Téměř čtyřicet let jsem se pohyboval mezi chovateli včetně a mezi akvaristy ještě o nějaký ten rok déle. S jistotou můžu napsat, že nečekané dárky v podobě živých zvířat jsou sice jedny z nej, ale také bohužel ty nej… problematičtější. Toto většinou graduje kolem Vánoc, ale takové dary jsou běžné i během roku. No, ne vždy ten záměr vyjde tak, jak si dárce představuje a dokonce se začasto stane, že takový původně dobrý záměr skončí velmi špatně.

Většinou se takové dary soustřeďují kolem dětí a rodiče, kteří jim chtějí udělat radost, se v první chvíli s nimi radují též. Ta radost při obdarování trvá často onu pouhou chvíli a je třeba napsat, že děti, snad všechny, jsou takovými dary nadšené a to nadšení se zprvu přenese i na rodiče, ale ty si někdy ani neuvědomí, že kýžené zviřátko potřebuje poměrně dost péče. Tedy, že zviřátko neslouží pouze pro to pomuchlání. S čistým svědomím zde ale uvedu, že v drtivé většině jde dětem právě o to pomuchlání, ale ona starost nakonec zbyde z velké části na rodiče, kteří s tím vším mají následně nemalou práci. Jde pochopitelně o to, o jaké to zviřátko také jde.

Můj úkol je, pokud mám tento nenadálý dárek posvětit, proto vždy takové záměry rozmluvit, nedoporučit. Jak to jen jde se snažím upozornit na tyto okolnosti darování a vše, co s tím souvisí. Pozor ale, nikomu nebudu jistě rozmlouvat chov jakéhokoliv zvířete, ale vstup do tohoto klubu, tedy do světa chovatelství, je nutné a dokonce bych napsal, že se musí uskutečnit jinak. Nerad bych byl striktní rádce a udělal mnoho chyb, ale bezprostředně darovat komukoliv živé zvíře jako překvapení prostě není to pravé. A to i z toho důvodu, že vlastně pak nejde pouze o tu starost o ně, ale hlavně jde právě o to zvíře. Když pominu to, že mnohé z těchto darů končí v útulcích, je tu ještě daleko horší možnost a tou jsou mnohá stěhování od majitele k majiteli a konec konců i mnohé a zbytečné úhyny.

Abych nebyl pouze varující, musím uvést také druhou stranu toho, co je mojí úlohou v těchto souvislostech a tou je způsob, jak to vymyslet tak, aby darování živého zvířete bylo zároveň překvapení a zároveň, aby to překvapení nikomu ze zúčastněných neublížilo.

Jde vlastně o maličkost a nic tím nezkazíme. Pamatuji, že jsme podobná překvapení řešili již mnohokrát v obchodu se zákazníky a šlo jak o ryby, tak o papoušky, křečky, hady a mnoho jiných zvířat, ale v této řadě byla také zvířata, která skutečně nešla věnovat jen tak. Šlo například o psy, fretky, větší druhy papoušků a dokonce šlo jednou i o rysa… Zvláštní skupinou však byli hadi a nejrůznější plazi ze skupiny krokodýlů.

Ke všem druhům zvířat je nutné přistupovat odpovědně a s rozmyslem. Tak, jak jsem již snad tisíckrát upozorňoval na to, že než se pustíme do akvaristiky, je nutné si přečíst alespoň základy akvaristiky, zrovna tak je nutné se informovat o všech jiných druzích zvířat, která umístíme v alternativních podmínkách. Myslím tím doslova chovy v zajetí. Nemusí to být vždy zajetí tristní, můžeme mnohým zvířatům vytvořit velmi přijatelné prostředí a u mnohých druhů dokonce prostředí pro ně výhodnější než jejich přirozené umístění. Mám tím na mysli například dnes již mizející přirozené lokality mnohých zvířat. Dokonce známe mnoho druhů, které v přírodě již nežijí a jsou chované právě jen v alternativních podmínkách.

Doporučení nakonec?

Jedno velmi dobré tu přeci jen je. Známe to všichni, že doslova nápor na psychiku dokáží děti vyvinout, když po něčem touží a rodiče jsou jako ten objekt, který má jejich tužby vyplnit. Když se ocitneme v takové dlouhodobé situaci a buďto akvárium, kočička či třeba pejsek se objeví v tužbách dítěte, ale nejen jeho, je dobré postupovat následně a dokonce tím i zjistíme, jak moc bude starost o takové zviřátko fungovat. Jako dárek věnujte v obálce knihu, nebo alespoň brožuru, která se bude týkat právě toho zvířete, který hodláte darovat, a až po pročtení a zjištění všech základních informací je možné skutečně uvažovat o jeho realizaci. Jde o chovné zařízení, o potravu, která je velmi důležitá a mnozí si uvědomí až po tom, co se jejich vytoužené zviřátko objeví v jejich životě, že sehnat veškerou potravu, která je třeba, není vždy tak snadné. Jde též o projevy a specifikace chovu, zda je v našich možnostech vůbec zvolené zvíře chovat.

Je tedy na místě vždy uvažovat, a hlavně myslet na to, že živé zvíře vejde do vašeho života a veškerá starost o něj je na vás. Nic proti, když se skutečně stane, že si dítě osvojí starání o svého mazlíčka, je to dokonce velmi dobrý výchovný moment, ale je tedy dobré zvážit, zda se takové dítko tohoto úkolu ujme. Jako vodítko může sloužit i to, že se o svého budoucího mazlíčka bude předem zajímat a pročte si onu předem darovanou brožuru s popisem jeho chovu.

Napište, zavolejte, ozvěte se, pokud bude třeba, tuto problematiku jsme řešili mnohokrát a třeba i naše doporučení může vám být vodítkem, jak postupovat.

Jiří Růžička