Zdánlivě snadná otázka, ale… Jde o to, jak a kdy nejlépe třídit ryby z venkovních nádrží. No, pokud se vytřou v přírodním rybníčku jakékoliv ryby, těžko je budeme třídit. Jejich odchyt je nadmíru problematický a pokud nemáme takový tvar a vybavení nádrže, nikdy se nám to stoprocentně nepovede. Ryby, které jsou určené k výtěru třídíme předem a vytíráme buďto „uměle, alternativně“ v ruce, nebo v připravených nádržích k tomu určených.

Osobní zkušenosti mám se závojnatkami, ale můžu napsat, že podobné je to i u ostatních druhů ryb. Především je důležité, aby chovatel měl přehled o všech rybách, které chová a hlavně, které připravuje ke tření. Hned po jarním oteplení bedlivě ryby v rybníčku sledujeme a vybíráme ty nej, nej, které chceme použít k rozmnožení. Jde většinou o ty nejlepší vzhledem, typické, a hlavně zdravotně v pořádku. Pokud odchováváme novou varietu, vybíráme ty nejvhodnější. Ryby by neměly být napadeny jakoukoliv zjevnou infekcí a měly by být vitální.

Takto vybrané ryby mají většinou již ve společné nádrži, v rybníčku, tendenci ke tření. Samci pronásledují samice a pobízí je šťouchy rypcem ke tření. Samice se zaoblují v břišní partii a plní se jikrami. To je neomylně známka toho, že se pár chystá ke tření. Pozor, pokud v rybníčku máme více ryb stejného druhu, může se v takovém reji nacházet i několik samců, kteří pronásledují samici. V tom případě vyberte jednoho či dva, které budete ke tření používat a pár oddělte do připravené nádoby.

Takto vybraný pár připravujeme ke tření podle druhu a to většinou tím, že ryby od sebe oddělíme a nachystáme třecí potřeby. Nic se nestane, když ryby necháme přes noc odděleně uklidnit, sám to praktikuji ale tak, že odchycený pár hned umístím v připraveném akváriu a trvá několik minut, než se ryby uklidní z nového umístění. Hned potom se začnou třít. Pokud to praktikujeme takto, tření trvá u závojnatek několik hodin. Je dobré do třecí nádrže umístit třecí rošt, nebo alespoň bohatou rostlinu či hodně košatý mop z přírodních, nebo umělých materiálů. To z toho důvodu, že ryby velmi rády požírají jikry.

Pokud vytíráme ryby v ruce, je nutné být zpočátku velmi opatrní. Po nějakém čase získáme praxí cit a půjde to „samo“. Pokud již máte podobnou praxi za sebou, zkuste si ještě pro jistotu zkouškou hned po vylovení, zda jste vybrali ty ryby, které se chystaly na výtěr. Sameček by měl mít velmi snadno u řitního otvoru viditelné bělavé mlíčí a samička by měla po lehkém masírování bříška mít zrovna tam znát výron jiker. Pozor ale, opět varuji, toto musíme dělat s maximální opatrností a s citem!!!

Po výtěru je možné ryby umístit zpět do společné nádrže, ale lépe je ponechat samičku „odpočinout“ v karanténní nádrži. Během čtrnácti dní by se na ní měly objevit případná zranění. V tom případě je dobré zahájit preventivní léčbu, prozatím pouze zvýšenou teplotou alespoň o tři stupně od původní. Pokud se neobjeví do týdne šedavý povlak bakterií, nebo snad chomáček plísně, je možné teplotu opět pozvolna snížit. Zdravé a pouze částečně poraněné ryby pokud jsou vitální, velmi dobře se zahojí samy. Po několika dnech se jim obnoví ochranný sliz a je možné je navrátit k ostatním rybám.

Někdy se nasazují do tření k jedné samici dva i více samců. U sumečků z rodu Corydoras se tato praxe používá běžně. Je to z toho důvodu, že jsou nakladené jikry dobře oplodněné a neoplodněných nakonec odstraníte jen malou část.

A nakonec jednu dobrou radu, kterou jsem si měl dokonce opakovat sám letos při výtěru závojnatek, bohužel neopakoval… Pokud budete dávat do vytírací nádrže živé rostliny, trsy, ujistěte se, že na nich nejsou šneci. No a je to venku. Ti totiž velmi dobře dokáží výtěr redukovat. Pokud se to stane, do rána z výtěru zbyde pouze malá část…

Jiří Růžička