny x světlo x kvalita vody“, pokud tomu tak není, nastává růst řas, nebo jiná nestabilita ekosystému akvária. Velmi zajímavou informací bylo používání nejlépe živého, nebo sušeného krmení. Mražené krmení se v rostlinných akváriích příliš neosvědčilo…

 Druhá přednáška s názvem „Aquascaping a jeho vývoj v čase“ začala pohledem do minulosti. Zmíněny byly první experimenty Takashi Amana sahající až do roku 1983, vznik a vývoj prvních CO2 setů z roku 1987, nebo vyvinutí ikonického akvarijního substrátu ADA Aqua Soil Amazonia v roce 1992. Dále vznik mezinárodní soutěže přírodních akvárií IAPLC v roce 2001, příchod vysokotlakých metal halogenových výbojek HQI, které už dnes patří do historie. Začíná přechod od holandských  akvárií k přírodnímu stylu, na trhu se objevují nové druhy rostlin, jako je Eleocharis, Riccia, nebo třeba Hemianthus…

 Poté bylo představeno mnoho přírodních akvárií, které Adam Votava velmi ochotně a odborně popisoval a neopomenul ani zajímavé detaily z říše rostlin, například postřeh ohledně oblíbených Tiger Lotus, kde při dostatku CO2 zůstávají listy nízko u dna, avšak při jeho nedostatku vytvoří listy plovoucí po hladině. Dalších zajímavých informací přibývalo, stejně tak jako zvídavých dotazů od posluchačů a tak není divu, že přednášky utekly jako voda.