Reakce na minulý článek přišla prakticky obratem a tak ještě něco k odkrmu plůdku, tedy toho nejmenšího rybího mimina.
Dělám to zcela výjimečně, ale tady u nás v DAJANĚ si to již můžu dovolit. Co? Tedy, to správné pojmenování situace včetně jejich účastníků. Když se z jikry stane nejprve téměř neaktivní životní forma, která čerpá sílu z jikrné zásoby živin a je přilepena byssovou žlázou k pevnému podkladu či k povrchové bláně vodní, jmenuje se eleuterembryo. Když se takto děsivě pojmenovaná životní forma rozplave a začne požírat první exogenní potravu, přejmenujeme ho chuderu na protopterygiolarvu. Leč, každý máme svoje pojmenování a tak jej musíme i my akvaristé respektovat.
A teď přijde ten okamžik, kdy jsme tu my a hned s plnou ošatkou dobrot. V minulém článku jsem popisoval, jakým krmivem je nejlépe tyto pišišvory nasytit a v dopise, který reagoval na onen článek, se hned ozval náš čtenář s tím, jak že pozná, že mu ti sotva viditelní tvorečkové onu potravu přijímají a jak tedy reagovat na to, když tomu tak není.
Tak musím hned v počátku napsat, že toto je většinou věcí zkušenosti chovatele, ale přece… Jsou určité ukazatele, které nám napoví. Zakrmený plůdek jistě každý sleduje pod lupou a nejodpovědněji ti, kteří s výtěry začínají a nemají ještě dostatečnou zkušenost. Zakrmený plůdek poznáte na první pohled. Tito mini tvorečkové jsou téměř průhlední a tak při pohledu lupou snadno vidíme to, čím je krmíme. Při podávání Artemie mají místo, kde je jejich bříško, oranžové a velmi napapané. Je to vlastně taková oranžová mini kulička s ocáskem. Pokud budete plůdek, například ryb labyrintních krmit nálevníkem, budou jejich bříška světle šedá a tak podobně.
Stane se ale, že nějakou potravou odkrmíte pouze menší část výtěru a to je chyba. Ona chyba spočívá v tomto případě většinou v nevhodné velikosti či tvaru krmiva. Je to ona potřebná zkušenost, kterou jste právě získali. Začínající nejsou většinou na podobné problémy připraveni a tak přijdou o část potěru, protože než si seženou odpovídající krmivo, ten nejmenší a nezakrmený plůdek uhyne. Je třeba si uvědomit, že zásoba energie tak malého tvorečka, který doposud čerpal živiny pouze z živného váčku, je „vypočítaná“ tak tak. Nebude-li tedy vhodná potrava hned při ruce, plůdek již nebude mít sílu ho pozřít.
Při pozorování odkrmu se toto projeví tak, že určitá část potěru zůstane pouze jako velmi nepatrná čárka a od zakrmeného plůdku se tedy velmi liší. Při dalším výtěru tedy je pouze na nás, obstaráme-li si odpovídající krmivo. Při nevhodně voleném planktonu může dojít zbytečně k velkým ztrátám jinak zdravého plůdku. To jsou ony zkušenosti, které nás posouvají dál a dál. Jsou známé mnohé případy, kdy některé vzácné či problematické ryby byly již mnohokrát úspěšně vytřeny, jejich plůdek se k velké radosti rozplaval a po krátké době uhynul jenom proto, že nebyla zkušenost s jeho odkrmem. Je tedy potřeba mnoho zkušeností a nových poznatků k tomu, abychom dále zvládli i třeba nové druhy ryb, které ještě nebyly v akváriích vůbec rozmnožené.
V několika článcích jsem se zmiňoval o tom, že krmení je jednou z velmi důležitých oblastí chovu ryb a zdaleka ne pouze těch akvarijních. Znalost krmiv a jejich použití je velmi důležitá. K tomu patří zároveň znalost techniky krmení. Vyzná se dnes mnoho akvaristů v trychtýřích? Kolik akvaristů dnes používá noční přikrmování při nepatrném osvětlení?
Jde o to, že některé druhy ryb musí v krmivu doslova plavat a to ve dne i v noci. Při odkrmu některých problematických druhů ryb se přišlo během jejich chovu k poznání, že nestačí podávat potravu pouze ve dne, tedy za světla. Těmto rybám se přisvětluje slabým světlem i v noci a to tak, že slabý světelný zdroj rozsvítíme v rohu akvária a živé krmení se u něj soustředí, ale soustředí se doslova v něm i plůdek ryb a ten potom velmi snadno potravu pozře.
Toto také patří k tzv. akvaristickým fintám, ale věřte, jde o začasto letité zkušenosti, které ne vždy vyjdou na světlo světa, protože i z pochopitelných důvodů je akvaristé drží jako svá velká tajemství.
Mnoho štěstí při výtěrech Vám všem přeje za DAJANU Jiří Růžička
Dobrý den
Mám problém s velkou úmrtností mých ocellátu po 10-ti dnech života
Odpovídá to celkem článku, co jste psal o krmení potěru. Ryby se vytřou, plůdek se rozplave a po 10 dnech, začne jako levitovat a postupně umírá.
Vždy zůstane cca 10 kusů, kteří přežijí
Přikláněl by jste se ke genetice a nebo spíše k nevhodné potravě?
Podával jsem jak vaječnou mlhovinu s artémii, suchou potravu, mražený ciklop a mikry
Můžete poradit?
Děkuji a s pozdravem Jarda
Zdravím, myslím, že váš problém tkví ve volbě krmení pro potěr. Tyto dravé ryby vyžadují tzv. pohybový reflex u krmení a tím, že podáváte vše, až na mikry, uměle zpracované, nemají dostatek živin a umírají vlastně vysílením. Doporučil bych Artemii, zrovna vylíhlé nauplie a uvidíte ten rozdíl. Je toho ale víc, pokud máte zájem, zavolejte na 728 666 265, přímo mně. Nebojte, toto číslo není zpoplatněné!
J.Růžička