Z některých mailů jsem někdy udiven. Stává se to ve chvíli, když mi přijde dotaz na zcela běžnou věc, kterou normálně neřeším, ale zamyslím-li se nad tím, někdy uznám, že jsem již v těchto věcech asi skutečně za vodou. Je to i z toho důvodu, že jsem v těch akváriích „ponořen“ celý život.
Dotaz: „Kdy krmit poprvé jikry?“ No, co s tím, že?
Ale postačí chvíle zamyšlení a odpověď se vyklube již sama. Tak trochu zmatený pisatel uvedl, že objevil v akváriu jikry, a že jim chce dát co nejdřív jíst, aby neměly hlad. Tohle je tak trochu silná káva pro většinu z nás, ale zase na druhou stranu „to“ dovedu pochopit. V tu chvíli mě ale napadne, čím vlastně by chtěl onen člověk vlastně krmit a co? Nemám údaj o tom, co vlastně objevil, jaké jikry, od jaké ryby? Je to ten klasický dotaz, když k rozřešení potřebujete další údaje. Ale jedno je jisté hned od počátku, jikry se zkrátka nekrmí, a dokonce ani vykulený plůdek, krmí se až rozplavaný plůdek, a to potravou exogenní, tedy vnější. Toto vše je podrobně popsáno v minulých článcích. Podívejte se na to, je to jedna z důležitých akvaristických disciplín.
Pokud budeme zakrmovat příliš brzy, můžeme zmařit celý výtěr a pokud zvolíme neodpovídající krmivo, zrovna tak. V základu jde o zakrmování potěru napsat, že doba a zvolená potrava jsou alfa omega úspěchu. U odkrmu drtivé většiny ryb platí pravidlo živé potravy. Odkrmování plůdku potravou alternativní, suchou, nemá většinou úspěch. A to slovo většinou jsem zvolil jen proto, že například u některých druhů sumců, nebo ryb vejcoživorodých, lze přece jen nějaké to procento odkrmit, ale ryby přijdou o potřebný základ.
Je dobré vzít v úvahu též tzv. pohybový reflex. Totiž, sušená potrava sebou netrhá, nepohybuje se aktivně, což provokuje plůdek, aby ho pozřela. I z toho důvodu není tato potrava ideální. Něco jiného je její přidávání po zakrmení k potravě živé a postupně tak přivykat plůdek i na potravu sušenou, která není rozhodně špatná, ale pro první dny rozplavaný plůdek přece jen reaguje na potravu živou.
No a potrava živá, to je velká maturita akvaristiky. V posledních desetiletích se snaží mnoho akvaristů nahradit potravu lovenou v přírodě, potravou náhradní, ale také živou. Mnoho let se používá k tomuto účelu nauplie malých korýšků z rodu Artemia. Je pravda, že toto krmení máme stále při ruce a pokud neselžeme sami, Artemie nám poslouží 100%. Ale Artemie není přece jen vhodná pro všechny druhy potěrů a tedy, musíme pátrat dál. V minulosti jsme používali jako přírodní lovenou potravu vířníky, nebo nauplie buchanek. No zkrátka tzv. prach, který byl sice jednou z vůbec nejlepších potrav, ale byla to přeci jen potrava z přírody, mnohdy infikovaná a plůdek jimi nakrmený nejednou uhynul…
Začaly se tedy používat nejrůznější jednobuněční živočichové, například trepky. Ty jsou sice velmi vhodné, nejsou nebezpečné pro plůdek, ale je nutné se s nimi naučit „zacházet“. Nejprve je nutné obstarat si vhodný kmen, tedy trepku laboratorní, která je dnes možná sehnat na internetu bez obtíží. Zrovna tak návod na její rozmnožení, které není též nijak složité. Použití trepky má ale jedno úskalí. Není nijak zvlášť vhodná z důvodu nutričního, tedy, není dostatečně výživná. Je tedy nutné se naučit vystihnout okamžik, kdy onen plůdek, který trepkou odkrmujeme, ještě po ní sílí. Jde o hodiny, v nejlepším dny.
Moje zkušenost je taková, odzkoušel jsem si to na potěru čichavce perleťového, tedy Trichogaster leeri. Tato labyrintka má velké množství potěru, a tak potřebujete i mnoho trepky. Odkrmujeme pouze tři a něco dní a následně musí mít schopnost onen plůdek již pozřít tu nejmenší z nauplií Artemie. Jakmile tento okamžik „vychytáte“, je vyhráno. Artemie je sama o sobě velmi výhodná po stránce nutriční a uvidíte, co udělá s potěrem. Roste doslova před očima.
Po několika dnech je dobré přidávat opatrně sušenou potravu a kombinovat ji s naupliemi Artemie a ty postupně ubírat. Dobře odkrmený plůdek těchto čichavců se již po několika týdnech doslova cpe sušenou potravou.
Takto je nutné se obeznámit s mnoha druhy ryb a při jejich reprodukci používat naučené dovednosti. Je pravda, že se musíme obeznámit se vším „okolo“, ale to je samozřejmé a dokonce nutné!!!
Jiří Růžička
Pan Růžička se dělí o velmi hodnotné, a dle mých 40-ti letých zkušeností, pravdivé skutečnosti. Již na první čtení poznám, že je to ten „starý“ zkušený akvarista, kterých již ubývá, a je třeba si jich vážit- kdo jiný by měl předávat léty ověřené zkušenosti?. Mě při čtení článků od p. Růžičky srdce zaplesá, at´ už je téma jakékoli, a je mi ctí toto číst, velmi se poučím. p. Růžičkovi tímto přeji vše dobré, a velmi děkuji za jeho krásné postřehy. Jsem nadšen, a rád se budu vracet.