Nestejnoměrný růst potěru II.

19.11.2016 | Žádné komentáře

V minulém díle jsem upozorňoval na to, že nestejnoměrný růst rybího plůdku je zaviněn též nevhodně volenou potravou. Slůvko „též“ je v tomto případě to, oč běží. Další ukazatele tohoto neblahého dění jsou zkušeným chovatelům dobře známy. Jde o kvalitu vody, její čistotu vzhledem k mechanickým částem, vzhledem k obsahu dusíkatých látek a též o obsah kyslíku v ní.

Čí­m je voda teplejší­, tí­m méně kyslí­ku je schopna přijmout. Obsah kyslí­ku ve vodě se uvádí­ v miligramech na litr (mg/l). Je dobré také připomenout, že obsah kyslí­ku ve vodě se měří­ oxymetrem. Tento pří­stroj je pojmenován podle Latinského slova Oxygenium – tedy kyslí­k.

Jednoduchým pří­kladem uvedu, že rozdí­lnost obsahu kyslí­ku ve vodě při různých teplotách je významná. Ve vodě, která má teplotu kolem 0 °C, je obsah kyslí­ku přibližně dvakrát takový, než ve vodě s teplotou 30 °C. Průměrný obsah kyslí­ku ve vodě teplé 20 °C je okolo 10-12 mg/l. Tento údaj je ale poněkud nepřesný, protože teplota vody není­ rozhodně jediným ukazatelem. Pro obsah kyslí­ku ve vodě je též důležitý její­ pohyb, i když to s teplotou též souvisí.
V pří­rodě se voda okysličuje aktivní­m pohybem, to je proudění­m, nebo když se jakýmkoliv způsobem pohybuje. Horské prameny, potoky, řeky… Ve stojatých vodách tento pohyb nahrazuje ví­tr, který čeří­ hladinu a tí­m přispí­vá k prokysličení­ vody.

V akvaristice není až tak obvyklé měřit obsah kyslíku ve vodě, i když by to bylo i z mnoha jiných důvodů vhodné, ale tím, že nahrazujeme přirozené okysličování vody technickými pomůckami, není toto měření až tak důležité. Postačí dodržovat dobrou průhlednost vody a zabezpečit minimální obsah dusíkatých látek v ní.

To je podstata chovu i odchovu akvarijních ryb a je možné tohoto dosáhnout pravidelnou údržbou, anebo opět, tuto nahradit technikou. Ta je ale také nespasitelná, pokud ji nebudeme pravidelně udržovat. Nejspolehlivější je pravidelná, nebo trvalá obměna vody za čerstvou s periodou, kterou vyžaduje obsádka ryb v akváriu. Při odchovu plůdku je průtokový systém „k nezaplacení“. Bohužel v dnešní době při ceně vody to platí doslova, ale majitelé studní si tuto nadstandardní techniku mohou dovolit. Jde potom už pouze o její ohřev na tu správnou teplotu. Protože se ale běžné ryby odchovávají při teplotě vody kolem 23°C, není její rozmezí až tak náročné na ohřev. Počítejme s tím, že budeme vodu ze studně zahřívat o 7-8°C. Záleží na tom, jak je studna situovaná. Tím docílíme minimalizace obsahu dusíkatých látek ve vodě.

Ryby chované ve vodě s vysokým obsahem dusíkatých látek se vyčerpávají a potravu přijímají pouze částečně. To způsobuje pomalý růst a při hraničních hodnotách je možné zaznamenat i pozastavení růstu, což je velmi nežádoucí.

Další ukazatel při úvahách na toto téma jsou jednotlivé druhy ryb. Velmi chybná je úvaha o tom, že odchovávané labyrintní ryby nepotřebují ve vodě až tak vysoký obsah kyslíku. To ale platí pouze od vyššího věku, v průměru je možné napsat, že běžně odchovávané labyrintní ryby mohou využívat přídavné dýchání až v šesti měsících, kdy se jim toto začne vytvářet. Rozdílné je to u ryb, u kterých se labyrint vytváří v oblasti žaberní a jiné je to například u sumců, kteří využívají k tomuto účelu zeslabené střevní stěny.

V každém případě je ale zvýšený obsah dusíkatých látek ve vodě katastrofou pro všechny živočichy. Jde o to, jak až necháme akvárium svému osudu. Zrovna tak je to s extrémním poklesem kyslíku. To je velmi důležité hlídat u odchovu většího počtu ryb v menších nádržích, kde se dusíkaté látky hromadí velmi rychle.

Krom běžné kontroly je možné deficit kyslíku zjistit tím, že ryby v akváriu tzv. lapají na hladině vzduch (troubí). To je ale signál, který nám může prozradit zrovna tak to, že se ryby dusí z toho důvodu, že jejich červené krvinky přestanou mít schopnost přijímat kyslík. Jde tedy o otravu dusíkatými látkami. V každém případě je to znamení, kdy musíme IHNED zasáhnout, ale je též možné, že už bude pozdě. Záleží na tom, jak daleko je otrava aktivní.

Jiří Růžička

 

Ohodnoťe, prosím, článek

Ještě nehodnoceno

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Rubriky

Novinky

Kalendář příspěvků

Listopad 2016
Po Út St Čt So Ne
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930  

Další příspěvky blogu

Vzkazy 2024/8

Vzkazy 2024/8

Pozor na letošní jaro!!! Bude asi ještě překvapení a tak pozor na teploty vody v rybníčcích. Bude asi ještě zamrzlo, a tak kdo nemáte ryby nachystané na ledový krunýř, ještě raději počkejte několik týdnů. V tomto případě jde hlavně o závojnatky. Prostě je nechte...

Vzkazy 2024/7

Vzkazy 2024/7

Neomezujte či hned neměňte svoji aktivitu u akvárií pouhými doporučeními v nejrůznějších článcích, které najdete na internetu. Je dobré se poučit, ale vždy s rozumem. Když mám chvíli, pročítám internet a zvláště pak články s akvaristickou tématikou a v mnohých je...

Vzkazy 2024/6

Vzkazy 2024/6

Není to dlouho, tipl bych to tak na tři měsíce, kdy jsem popisoval funkčnost a možnou opravu akvarijních čerpadel. Lze tedy snadno a rychle vyhledat v minulých článcích. Pozor ale, ještě tedy jednou a v krátkosti. Levná akvarijní čerpadla jsou určena vlastně svojí...

Vzkazy 2024/5

Vzkazy 2024/5

V minulém článku jsem si dovolil napsat něco o rostlinách, no a protože jsou rostliny velkou i rozsáhlou součástí akvaristiky, nemohl zůstat článek bez odezvy. V tomto případě jde o Echinodory. Echinodory jsou skutečně velmi obsáhlou skupinou rostlin využívaných v...

Vzkazy 2024/4

Vzkazy 2024/4

Jednoduše musím napsat, závidím!!! Mám tady dotaz na odchov čichavců mramorovaných, tedy Trichogaster trichopterus. Konkrétně na jejich odkrm. To byly časy! Uvedu zde tedy vše, co si o těchto krásných rybách pamatuji a na co vzpomenu.   Tak, jako jsem začínal...

Vzkazy 2024/3

Vzkazy 2024/3

O živorodkách jsem psal mnohokrát, ale také jsem objasňoval, jak to s jejich pojmenováním je, a že je to skutečně tak trochu jinak. Takže vezmeme-li například ČELEĎ Poecilidae, tedy živorodkovití, to jsou snad nejznámější akvarijní ryby, kterým akvaristé dali...