Kolik druhů ryb se vlastně chová v akváriích, kolik se jich rozmnožuje v akváriích a jak? Jaké druhy ryb lze chovat od počátku pouze uměle vyrobenou stravou? Je nutné při odchovu lovit potravu v přírodě, nebo lze toto obejít? Kolik potěru má…
Podobné otázky na mne „vypadly“ z dopisu od pana Ládi. Bylo jich tolik, že jsem zprvu myslel, že se jedná o žert. Měl-li bych se skutečně pustit do vyčerpávajících odpovědí, asi bych sestavil něco podobného, jako jsou školní skripta. Ona totiž akvaristika dospěla do stadia, kdy si mnozí z dlouholetých, původně amatérských praktiků v tomto oboru, mohou s klidem složit zkoušku v rybářské škole. Jde skutečně o velmi široké poznatky a ještě zpestřené tím, že mnoho od sebe se lišících druhů ryb má velmi rozdílné nároky. A nejen ryby v chovu, ale i problematika odchovů bývá velmi rozdílná. Tím je ale akvaristika tak krásná, ona sama nás nutí k poznání a je tedy pouze na nás, jak s tímto naložíme.
Pokud tedy mám v tomto dvoustránkovém formátu odpovědět na některé podstatné otázky z dopisu, začnu klasicky se všeobecně známými i méně známými poznatky. Je ale důležité toto vše vzít při odchovu v úvahu a začít. Pokud budete začínat pouze stylem pokus-omyl, vše bude na dlouhé lokte a za dvacet let budete litovat promarněného času. Jeden můj dobrý akvaristický přítel byl praktik devadesát (90) let!!! A ještě před svým odchodem do nebeské líhně se mi svěřil s tím, že by „hrozně rád ještě poznal další a další druhy ryb a jejich rozmnožování“!!!
Není to tak snadné, jak si mnozí myslí. Existují ryby, kterých larvy nemají problém se zakrmením a papají velmi ochotně téměř vše, co jim chovatel předloží. Tedy pochopitelně v rámci odpovídající stravy. U těchto druhů lze použít i jako první, tedy exogenní, po strávení živného váčku, potravu alternativní. K těmto druhům patří povětšinou ryby s vyvinutým žaludkem, tedy s vytvořeným žaludkem funkčním. Tyto larvy jsou většinou „vděčné“ a i jejich další vývoj i údržba prostředí nevybočuje z běžného rámce odchovu rybího potěru.
Dále rozeznáváme ryby s pozdějším vývojem funkčního žaludku a trávícího systému a to během metamorfózy larvy. Znamená to, že je doslova nutné znát u těchto druhů průběh vývoje a s alternativní potravou zacházet opatrně, to podle potřeby právě se vyvíjející larvy a podle doby jejího vyvíjení. Je též důležité přidávat i potravu živou, tedy kombinovat.
A jako poslední jsem si nechal lahůdku v podobě larev ryb, u kterých se ani po strávení žloutkového váčku nedokončil vývin trávicího ústrojí. Takový plůdek vyžaduje skutečně velkou pozornost a je nutné ho odkrmit jako první, tedy exogenní potravou živou a odpovídající. U těchto druhů ryb je jako startér při exogenním přijímání umělá potrava nevyhovující a přežije pouze několik málo jedinců, kteří jsou nakonec stejně nevalné vitality.
Tyto znalosti se v prvních letech akvaristických podceňují a zvládají se pouze rutinou a radou od kolegů. I to je možné, ale tak jako tak přijdete v další etapě chovu ryb na to, že podobné a ještě další otázky budete beztoho vyhledávat. Tedy pokud nezůstanete pouze u chovu a odchovu několika základních druhů ryb, což se stane po krátké době pouhou rutinou.
Při zvládnutí těchto teoretických poznatků budete souběžně potřebovat základní znalosti chemie vody a vztahů k chovu akvarijních ryb. Tyto znalosti nejsou až tak složité a po pochopení se budou zdát každému velmi logické. Jde o zvládnutí nejzákladnějších procesů v akváriích a to jak chemických, tak i biologických. Až zjistíte, že vše se vším souvisí, zatočí se Vám hlava a teprve začnete toužit po poznání ještě hlubším, které je nekonečné. Znáte onu známou větu o tom, že čím víc o věci víme, tím víc nám připadá, že víme málo… Je to logické vyústění poznávání a každý nový poznatek probudí nové otázky a tak to jde donekonečna.
Jen bych v tomto okamžiku rád připomněl, že v době, kdy se dopracujete do podobného stadia poznání, již odchováte minimálně sto i více druhů ryb a to vše navíc, to už bude pouze Vaše touha po poznání. Není to tedy tak, že akvaristou se stanete až po vystudování dvou či tří vysokých škol. Jen tím chci naznačit, že poznání akvaristiky je nekonečné a krásné a skutečně začíná tam, kdy nás to skutečně „chytne“.
Je tedy možné doporučit mnohé, odpovědět na otázky, které si zaslouží i mnohem delší pojednání, vyřešit a navrhnout řešení problematiky, která je dílem mnoha let poznání, ale není možné předat nadšení a odhodlání poznávat. To nás musí prostě „chytnout“ a nepustit.
Pan Láďa dostal osobní a poměrně rozsáhlou odpověď, ale upřímně nevím, zda mu bezprostředně a hned k něčemu skutečně bude, protože snadné poznání v naší branži neexistuje. Už jsem o tom mnohokrát psal a zmiňuji se o tom opět. Bez osobních praktických zkušeností jsou teoretické rady pouze vodítkem. Proč je tomu tak? S tím právě ono výše zmíněné poznání bezprostředně souvislostí.
0 komentářů