Kolik si myslíte, že se v akváriích po světě potuluje geneticky upravených druhů ryb? To asi nikdo nespočítá, ale které jsem doposavad viděl, byly krásné. Jen nevědět, že byly upraveny ve své podstatě, tedy, že to nejsou původní přirozené druhy. Asi by mi to mělo být jedno, ryba jako ryba a tím lépe, když je krásnější než ostatní… To je pro mnoho lidí pochopitelně jasný názor, ale pokud se na tyto „modelky“ dívám, vždy mám tak trochu divný pocit. No co, tahle ryba je taková obyčejná, nemastná, neslaná, tak vezmu trochu genů z barevné medúzy, malinko si s nimi pohraju, předám je do řetízku mojí čudle – a je to… Pozor, to záměrně zlehčuji, ono to není až tak snadné, ale jde to. Nikoli však v amatérských podmínkách.

Musím zde ale upozornit také na tu skutečnost, že v naší republice jsou veškeré manipulace s geneticky upravenými druhy ryb zákonem zapovězeny, a dokonce se nesmějí ani vystavovat ani jinak s nimi nakládat. Není tomu ale všude tak. A tak se téměř po celém světě tyto ryby množí ve velkém a obchod s nimi jen kvete. Jsou jich mnohdy plná akvária, jen u nás je toto počínání pod pokutou.

Je ale tak jako tak složité na první pohled poznat, jaká ta ryba je geneticky modifikovaná, tedy upravená, a jaká je „legálně“ odchovaná jako selektovaná varieta. Podezření snad může nastat, když se skutečný odborník, akvarista, podívá na rybu známého druhu a něco mu nesedí. Bude například odlišná barevně, a to ještě jaksi divně barevně. To třeba tehdy, kdy budou ony barvy na doposud šedé rybě doslova svítit. To ale bude pouze skutečně jen podezření. Když se ale před léty tyto geneticky upravené ryby dostaly do našich nádrží, obchodníci se tím chlubili, ale netušili, že se na ně vrhnou státní orgány a budou hrozit miliónovými pokutami. No, ale to na sebe vlastně oni obchodníci sami oznámili za účelem upoutání pozornosti zákazníků, aniž by znali ty zákony, které je později mohou postihnout…

Nejsou to ale jediné podivné úpravy, které plavou v akváriích.

Před mnoha lety, kdy ještě úpravy povrchu ryb byly v plenkách a některé druhy se upravovaly tak, že se jednoduše natíraly speciálními barvami, jsme si jako akvaristi, tedy spíš náš úzký tehdy kolektiv, říkali, že to je hrůza, ale zprávy z obchodů hovořily jasně: tyto ryby se velmi dobře prodávají, a tak proč ne!? A bylo „vymalováno“. Tehdy se importovaly ponejvíce z Asie. Šlo o „skleněné“ okounky z rodu Chanda.

Úpravy nespočívaly pouze v umělém pozměnění barev rybího těla, ale též ve fyzické úpravě. To například tehdy, kdy chovatelé chystali ryby na výstavy a kupírovali jim ploutve. Pamatuji, že to byla, či dodnes snad i ještě je, běžná praxe u pavích oček, kdy se jim takto upravovaly ocasní ploutve do roviny.

Mnoho těchto praktik se provádělo a provádí z důvodu jisté výjimečnosti, po které chovatelé touží. Lze podobných odchylek dosáhnout ale i jinak, mohl bych snad napsat cílevědomým šlechtěním. Je to o znalostech genetiky a hlavně o schopnosti toho kterého druhu změnit svoji dosavadní podobu. Tento způsob je přijatelný i z toho důvodu, že se podobné odchylky nacházejí i v přírodě, tedy přirozeným výběrem. Na druhou stranu je ale pravda, že sama příroda většinou zařídí to, že podobné její experimenty sama likviduje, takže vlastně nemají šanci založit odchylnou varietu. V některých případech se to však povede, to u životaschopných mutacích a takové variety se potom množí dál a žijí svým životem. Někdy se tyto odchylky vyskytují pouze v určitých lokalitách. To třeba z důvodu, že zrovna tam nežije jejich přirozený predátor.

Cílevědomým odchovem vznikly například variety dodnes velmi oblíbených závojnatek, KOI kaprů i jiných například dlouhoploutvých druhů ryb. Závojnatky i KOI kapři jsou předmětem chovu již několik tisíc let, a tak jejich některé dnešní podoby jsou jim už nepodobné, ale například v obchodním světě dokonce velmi ceněné. Pokud bych já osobně měl posuzovat tyto činnosti chovatelů, rozhodně bych byl za to, aby vznikaly nejrůznější variety specializovanými chovy, nic proti, ale aby byly schopné přirozeně plnit své poslání. To znamená, aby byly schopné se přirozeně reprodukovat a žít v přirozeném režimu.

Co tím myslím? No, zrovna u závojnatek dochází v některých případech k abnormálním mutacím, kdy jim například cílevědomě vůbec nenarostou ploutve, a dokonce jsou variety, které se musí uměle přikrmovat sondou. To když vyrůstají z juvenilního, až adultního stadia a nárůsty, tedy nepřirozené shluky buněk, na povrchu jejich těl jim zabraňují přirozenému projevu příjmu potravy. K těmto podobám jejich chovatelé přispívají speciálně upravenou potravou, kdy ji záměrně obohacují dusíkatými produkty.

Toto je pouze nástin toho, co je možné vidět v akváriích, ale co by v přírodních podmínkách nemělo šanci přežít. Přitom existuje mnoho přírodních a přirozených podob ryb, které jsou neskutečně krásně zbarvené, a které mají dokonce fyzické odchylky od původních, přirozených druhů, ale které přitom přežijí v přírodě. Znamená to, že jsou schopné se vyrovnat přirozené konkurenci i ve svém původním prostředí.

Jiří Růžička

Foto: Jediný výtěr závojnatek před tříděním