Zimy zbývá už jen kousíček a jaro je téměř na spadnutí…, hovoří a píše se touto dobou ve všech možných médiích. Co to pro akvaristu znamená? No jasně, plná síť planktonu tam, kde se voda v rybnících začne oteplovat a vlivem delší doby i intenzity světla se plankton, pro který jsou právě tyto impulsy důležité, dá do „pohybu“. Pozor ale, nenechte se snadno ošálit plnou sítí. Právě v tuto dobu je na místě dvakrát měřit! Jedny z nebezpečných infekcí se právě klubou na světlo světa a tou jsou jarní virémie ryb. U ryb se projevují začasto velmi rychle a poznáte ji bezpečně podle toho, že než se otočíte, rybám v akváriu již není pomoci. Tak ještě jednou, v tuto roční dobu pozor na podávání živé potravy z přírody. Důležité je plankton velmi opatrně odzkoušet a zvláště pak z neověřených lovišť!
Urputný samec paní Jany
Paní či slečna Jana má problémy s dekorací v akváriu s dvěma většími cichlidami. Jak už to někdy v akvaristice bývá, cichlidy podědila a dokonce několik. Její smutný příběh nebudu z pochopitelných důvodů uvádět dopodrobna, ale podstata je ve stručnosti ta, že její děda, akvarista, už nedožil očekávanou chvíli a odebral se nečekaně do nebeské líhně zrovna tehdy, kdy mu jeho miláčci dospěli a počali se párovat. Jde o větší druhy jihoamerických Cichlid z rodu Aeguidens a podle popisu jsou to téměř jistě akary modré, tady, Aeguidens pulcher.
Jana správně oddělila spárované jedince a nechala si ve větším akváriu jako vzpomínku pár, který se k sobě měl, a který se zakrátko měl k reprodukci. Je to živá vzpomínka na jejího dědu, kterého měla velmi ráda. Teď má ale paní Jana problém s dekorací, protože, a zvláště pak sameček, ji „zběsile, jak píše Jana, přeskupuje. Celé akvárium je tedy vzhůru nohama a sameček se uprostřed toho smetiště cítí prý nejlépe a majetnicky a výhružně se uprostřed toho rumu tetelí. „Poslušná samička“ prý pouze oddaně pomáhá. Paní Jana zkoušela několikrát uvést dekoraci na své místo, ale…
Tento milý dopis na mne tak trochu dýchnul akvaristickou historií a vzpomněl jsem na doby, kdy jsem společně s příčnopruhými akarami tyto cichlidy choval a hojně reprodukoval. No jo, povzdychl jsem si, jenže tehdy nebyl až takový problém jejich odchovy udat… Tyto ryby jsou totiž až neskutečně plodné.
Ale zpět k tématu. Tento projev, tedy ono přeskupování dekorace, jsem si užil též a musím napsat, že to zdaleka nedělají všichni jedinci těchto druhů. Jana má tedy tak trochu smůlu, ale zato bude mít hooodně potěru a to prosím nepíšu se škodolibou radostí… Chovné akvárium je tedy nutné vybavit podle tohoto chování, předem se připravit a počítat s tím. Návodů je dost a to podle stylu toho kterého chovatele. Pokud budete chtít zachovat v akváriu jakous dekoraci, budete muset fixovat. Je na místě zmínit základní způsob a tím je fixace kamenů i jiné dekorace silikonovým lepidlem. Je dobré očistit například plochou břidlici a přichytit ji ještě před napuštěním akvária vodou kapkou lepidla. Zrovna tak i jiné dekorace. Mám takovou zkušenost, že pokud kámen přichytíme, chovný pár se vytře na něj. Pokud s ním pohnou, očistí sklo na dně, vedle kamene, a vytřou se tam. Je zde tedy jasná preference pevného a přírodního podkladu trdliště.
Způsoby fixace dekorace v akváriích jsou mnohé a platí zde jediná dobrá rada a tou je snadnost a jednoduchost. K upevnění kořenů k bočním sklům se používají například přísavky. K těm bych pouze rád připomněl, že vybírám vždy kvalitní, které jsou z dražších materiálů, ale vydrží! Tento zdánlivě snadno řešitelný problém může způsobit nemilé starosti a tak mu věnujte pozornost. Začasto vybavení akvária věnujeme dosti času a úsilí, no a posléze do něj umístíme vytoužené ryby a po krátkém čase se dočkáme překvapení. Je tedy na místě již při tvorbě akvária postupovat cíleně a podle vybraných druhů ryb vnitřek nádrže zařídit. Pochopitelně, tam, kde budou v akváriu plavat neonky či živorodky, si nemusíme dělat starosti. Budujeme-li však akvárium pro větší druhy ryb, například cichlid, je nutné, abychom byli v tomto směru opatrní i vynalézaví již při jeho budování.
Přirozené prostředí ryb
To je to pravé téma do pranice! Již mnohokrát jsem psal, že biotopní akvárium je vlastně protimluv, a že není možné ho vlastně vytvořit, lze pouze na určitou dobu konkrétní biotopy napodobit. Dnes tu mám ale jinou otázku a tou je debata o tom, zda jsou ryby v akváriích „spokojené“, tedy, nevytváříme-li jim vlastně taková malá vězení a ryby se v něm nemají šanci projevit tak, jako ve své domovině. Toto téma patří vlastně do oblasti Welfare, ale nerad bych porovnával například rybu s medvědem, i když jsou to oba obratlovci a jejich nároky na alternativní umístění jsou prostě neporovnatelné. Je ale zajímavé se nad touto otázkou zamyslet. Jak se ryby v akváriích cítí?
Po vzniku zákona na ochranu zvířat proti týrání v roce 1992 se podobné otázky tohoto typu vyrojily a je jich čím dál více. Koho by ještě před třiceti lety zajímal osud ryby v akváriu? Ano, soucit fungoval vždy, ale ruku na srdce, každý máme tuto oblast vyvinutou s jinou intensitou a mnohým chybí téměř cele. Mám ale na mysli něco trochu jiného, než soucit. Jak je to vlastně se zvířaty v zajetí, nebo snad je to neodpovídající termín? Osobně používám raději termín „alternativní umístění“, ale i tento termín by našel mnoho nesouhlasících. Slovo „soucit“ by byl v tomto případě možný nahradit spojením „cit pro věc“. Je zajímavé, k čemu po několika chvílích dojdeme.
Odmyslím si zde intenzivní hospodářské chovy ryb z důvodu nasycení hladových národů, myslím si ale, že akvárium, které je zařízené odpovídajícím způsobem pro ty které druhy ryb, je pro ně skutečně vhodným a odpovídajícím prostředím. Pravda, zkušenější asi znají problematiku importovaných ryb z přírody, kde nastává v aklimatizaci mnoho nesnází. To je ale pochopitelné, taková změna se zkrátka musí v jejich chování projevit a nemyslím si zrovna, že se cítí při této akci skvěle. Avšak ryby již odchované v akváriích a odpovídajícím způsobem chované, se skutečně projevují v celé své kráse.
Stane se to ale pouze tam, kde se dodržují alespoň základní pravidla chovu pro tu kterou rybu. K tomu je ale potřeba znát právě ty nároky jednotlivých druhů. A jsme opět u minima poznání.
Nemyslím si, že ryby v akváriích prožívají jakékoliv traumatické okamžiky. Pokud uznáváme a skutečně ctíme jejich nároky na prostředí, jsme bez větších problémů schopni jim skutečně vytvořit vhodné prostředí. A zde bych rád upozornil na jednu důležitou věc, kterou je také při chovu nutné vzít na vědomí. Velmi scestně se traduje, že akvárium je třeba neustále čistit, aby bylo co k čemu. Není to pravda a naopak, neustálé zásahy do dění v akváriu nejsou k dobru věci. Právě tím ryby zbytečně stresujeme a negativně tím ovlivňujeme JEJICH prostředí. Běžnému pokojovému akváriu stačí několik minut týdně z důvodu propláchnutí filtrační hmoty a doplnění odkalené vody za čerstvou. Proniknete-li po čase do tajů biologických vztahů v akváriu, jeho údržba se zúží na několik minut měsíčně. Skutečně není třeba velkých úprav a už vůbec ne pravidelnou sborku a rozborku akvarijního dna. To je skutečně špatně!
Přeji tedy všem zdárné chovy a co možná bezproblémové odchovy našich milášků v akváriích.
0 komentářů