Byl by to dlouhý seznam druhů ryb, kdybych měl popsat všechny, které jsem za svou akvaristickou praxi choval a rozmnožil.

Uplynulo cca 50 let, kdy jsem začal s akvaristikou, tedy když nepočítám dětská léta u akvárií s dědou. No a po těch mnoha druzích ryb, které jsem množil, jsem se ocitl v místě, kdy mě opět začínají velmi zajímat ty „obyčejné“ vejcoživorodé ryby, jako jsou paví očka, Xiphophory a podobně. Nevím, čím se to stane, ale asi po těch dobrodružstvích s odchovy ryb mnoha druhů se vracíme k základům a vidíme i zjišťujeme to, to jsme dříve asi počátečním nadšením přehlíželi. Slýchával jsem to od starších akvaristů v mládí a je to pravda.

Je asi hloupé napsat, že člověk za nějaký čas porozumí rybám, ale je tomu tak. Nemyslím tím porozumět ve smyslu toho slova, ale spíš odpozorovat jejich návyky, nároky na chov a jejich životní projevy. Jde o vztahy mezi jednotlivci a také o vztahy jednotlivce k hejnu, je-li to ryba hejnová. Někdy se stává, že celé hejno určitého jedince vyčlení, a dokonce ho postupně devastují až k úhynu. Některé druhy ryb jsou zcela klidné, ale i tak nás překvapí, že určití jedinci toho druhu mohou být agresivní a to tak, že velmi nebezpečně napadají ostatní ryby v akváriu. Někdy mi to připadá, jako cílený a velmi sofistikovaný psychologický nátlak až do konce druhého jedince.

Postačí se zadívat na hejno, byť klidných a oblíbených ryb a sledovat pozorně jeho projev. Nemyslím tím jen tak zběžně při krmení, jak to většina lidí dělá, ale skutečně se delší dobu věnovat pozorování projevu rybího hejna či jedinců a snažit se pochopit, co se v akváriu děje. Chce to delší čas a trpělivost, ale po několika málo hodinách, nemyslím tím v jednom kuse, zjistíte, že to, co jste si mysleli, že je zcela běžné, už tak běžné nebude a zaujmou vás jednotlivé detaily na pohled obvyklých projevů. Ty detaily jsou velmi zajímavé a otevřou vám onen prozatím známý a někdy jednotvárný svět z jiného pohledu.

Je asi nemyslitelné pozorovat například hejno tisíce neonek a hledat v něm souvislosti. Postačí však dvacet jedinců v zařízené nádrži a najednou zjistíte, že i mezi jednotlivými rybami z hejna existují souvislosti. Zprvu je obtížné něco takového hledat, ale chce to právě tu trpělivost. Není to tak dlouho, co jsem ještě stál v obchodě a snažil se začínajícím, ale někdy i pokročilejším akvaristům doporučovat cestičky z nesnází, když bylo třeba. Klasickým příkladem byla jedna paní, která u nás nakupovala krmení i ostatní potřeby do akvária.

Jistou dobu začala nakupovat přípravky určené pro léčbu ryb a mně bylo po chvíli divné, že vybírá vždy něco jiného, a tak jsem se zeptal, k čemu to vše má. Postěžovala si, že má doma hejno teter, kupovala je konec konců u nás, a že jí vždy po krátkém čase nějaká ryba z toho hejna zaplesniví, a nakonec i uhyne. Tak kdesi vyčetla, že na plíseň je dobré to či ono a že by se ráda poradila, zda bych něco nevymyslil.

Vyslýchal jsem ji tedy chvíli a zjistil, že dělá vše dobře, že nepodceňuje pravidelnou údržbu a vše kolem chovu že odpovídá. Poradil jsem jí tedy, aby místo utrácení za poměrně náročná léčiva věnovala pozornost tomu hejnu. Aby vydržela více minut než běžně při krmení při pozorování toho hejna a aby zjistila, zda se některá ryba nechová agresivně. Bingo! Po týdnu se u nás zastavila a podle popisu jsme se dohodli, že to byl zřejmě sameček z hejna, který napadal neustále ostatní ryby z toho hejna a způsoboval jim oděrky, které následně mají tendenci zaplísnit. Snad existuje i u ryb něco jako je ztráta imunity z psychických důvodů, tedy z důvodu neustálého napadání jinou rybou. Vím, že mnozí teď budou namítat, že psychika u ryb…, že je to divné, ale myslete si co chcete, je tomu skutečně tak!

To je klasický příklad toho, že téměř vždy je třeba zjišťovat příčinu než léčit následky. Je tomu tak konec konců všeobecně třeba i u lidí.

Jiří Růžička

Foto: Mladý Ancistrus (samec), postižený ztrátou imunity a následným bakteriálním napadením. Stává se tak při nadměrném výskytu dusitanů v akvarijní vodě.