Na trhu se v poslední době objevilo velké množství nových druhů rostlin. Ať jde o zástupce Echinodorů, Anubiasů, Cryprocoryn, ale i mnoho jiných například z rodu Lagenandra a nebo i rostliny stonkové a nakonec i některé ze zástupců porostů…
Téměř všechny tyto rostliny jsou vesměs kultivary a kříženci svého druhu, ale jak se tak zajímám i o rostlinnou říši, je zajímavé, že jsou svým způsobem odolnější než jejich původní druhy. V říši rybí je tomu naopak, tam variety nejrůznějších druhů ryb mají vyšší nároky na chov i na odchov.

Musím tedy s politováním napsat, že kultivary rostlin, byť sebekrásnější, většinou nemají své pojmenování a objevují se mezi akvaristy tzv. nadivoko. Znamená to, že mnohé kultivary mají jméno po svých pěstitelích a stvořitelích, nebo po jejich pojmenováních, ale velmi záhy se tyto názvy zpitvoří a už nikdo nikdy nezjistí, kdo je jejich původcem a kdo je vlastně přivedl na trh. Stává se to i proto, že akvarijní rostliny nejsou nikde na celém světě registrované a jejich taxonomie tedy není ustálena. A dále, neustále vznikají nové a nové kultivary křížením již předešlých a tak jsme v totálním chaosu.

Pro drtivou většinu lidí to není žádný problém a pouze se kochají pohledem na ty krásné rostliny, a když se jim daří pěstitelská činnost, je to jistě skvělé. Jde čistě o komerční záležitost a bohudík za ty dary, jak se říká.

Když jsem v roce 1985 otvíral akvaristiku v Praze Modřanech, měl jsem na pultě 50 druhů rostlin a z toho 40 druhů bylo možné použít pro akvaristiku. V té době to byl ohromný vklad do našeho řemesla a jezdilo k nám mnoho akvaristů až například z Moravy. Tehdy jsme akvária zaplnili mnoha druhy ryb a našimi příznivci byli velmi známé osobnosti z našeho „rybníku“. Pořádali jsme pravidelná setkání akvaristů vždy ve čtvrtek po zavření obchodu. Sedávalo se na bazénech, které byly pod nádržemi a tehdy známé osobnosti ze života chovatelství, ale i veterináři nám dělali velmi milou a potřebnou společnost. Tato setkání byla zvláště potřebná pro nás všechny i z toho důvodu, že jsme si předávali zkušenosti jak z akvaristiky tak i teraristické a dovedli je využít jak v chovu, tak i v poradenství pro naše zákazníky. Když jsme nevěděli někdy odpovědět na dotazy od zákazníků, otázka se zapsala do diáře a hned příští čtvrtek se vše probralo na „schůzi“. Zkrátka servis jak měl být!

No a právě v té době jsem měl bohatá setkání i s mimopražskými chovateli i pěstiteli a jedním z nich byl Ing. Karel Rataj ze Šumperka. Pravidelně jsem k němu do skleníků jezdil a povídali jsme o rostlinách, ale hlavně, měl jsem k dispozici takřka neomezený čas ke studiu rostlin mnoha druhů, protože už v té době pan Rataj importoval rostliny ze Singapuru. Každou chvíli zavolal do obchodu, že má novou zásilku a tak jsme se ženou sedli do auta a jeli na Moravu. Pokud se v zásilce objevily nějaké novinky, měli jsme radost a hned je zařadili do nabídky.

Často se stávalo, že po otevření zásilky a prohlédnutí balíčků se ozvalo: „Ale tohle přece není ta či ta rostlina“. No a bylo opět co dělat. Nastávalo zařazení a zapěstování. Už v té době chodily ze Singapuru nejrůznější variety, ale bylo jich málo a většinou šlo o stonkové rostliny z rodů Cabomba, Bacopa a podobně. Když vzpomenu na toto období, musím uznat, že v dnešní době mají akvaristé na výběr o mnoho více nových druhů rostlin a jsou povětšinou ve skvělé kvalitě.

I když jde o velmi divoké pojetí „výroby“ komerčních druhů rostlin, je dobře, že se na trhu objevují, i když jako někdejší systematik musím napsat, že mi v tom dnešním pojetí něco není po chuti, ale co, taková je již doba a kdejaké lamentování by tak jako tak nepadlo na úrodnou půdu. Jen při pohledu na ta krásná stvoření vždy hádám, z jakých původních přírodních druhů by mohlo zrovna tohle pocházet… Je to vlastně taková nekončící detektivka.

Jiří Růžička