Při pročítání článků o akvaristice, nebo při debatách s kolegy akvaristy, se dříve, nebo později objeví formulka – ZÁKLADNÍ PARAMETRY VODY.
Bez základních znalostí těchto vlastností vody se nám může lehce stát, že naše akvárium, i když se o něj budeme starat sebelépe, přestane fungovat a my nebudeme vědět, z jakého důvodu a kde se stala chyba. Pojďme si tedy společně objasnit a vysvětlit o jaké parametry se jedná, jaké hodnoty jsou vhodné a jak je měřit.
- TEPLOTA
Teplota vody v akváriu je parametr velmi důležitý, avšak velice jednoduše měřitelný.
Vodu v akváriu je třeba udržovat v takové teplotě, jakou vyžadují námi chované druhy ryb. Teplota vody se měří teploměrem (skleněný, nalepovací, digitální…). K regulaci teploty slouží topítko, ideálně s termoregulací výkonu. Potřebná teplota vody v akváriu závisí také na rostlinách, které budeme v akváriu pěstovat. Většina rostlin nemá ráda velký chlad a preferují teplotu vody od cca 20 do 28 stupňů Celsia.
- pH
Pod zkratkou pH, která v angličtině znamená potencial of hydrogen, se ukrývá potenciál vodíku, jež určuje kyselost, nebo zásaditost vody.
Hodnota pH je jednou z nejdůležitějších hodnot vody, kterou v akváriu hlídáme.
Ve vodě, která má pH do 6,9 , převažují složky kyselé. Ve vodě, která má pH 7,1 a více, jsou v převaze složky zásadité. Voda s pH 7 je neutrální.
Hodnota pH je důležitá pro výběr námi chovaných ryb. Přestože valná většina ryb bude dobře prosperovat ve vodě okolo neutrálu, tak existují skupiny ryb, které vyžadují hodnotu pH více zásaditou, nebo více kyselou. Příkladem mohou být oblíbení afričtí tlamovci, kteří potřebují pro svůj zdárný život vodu s hodnotou pH 8 i více. Naopak například některé druhy jihoamerických teter, nebo např. terčovci, potřebují ke spokojenému životu pH nižší. Hodnotu pH měříme kapkovými, nebo digitálními testy.
- GH
Značí celkovou tvrdost vody, která je určená koncentrací solí vápníku a hořčíku rozpuštěných ve vodě.
Pokud je hladina těchto solí vysoká, tak mluvíme o vodě tvrdé, pokud je tomu naopak, tak ji klasifikujeme jako vodu měkkou. Tvrdost GH se uvádí v tzv. Německých stupních, přičemž 1°dH se rovná 10 mg/l rozpuštěného oxidu vápenatého. Na měření celkové tvrdosti používáme testy GH.
- kH
Karbonátová, nebo též uhličitanová tvrdost nám značí podíl hydrogenkarbonátových iontů v akvarijní vodě a má přímou souvislost s hodnotou pH.
Tyto ionty zamezují prudkým změnám hodnoty pH. Pokud by byl podíl iontů příliš nízký, může dojít k náhlému poklesu hodnoty pH. Kyselá voda je nebezpečná pro mnoho ryb. Správná hodnota uhličitanové tvrdosti je mimořádně důležité i pro růst rostlin, neboť hydrogenkarbonátové ionty jsou v rovnováze s oxidem uhličitým rozpuštěným v akvarijní vodě, který má zásadní význam jako zdroj živin.
- NO2
Dusitan je pro živočichy v akváriu velmi nebezpečný. Jeho fyziologické účinky mají za následek blokování transportu kyslíku v krvi a tím brání buněčnému dýchání. Dusitan, který díky dostatečné a kvalitní filtraci (dostatečné množství nitrifikačních bakterií), rychle oxiduje v relativně neškodný dusičnan, nám v akváriu nebude dělat problémy.
V případě, že je bakteriální proces oxidace zablokován, například kvůli nedostatečně účinné filtraci (např. nová filtrační média bez dostatku nitrifikačních bakterií…), může dojít k nepříznivému nárůstu koncentrace NO2. Hladiny dusitanů musíme tedy udržovat ideálně neměřitelné, pomocí testů NO2.
- NO3
Dusičnan je konečný stupeň nitrifikace a život ryb a ostatních živočichů neovlivňuje zásadně.
Zdrojem dusíku v akváriu jsou především neupotřebené zbytky krmiv, exkrementy obyvatel akvária a produkty organického rozkladu.
Koncentrace NO3 ve fungujícím akváriu obvykle nemají toxický vliv na obyvatele, ale při vyšších hodnotách může docházet k nárustu řas.
Optimální koncentrace NO3 je naopak velmi žádoucí pro zdravý a bujný růst rostlin rostlin . V akváriích, které jsou primárně zaměřeny na pěstování rostlin, bude zapotřebí podstatně vyšší hodnota dusičnanů, než u akvária s malým množstvím rostlin. Je tedy třeba najít rovnováhu mezi potřebami rostlin a nízkou potřebou pro živočichy, tak aby nebyla hodnota příliš vysoká, ale ani příliš nízká, aby nedocházelo k růstu nechtěných řas. Dusičnany můžeme opět měřit kapkovými testy NO3.
Téměř všechny tyto hodnoty můžeme měřit kolorimetrickými kapkovými testy, které jsou k dostání v specializovaných prodejnách akvaristiky, kde vám jistě rádi poradí. Velmi pohodlné je i použití Dajana 3 in 1 Testu, kde jedním testem změříme hodnotu pH, kH i gH.
Dalšími hodnotami se kterými se akvarista může setkat, ale zřejmě již nepatří mezi základní hodnoty, jsou hladiny CO2 (oxid uhličitý), P/PO4 (fosfor, fosfát), NH3 (amoniak, amonium), Ca (vápník), Fe (železo), Cu (měď), Cl (chlor), vodivost (měříme konduktometrem).
Znát základní hodnoty vody je stejně důležité, jako pravidelná péče o naše akvárium. Mám ve svém okolí akvaristu, který denně měří více než 10 hodnot své akvarijní vody a pro časté testování mu nezbývá čas na samotnou péči o akvárium, buďme tedy především akvaristé a ne chemičtí pracovníci a k této činnosti přistupujme s rozmyslem…
0 komentáøù