Všem, koho teprve čeká slavnostní vypuštění ryb do venkovních rybníčků ze zimního ubytování, posílám pozdrav a zároveň dobře míněnou radu ověřenou praxí. Ač byla letošní zima nadmíru shovívavá a mírná, průměrné denní teploty se ještě drží na poměrně nízké úrovni a zvláště pak v noci klesají k nule a tak pozor na problémy, které mohou z tohoto důvodu nastat. Vzhledem k tomu, že mnozí chovatelé umísťují ryby z venkovních rybníčků na zimu do teplejších prostor domů, vytváříme jim na jaře velmi kontroverzní situaci, kdy se v tuto dobu při přemístění ven vlastně dostanou do chladnějšího prostředí, než měly v zimním období.

Toto je velmi nebezpečný efekt a ryby se s ním vyrovnávají po svém. Je pravda, že ryby přes letní období dobře krmené a odpovídajícím způsobem zazimované, se s podobnými situacemi vyrovnají o poznání lépe, než ryby s fyzickým handicapem. V tomto případě hrozí zvláště nejrůznější druhy plísňových onemocnění, která ale bývají až druhotná. Ve většině případů vše začne drobným poraněním povrchu rybího těla a bakteriálním atakem. Děje se tak například při přelovování, kdy setřeme rybě tolik potřebný ochranný sliz z povrchu těla, který ji chrání před negativními vnějšími vlivy. Tato místa se pak stávají vstupní branou pro nejrůznější infekce. Stává se tak zejména tam, kde dojde navíc k drobným poraněním, jako jsou nejrůznější oděrky či škrábnutí způsobená nesprávným zacházením.

K přelovování ryb používáme ponejvíce sítě z nejrůznějších materiálů. K tomuto bych rád dodal, že je vždy k těmto účelům vhodná síť z neostrých tkanin s jemnými oky. Příliš ostré silonové nitě pak tvoří ze sítě doslova drsnou rašpli a povrch rybího těla je téměř neviditelně, zato však o to nebezpečněji poraněn. Těm méně zkušeným pak uniká něco, co je právě v těchto okamžicích začátkem problémů se zdravím ryb. Profesionální chovatelé KOI kaprů používají k těmto účelům tak jemné sítě, že v nich ještě chvíli, než vyteče po odlovu, zůstane voda a tak se odlovená ryba vůbec při odlovu neocitne na suchu. Tomuto je třeba věnovat pozornost i při nákupu těchto pomůcek v obchodě.

Proto dejte pozor na zacházení s rybami nejen při jarním, ale také při zimním přelovování a buďte nadmíru ohleduplní. Je též velmi důležité, kdy a kam ryby vypouštíte. Zatímco ve větších objemech nádrží je teplotní setrvačnost vody poměrně velká, v malých rybníčcích ještě v tuto dobu teplota vody kolísá a tím, že se v noci blíží venkovní teploty k nule, zažívají ryby v rybníčcích ze zdravotního hlediska rizikové chvíle. Proto je dobré počkat s přelovením na tu denní dobu, kdy se teplota v rybníčku blíží v průměru té, ze které ryby ven přelovujete.
Nezpůsobíte tak rybám teplotní šok a mnohem lépe se aklimatizují.

Nepředpokládám, že vodu v rybníčku přihříváte, i když znám i takové chovatele…
Protože se teplota v tuto roční dobu postupně zvedá a voda v rybníčcích se v průměru otepluje, můžeme tolerovat i malá povrchová zaplísnění a jak jsem již napsal, zdravé ryby se s tímto dobře vyrovnají samy. Spíše jim více ublížíme, budeme-li je znovu odchytávat. Je ale třeba ryby neustále sledovat a kontrolovat, zda se zaplísnění na povrchu ryb výrazně nezvětšuje. V tom případě je nutné poraněné ryby vylovit a léčit je v karanténě. Je-li infekce urgentní a hromadná, je možné ryby léčit přímo v rybníčku, ale to je velmi odborný zásah do jeho biologického systému a je nutné si uvědomit, že přidáním jakéhokoliv léčiva ovlivňujeme též biologický život v systému. Je tedy nutné zvolit jiný režim na první pohled nesouvisejících záležitostí. Jde zvláště o podávání potravy a to jejího množství, které musíme omezit na nejnutnější možnou dávku.

Pozor na volbu léčiva!!! Není plíseň jako plíseň a začasto se setkávám s tím, že se v dopisech objevují fotografie napadených ryb infekcí a rozhodně nejde o plísně, jak si pisatelé myslí. V mnoha případech jde o bakteriální infekci, která ostatně velmi často zaplísnění u ryb předchází. K léčbě podobných onemocnění se používají i velmi toxické látky, jako například malachitová zeleň. Pozor na tyto přípravky a raději dvakrát měřte… A znovu upozorňuji, důležitá je správná diagnostika a až následné podávání odpovídajícího léčiva. Vždy je ale lépe řešit prevenci, než následky nesprávného zacházení s rybami. Dejte tedy raději pozor na dobré zásady chovu ryb ve venkovních rybníčcích a tím se vyvarujete následných problémů. Není třeba dodávat, že nejvíce pak trpí ryby a ty jsou odkázány pouze na Vás a na Vaši dobrou či lajdáckou péči.

A ještě důležitou radu. Vždy je dobré znát, pokud možno nejpřesněji, obsah vody v rybníčku. Zkušení akvaristé dobře vědí, jak záleží na přesnosti dávkování léčiv. Tím je nutné se řídit i při dávkování léčiv v rybníčcích. Dávkování množství léčiva odhadem či podávání náhodně vybraného prostředku vede pouze ke zmaru a celou situaci tím pouze zhoršíte. Neexperimentujte pouze na základě anonymních a neověřených zpráv z internetových stránek a nepoužívejte náhodné chemikálie k totální léčbě. Jde například o modrou skalici, savo, manganistan draselný a mnoho jiných. Tyto chemické přípravky se sice používají k léčbě ryb, ale je zapotřebí se s jejich funkcí velmi dobře seznámit a rozhodně neexperimentovat. Některé z nich se dávkují doslova po kapkách a jejich účinek je katastrofální už jen při nepatrném předávkování. Většinou se používají slabé koncentráty těchto látek, které se následně dávkují podle objemu nádrže.

A nakonec ještě znovu upozorňuji na to, že je vždy lépe léčit ryby v karanténní nádrži, než dávkovat léčivo do celého rybníčku. Podání léku do rybníčku volíme pouze tehdy, je-li situace v něm skutečně neúnosná a onemocní-li celá rybí obsádka. A i tehdy je dobré tento postup zvážit. Je to pouze na nás všech, jak se s podobnými situacemi srovnáme a jak budeme odpovědní ke svému počínání.
S tím vším též souvisí pravidelná údržba zahradních rybníčků. Jde především o odstraňování zbytků zaschlých a případně již hnijících vodních i terestrických rostlin a to zvláště pak na podzim, při ukončení sezónní aktivity. Zbytky rostlin a organické hmoty vůbec, k tomu patří i překrmování, způsobuje nadměrnou tvorbu dusíkatých látek a ty jsou ve vyšší koncentraci pro rybí obsádku nadmíru nebezpečné.

K pravidelné povinnosti též patří občasný a to namátkový odlov jedné či dvou ryb z hejna z důvodu preventivní kontroly. Tím kontrolujeme, zda se v rybníčku nevyskytly nejrůznější druhy parazitů či jiné nebezpečné infekce. Dejte též pozor na ryby, které se zdržují mimo hejno, nebo nehybně zůstávají na mělčině. Velmi podezřelý je též nezvyklý pohyb. Ryby postižené některými infekcemi plavou nekoordinovaně, nebo provádějí pod vodou jakési vývrtky. Podezřelé je též časté otírání ryb o kameny či jiné předměty, změna barev a to zvláště při jejich extrémním vyblednutí. Změna barvy ryby může znamenat bakteriální povlak či jiné nebezpečí. Například odlišné chování některých buněk v rybím těle. To vše má svůj důvod. Jasný signál nám dává též zarudnutí povrchu rybího těla a zvláště nebezpečné je, když zjistíme na rybím povrchu krvavé vředy.
Zkrátka, je dobré mít přehled o všem, co se v našem vodním království na zahradě děje. Tyto výlovy je nutné též provádět s maximální opatrností a ohleduplností k chovaným rybám.

Držím palce a dobrou sezónu přeje celý kolektiv Dajany.