Článek našeho experta Františka Brabce

CICHLIDY – MALÉ JIHOAMERICKÉ CICHLIDKY IV.

28.10.2025 | 0 komentářů

Další rybky z čeledi Cichlid, které jsou velmi vhodné pro chov v akvarijních podmínkách jsou bezesporu rybky rodu Laetacara. V současné době patří do tohoto rodu tyto popsané rybky :

Laetacara araguaiae
Laetacara curviceps
Laetacara dorsigera
Laetacara flamannellus
Laetacara flavilabris
Laetacara fulvipinnis
Laetacara thayeri
Všichni zástupci rodu Laetacara mají společný znak a tím je tmavá skvrna zhruba uprostřed těla a další, uvnitř hřbetní ploutve. Sytost těchto skvrn je velmi závislá na vnitřní pohodě těchto rybek. Všichni zástupci rodu Laetacara mají oproti jiným cichlidkám tělo kratší a poměrně vysoké. Nejznámějším a zároveň nejčastěji chovaným zástupcem těchto Akar je Akara zlatá – Laetacara Dorsigera.
 Jméno rodu Laetacara vzniklo z latinského pojmenování „Laeta“, což v latině znamená „radostný, šťastný…“ a „Acara“, jež je jméno, kterým názývají původní obyvatelé deštného pralesa menší cichlidky. Druhové jméno Dorsigera znamená „dorsus“ v překladu hřbet a „geras“ znamenající starý, nebo letitý. Při pohledu na lehce ohnutý tvar těla těchto rybek je možné v nich vidět podobnost v ohnutých zádech starce…
 Laetacara Dorsigera obývá ve své domovině povodí řek Amazonka, Guaporé, Paraná a Paraguay v Brazílii, Argentině a Paraguayi, kde obývají hustě zarostlé pobřeží řek a potoků, kde je slabé proudění vody. Vyjímkou nejsou ani slepá ramena se stojatou vodou. Ryby dokáží v případě napadení predátorem z vodní říše vyskakovat nad vodní hladinu, kde se však mohou stát kořistí všudypřítomných dravých ptáků.
 Voda bývá vyhřátá na 25 – 30 °C  a díky jílovému, bahnitému dnu zakalená do žluta, až žlutohněda s minimální viditelností. Zajímavostí je, že ve většině případů se v přírodě v lokalitách výskytu těchto Akar, nenachází typická vodní vegetace, zřejmě to má spojitost s již zmíněným tmavým zabarvením vody a minimem světla nutným pro růst rostlin. Naopak se zde vyskytuje spousta zatopených suchozemských rostlin, kořeny a kmeny stromů, které vytvářejí potřebné úkryty pro ryby. Jednotlivé lokality výskytu se samozřejmě mohou lišit, nicméně důležité je vědět, že všude je voda velmi měkká a lehce kyselá.
 Laetacara Dorsigera je malý, trpasličí druh Akar, který je oblíben pro svoje krásné vybarvení, mírumilovnou povahu a příkladnou péči o potomstvo. Akvarijních rostlin si nevšímá a k ostatním rybám v akváriu je příkladným a vesměs klidným společníkem.
 Pohlavní dimorfismus není u Akary zlaté tak výrazný, jako u ostatních drobných cichlidek. Samičky jsou celkově zavalitější a skvrna na hřbetní je větší než u samců. Samečci mají v dospělosti protaženější konce hřbetní a řitní ploutve a bývají výrazněji vybarveni. Rozdíly v pohlaví jsou samozřejmě nejviditelnější v době tření, kde se u samců červená břišní část táhne až k ocasní ploutvi a barva bývá třešňově červená s nádechem fialové. Přes bok se táhne tmavý, přerušovaný pruh, který podle nálady může být viditelný až k výraznému a velkému oku. Ploutve jsou probarveny modrými a červenými skvrnami. Dobrá nálada má zásadní vliv na atraktivitu vybarvení. Pokud jsou rybky z jakéhokoliv důvodu ve stresu, nebo se necítí zcela dobře, stávají se z nich nevýrazné, šedé myšky, což bývá největším problémem v prodejnách akvaristiky, kde bývá v nádrži umístěno více ryb než je vhodné k dlouhodobému chovu a tím pádem si zde rybky nemohou vytvářet svá teritoria, která nezbytně potřebují pro svoji vnitřní pohodu. Pokud zákazník dopředu neví o jak krásné ryby se jedná, zřídka si tyto skvosty zakoupí, což je obrovská škoda.
 Nádrž pro akarky by měla mít při plánovaném chovu více kusů, z důvodu zmíněné potřeby tvorby teritorií, v ideálním  případě délku alespoň 80 – 100 cm, hloubku 40 cm a výšku minimálně 30 cm. To je ideální akvárium pro chov 2 – 3 párů Akar zlatých. Jak jsme se již zmínili, tak jsou to ryby mírumilovné a klidné k ostatním rybkám a zároveň neničí rostliny, takže jsou skvělou volbou do společenských, nebo i rostlinných akvárií. Vhodnými spolubydlícími jsou zejména další trpasličí cichlidky, zejména rybky rodů Apistogramma, nebo Nannacara. Na dno použijeme tmavší, jemný štěrk. Zásadně se vyhýbáme ostrým drtím, neboť Laetacara Dorsigera si s oblibou hloubí jamky pro tření a v případě ostrých hran drtí by docházelo ke zbytečnému poranění rybek. Vodu volíme s ohledem na jejich životní zvyklosti bez prudkého proudění, ale přesto perfektně filtrovanou, protože jsou velmi citlivé na obsah dusíkatých látek. Teplota by se měla pohybovat v rozmezí 25  – 30 °C s pH lehce kyselým 6 – 7. Součástí akvária by měl být dostatek úkrytů ve formě kořenů, větví, nebo plochých kamenů, které pomohou vytvořit hranice teritorií. Na rozdíl od jiných, stejně velkých trpasličích cichlidek nedokáže svoje potomstvo ve společenské nádrži tak urputně bránit, takže o svoje mláďata většinou rodiče přijdou. Chceme-li se tedy pokusit o cílené množení těchto nádherných rybek, musíme si zřídit samostatnou nádrž. Plně postačí menší s obsahem 30 litrů, voda v rozmezí 27  – 28 °C, lehce kyselá s pH 6. V nádrži je třeba udržovat dobrou kvalitu vody, proto je třeba použít, nejlépe vzduchem poháněný, molitanový filtr. Samozřejmostí je rybky před odlovením do chovného akvária vydatně krmit živým, nebo alespoň mraženým krmivem, jako je Žábronožka, komáří larvy ( Patentka, Koretra, Cullex ), plankton ( buchanka, perloočka ). Pestrost hraje důležitou roli v připravenosti ryb ke tření. Před samotným třením se změní chování budoucích rodičů, jejich zájem o zplození potomstva je viditelný  „třesením“ hlavy a celého těla, čištěním podkladu pro nakladení jiker, převážně na plochý kámen. Samička naklade do kruhu jikry, které samec následně oplozuje. O jikry se starají následně oba rodiče a typickým ovíváním prsními ploutvemi přivádějí k jikrám čerstvou vodu. Potěr se líhne, v závislosti na teplotě, za cca 40 hodin. Poté rodiče přemístí potomstvo do předem vyhloubené jamky, která se nachází na bezpečném místě. Po dalších 7 dnech se potěr rozplave a rodiče jej vodí po nádrži. Krmíme drobným krmivem, vířníkem, nebo trepkou ,i nejjemnějsí čerstvě vylíhlá žábronožka bývá pro potírek přijatelná až po několika dnech.
Mláďata rostou při správném krmení a dobrých podmínkách relativně rychle. Pohlavní dospělosti dosahují mladé Akary zlaté ve věku cca 7 – 8 měsíců.
 Pokud se akvarista rozhodne pro chov těchto krásných rybek, odmění se mu svou mírumilovností, nevšedním chováním a krásou…

Ohodnoťe, prosím, článek

5/5 (9)

0 komentáøù

Pøidat komentáø

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak data z komentářů zpracováváme.

Kalendář příspěvků

Říjen 2025
Po Út St Čt So Ne
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Další příspěvky blogu