Civilizační onemocnění u závojnatek?

24.08.2014 | 12 komentáře(ů)

Pro všechny, kteří se zabývají chovem závojnatek bych rád napsal, snad již posté, že závojnatky nejsou rozhodně NENÁROČNÉ ryby, a že v každém případě potřebují odpovídající prostředí pro svůj chov co do velikosti chovného zařízení, tak z důvodu jejich životních nároků. Co je to odpovídající prostředí jsem také psal již mnohokrát a tak stačí vyhledat na těchto stránkách články o závojnatkách.

Často čtu, nebo slyším od lidí, že mají závojnatku v kouli už dva roky, a že je spokojená… Když se potom zeptám, jakže je ona chudera velká, dozvím se, že tak 5-6 cm. V tu dobu již musí být velikosti husího vejce! Ony chudery, co se v podobných vězeních potulují po státech celého světa, to nejsou až tak spokojené závojnatky, jak si jejich majitelé myslí. A to, že žijí? No jistě, žít budeme i v kobce o velikosti jednoho metru, když nám do ní hodí nějakou tu potravu. Jaký to ale bude život?! Závojnatky v těchto podmínkách žijí pouze z toho důvodu, že jsou velmi odolné. A mimochodem, jsou to velmi společenské ryby, tedy, žijí rády v hejnu. Jejich projev je potom skutečně radostný.

Dnes bych se rád zmínil o problému, který se závojnatek bezprostředně týká a neznám jiný druh ryby, který by v akváriích tolik a v takové míře trpěl podobným onemocněním. Je to ztučnění jater a následná porucha plavání. Pozor, nezaměňovat se zánětem plynového měchýře. Rozdíl mezi těmito onemocněními je ten, že ryby postižené zánětem plynového měchýře plavou nekoordinovaně a často „sedí“ na dně. Nejsou schopné plynule regulovat ponoření a vynoření, zkrátka, plynulý pohyb vodním sloupcem. Onemocnění plynového měchýře je virového původu.

Ztučnění jater však způsobuje velmi zhoubné následky z toho důvodu, že tukem prorostlá játra nadnáší ryby k hladině a ty nejsou následně schopné se na rozdíl od ryb se zánětem plynového měchýře ponořit. Jejich projev je zoufalý a spočívá v tom, že ryba je otočena „vzhůru nohama“ a část břišní partie spočívá nad hladinou. Postačí pak několik minut v takové poloze a povrch těla závojnatky, který vyčnívá z vody oschne, a následně velmi rychle a zhoubně zaplísní. Regenerace těchto míst je téměř nemožná, nehledě na to, že samotná léčba tohoto onemocnění je velice zdlouhavá a hlavně, musí začít v raném stadiu.

Pokud zjistíme, že se tělo závojnatky začíná často otáčet kolem své osy a zdržuje se více než je obvyklé u hladiny, je nutné přistoupit ihned k ráznému opatření. Teď zdánlivě odbočím. Jak dlouho trvá, než naše tělo zhubne? No, jak u koho a jakou dietu zvolíme, odpovíte, ale přece, ze dne na den to rozhodně není. A zrovna tak je tomu se závojnatkou. Léčba tedy trvá delší dobu a je odvislá od toho, v jak raném stadiu si onu anomálii na rybách uvědomíme. To souvisí s tím, jakou máme zkušenost a jak jsme teoreticky vybaveni.

V akváriích po celém světě plave mnoho nemocných ryb, aniž by o tom jejich majitelé věděli. Je to jako s námi, pokud si včas uvědomíme, že se s námi něco děje a víme, čím to napravit, povětšinou se „to spraví“. Ale jak léčit nemocnou rybu, když chovatel ani nerozpozná, že ji něco trápí. Začasto je již příliš pozdě na nápravu, protože je nemoc v příliš pokročilém stavu, a ryba záhy uhyne.

Z vlastní zkušenosti vím a mám to z minulosti několikrát ověřené, že je možné toto onemocnění vyléčit a dokonce až do té míry, že je závojnatka nadále schopna reprodukce. Je ale nutné s léčbou začít hned po prvních příznacích. V pokročilém stadiu onemocnění je již ryba natolik poškozena, že je její léčba nemožná.

K léčbě tedy přistupujeme hned po prvních příznacích a to tak, že závojnatku umístíme do karantény, zvýšíme teplotu o dva až tři stupně Celsia a zavedeme řízenou a velmi přísnou dietu. Potravu podáváme jednou za dva dny, jednu dávku ráno a vodu udržujeme v přísné čistotě. Je nutné neustále rybí tělo kontrolovat, protože nemáme trvalý přehled o tom, zda se například v nočních hodinách, kdy to hrozí nejvíce, neotáčí břišní partií k hladině a povrch jejího těla neosychá.
Po týdnu je možné spatřit pokrok v chování a závojnatka by se měla již lépe a přirozeněji pohybovat. Takto postupujeme měsíc. Po měsíci ji můžeme vrátit do hejna k ostatním rybám.

Příčina

Příčinou tohoto onemocnění je jasně nevhodná potrava. Tedy příliš vydatná, plná tuku a proteinů. Je nutné dbát na to, aby závojnatky měly též možnost pozřít v potravě poměrně dost balastních látek. K tomuto účelu velmi doporučuji dafnie. Máte-li trvalý zdroj živých dafnií, je to to nejlepší, čím stravu závojnatkám obohatit. V opačném případě podávejte dafnie ve stavu mrazeném, nebo sušeném. Jinak používejte zásadně potravu určenou právě pro závojnatky a sledujte, zda je obsah tuku a proteinů v optimální míře. Osobně používám pro trvalé krmení takovou stravu, která nemá vyšší obsah proteinů než 35% a 4-5% tuku. Doplňuji živými dafniemi a mraženými komářími larvami. Nitěnky podávám téměř výhradně před reprodukcí. Pozor na nitěnky zamražené, ty nepoužívám vůbec (viz. články o zamražené potravě).

Teorie

Po mnoha letech chovu těchto ryb a studie všemožných materiálů jsem si vytvořil svoji teorii o této chorobě a myslím, že se slučuje se skutečným stavem. Dovolte mi tedy její prezentaci zde v ořezané, stručné podobě.

Karas stříbřitý, jakož předek dnešní závojnatky, je původem z Asie a má proporce, jako každá podobná ryba, tedy tělo ze stran zploštělé, úzké a tedy poměrně dost dobře pohyblivé. Závojnatka se na rozdíl od této původní ryby stala něčím zcela odlišným a to nejen z důvodu lišícího se tvaru těla od původní formy karase stříbřitého, ale i z důvodu uspořádání vnitřních orgánů. Etologie závojnatek je tedy zcela odlišná od původního druhu a s tím souvisí i dopady na jejich zdraví. Budeme-li podávat karasovi v původní formě jakoukoliv potravu s vyšším obsahem tuku i bílkovin, jeho tělo se s tím vyrovná a jeho pohyblivost a etologie při přirozeném stavu žití dokáže nadmíru živin zpracovat.

U závojnatky však dochází k tomu, že se jí nadměrně ukládají zásoby živin i z toho důvodu, že je poměrně zásadně omezena v pohybu a to z důvodu velmi odlišného tvaru těla od původní formy. Tělo má robustní, neaerodynamické a ploutve velké, těžké a omezené v pohybu. Nadměrné podávání potravy potom způsobí podobné problémy, takže naše starost o dostatečné krmení se v důsledku obrátí proti zdraví. A mimochodem, všichni, kdo vlastníme tyto krásné ryby víme, jak dokážou mile loudit potravu, když například pouze okolo akvária procházíme.

A ještě něco, v daleko podrobnějším popisu se ocitne tato teorie v budoucí práci, ale vím jistě, že touto téměř civilizační chorobou procházejí pouze některé závojnatky z hejna, a jsme opět u lidí a jejich tzv. civilizačních nemocí. Zkrátka, někdo je více náchylný k určitým druhům civilizačních onemocnění a někdo méně. A zrovna tak je to se závojnatkami zvláště pak proto, že jejich vývoj, tak jak je známe, započal před několika tisíci lety.

Ohodnoťe, prosím, článek

4.88/5 (33)

12 Komentáře

  1. Petr Michálek

    Děkuji za článek, aktuálně se mi moc hodí! Michálek

    Odpovědět
  2. Ales

    už druhý den léčím rybičku podle vašeho návodu a možná bych měl malé vylepšení i pro pokročilejší stadia. Pokud jsem to dobře pochopil, pro rybu je fatální plíseň z oschnutí, spíš než samotná tučná játra. Dal jsem tedy rybku do karantény podle návodu, ale protože stále vyplavávala a bylo jasné, že přes noc oschne, přikryl jsem hladinu průhlednýma plast. krabičkama od polníčku a trochu je naplnil vodou, aby se kousek ponořily a dal do nich umělou kytku. (improvizace v rámci toho co bylo večer doma(, ideální by byla samozřejmě síťka, která se dá lehce pod hladinu a znemožní rybce vyplavat na hladinu.. mimo krmení). okysličení jde škvírkou mezi krabičkou a krajem kýblu, u síťky by to bylo opět snazší.

    No výsledek je zatím ten, že ryba je schovaná pod krabičkou s umělou kytkou a když přestane plavat a jde k hladině, zarazí se o dno krabičky a nedostane se na hladinu aby osychala.
    Zatím to funguje dobře, pod krabičkou i spala a její stav se zdá se zlepšuje i přes pokročilé stadium, tak uvidíme.

    Je to sice blbost, ale třeba pomůže zachránit nějaké životy no ne?:)

    Odpovědět
    • Jiří Růžička

      Pane Aleši, to co píšete není rozhodně blbost a dokazuje to, o čem píšu celý život. Akvaristika je právě proto krásná, že nás nutí myslet a vymýšlet neustále nějaká zajímavá řešení. Leč v tomto případě jde spíše o jakousi zoufalost chovatele, tedy s prominutím… Když se totiž závojnatky takto začnou projevovat, nemusí jít pouze o tučná játra. Je možné též, že je infikovaná virémií. V každém případě jde o poruchu plynového měchýře, který přestal z nějakého důvodu plnit svoji funkci. A to, co popisujete, je již druhotný projev, tedy oschnutí povrchu těla na hladině. Takto zasáhnout by mělo význam, kdybyste věděl o jakou infekci jde, a že je ona ponejprv vyléčitelná. Jinak to celé nemá význam, protože vlastně ta chudák závojnatka bude v tomto stavu stále… A to není rozhodně záviděníhodná situace.
      Já se ještě zmíním o tomto problému na FB, nebo na WWW, ale takto na dálku to určit nelze.

      Držím palce hlavně té Vaší závojnatce a hlavně, čtěte články, bude tam rozhodně o tomto poměrně rozšířeném problému další pojednání.

      Jiří Růžička

      Odpovědět
  3. Marcela

    Dobrý večer,mám problém s malinkou závojnatkou 4 cm čerstvě koupenou,nadnáší to k hladině přitom je štíhlá a zatučnění snad nehrozí….

    Odpovědět
    • Jiří Růžička

      Zdravím, takové chování nemusí být zaviněno pouze ztučněním jater. Jde o mnohé jiné možnosti, například o virové onemocnění plynového měchýře, nebo snad nastydnutí ryby, ale to takhle nelze posoudit. Zkuste závojnatku vložit do karantény a při intenzivním vzduchování zahřát vodu po dobu dvou dní na 32°C. To by mohlo být účinné.
      Jiří Růžička

      Odpovědět
  4. Sára

    Dobrý den, chovám zavojnatku 3-4 roky,musím uznat, že prostředí nemá takové, jaké bych si pro ni přála, ale má už krásných 20 cm i se zadními ploutvemi. ☺ Bohužel, se začala u ni podle prodejců ve zverimexech projevovat parazitalni infekce. Ale vůbec nevím jak a co mám udělat, tak prosím zkušenější o radu… Začaly se ji tvořit krvavé fleky na čele a začaly postupovat po celém těle, jakoby krvavé mapy ( i na zadní ploutvi), do toho jsem si všimla takového až šedého povlaku na hřbetu a bylo vidět, že se ji i špatně dýchá… Následně pár dnů na to umřel i čistič (ancitrus?), který s ni byl v akváriu. Koupila jsem ji Prevent kapky a FMC. Celé akvárium jsem se snažila vydrhnout houbickou a horkou vodou, vyvařila jsem kaminky a mušle raději vyhodila (zezelenaly), vycistila jsem filtr… Akvárium jsem tedy měla pripravene, nakapala jsem Prevent i FMC.. Dala jsem rybičku do akvária, přikryla ručníkem a omezila ji stravu.. Zda se mi, že se opravdu zotavuje, ale nevím jak pokračovat… Bubu moc ráda za všechny rady!

    Odpovědět
    • Jiří Růžička

      Zdravím, to, co popisujete není parazitární infekce, ale infekce bakterie i následně plísně po celém těle. Pozor, jde o zanedbané prostředí a nadměrný výskyt dusíkatých látek ve vodě. Doporučuje každý den obměnu alespoň čtvrtiny vody v akváriu za čerstvou a hlavně zvýšit teplotu alespoň na 28°C. PO několika dnech se infekce vylepší a závojnatka bude zase v pořádku. Tyto ryby potřebují trvale obměnu části vody za čerstvou, nezatíženou dusíkem!!!

      Odpovědět
  5. Franta

    Mám ráda dubický zavojnatky a udělali sejim na hlavě takové bílé chomáče jako vata můžete mi poradit

    Odpovědět
    • Jiří Růžička

      Zdravím a prosím o specifikaci, co jsou to „dubický“ závojnatky… ? Jinak zavolejte přímo mně na 728 666 265, rád poradím.
      J.Růžička

      Odpovědět
  6. Zdenek

    Zdravím, chovám zavojnatku 8 rokem a na dně dna se my objevuje takový bílí rosol a nemůžu si toho zbavit pomůžete my dekuji

    Odpovědět
    • Jiří Růžička

      Zdravím, pošlete alespoň fotku. Napadá mi víc možností. Může to být plíseň, nebo snad jiná vyšší houba, kal… Skutečně takto nelze poradit. Zkuste nafotit a poslat na můj mail. ruzicka.jirka@tiscali.cz

      Tak zatím, J.Růžička

      Odpovědět
  7. Jaromír

    Dobrý den. Mám závojnatku lví hlava. Její anomálie je ale tak veliká, že nevidí potravu (granulky) na hladině. Když hledá na dně zase si výrůstek poraní o dno. Většinou je zaparkovaná v rostlinách. Ta hlava, jakoby jí táhla břichem nahoru. Je už chudera celá pohublá. Snažil jsem se jí dávat granulky pinzetou, ale netrefí se přes ten výrůstek.

    Odpovědět

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Rubriky

Novinky

Kalendář příspěvků

Srpen 2014
Po Út St Čt So Ne
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Další příspěvky blogu

Vzkazy 2024/8

Vzkazy 2024/8

Pozor na letošní jaro!!! Bude asi ještě překvapení a tak pozor na teploty vody v rybníčcích. Bude asi ještě zamrzlo, a tak kdo nemáte ryby nachystané na ledový krunýř, ještě raději počkejte několik týdnů. V tomto případě jde hlavně o závojnatky. Prostě je nechte...

Vzkazy 2024/7

Vzkazy 2024/7

Neomezujte či hned neměňte svoji aktivitu u akvárií pouhými doporučeními v nejrůznějších článcích, které najdete na internetu. Je dobré se poučit, ale vždy s rozumem. Když mám chvíli, pročítám internet a zvláště pak články s akvaristickou tématikou a v mnohých je...

Vzkazy 2024/6

Vzkazy 2024/6

Není to dlouho, tipl bych to tak na tři měsíce, kdy jsem popisoval funkčnost a možnou opravu akvarijních čerpadel. Lze tedy snadno a rychle vyhledat v minulých článcích. Pozor ale, ještě tedy jednou a v krátkosti. Levná akvarijní čerpadla jsou určena vlastně svojí...

Vzkazy 2024/5

Vzkazy 2024/5

V minulém článku jsem si dovolil napsat něco o rostlinách, no a protože jsou rostliny velkou i rozsáhlou součástí akvaristiky, nemohl zůstat článek bez odezvy. V tomto případě jde o Echinodory. Echinodory jsou skutečně velmi obsáhlou skupinou rostlin využívaných v...

Vzkazy 2024/4

Vzkazy 2024/4

Jednoduše musím napsat, závidím!!! Mám tady dotaz na odchov čichavců mramorovaných, tedy Trichogaster trichopterus. Konkrétně na jejich odkrm. To byly časy! Uvedu zde tedy vše, co si o těchto krásných rybách pamatuji a na co vzpomenu.   Tak, jako jsem začínal...

Vzkazy 2024/3

Vzkazy 2024/3

O živorodkách jsem psal mnohokrát, ale také jsem objasňoval, jak to s jejich pojmenováním je, a že je to skutečně tak trochu jinak. Takže vezmeme-li například ČELEĎ Poecilidae, tedy živorodkovití, to jsou snad nejznámější akvarijní ryby, kterým akvaristé dali...