Vždy je lépe včas eliminovat nastávající problém, než řešit jeho následky. To je jasné a bude s tím souhlasit snad každý. „Je tu ale jedno ale, a to ale se ale v akvaristice přihází velmi často.“ Zkrátka, varovné signály jsou v akvaristice začasto rafinovaně skryté a už vůbec je nerozpozná začínající chovatel.
Snad každý, kdo odchovává větší množství potěru a denně se dívá do plných akvárií, pozná některé ze začínajících problémů. Jde například o nadmíru dusíkatých látek ve vodě. Nezkušený chovatel by ale nezaznamenal ani náznak něčeho, co by označil za nezvyklé chování. Je to pouze věc zkušenosti a citu pro věc. Z vlastní praxe mohu označit mnoho takových varujících signálů. Ono stačí pouze otevřít dveře do líhně a již podle zvuku lze odečíst, zda se neděje něco nezvyklého. Podobně je možné odečíst problémy s akváriem i v místnosti, kde je umístěná pouze jedna dekorační nádrž. A nemám tím zrovna na mysli zrovna nefungující filtr či kompresor.
Dorůstající hejno skalár v nádrži dokáže při podnětu ihned reagovat a jejich projev je až neskutečně typický. Jak jsem již napsal, stačí otevřít dveře od líhně a již se ozývá velmi intenzivní zvuk. Je to jasné a silné šumění vody při náhlém pohybu ryb na její hladině. Postačí pouze zvýšená hodnota dusičnanů ve vodě, a otevření dveří má ihned jiný scénář. Nebojím se napsat, že zvýšenou hladinu dusíkatých látek je možné odečíst již z projevu ryb v akváriu. Nemyslím tím již konečnou fázi, kdy ryby lapají po vzduchu na hladině. To bývá většinou pozdě. S nadsázkou bych mohl napsat, že by zkušený zvukař asi řekl, že „to nemá ta správná kila“.
O závojnatkách ani nemluvím, bude-li jich v nádrži více a budou-li zrovinka při chuti, jsou schopné fortelně zlít podlahu pod akváriem. Moje téměř dospělé a robustní „Kačeny“ to dělají běžně. Stojan s nimi mám hned za dveřmi a po otevření dveří se přiženou k blízkému okraji akvária a s takovou vervou se dožadují potravy, že jsem téměř vždy zlitý. I když mokrého, mě to ale vždy uklidní, je to projev zdravých ryb a dobrého stavu vody v nádrži.
Podobně se chovají i ostatní druhy ryb včetně teter, živorodek i některých druhů sumců. Zvláště intenzivně toto probíhá u velkých druhů ryb, jako jsou například velké druhy cichlid, nebo ryb labyrintních. Vzpomenu vždy na mého přítele akvaristu, který choval obrovskou Crenicichlu. Byl to rybář a tak jí o víkendech téměř vždy vozil z lovu menší druhy ryb od rybníků. Stačilo, aby se postavil s nějakou tou čudlou k akvárku a bylo „vymalováno“…, tedy téměř doslova. Touto produkcí vždy bavil kamarády akvaristy, když k němu přišli na návštěvu.
O komunikaci akvaristů se svými svěřenci by se asi dal napsat román. Někteří akvaristé tvrdí, že stačí, když do líhně, nebo k pokojovému akváriu přijdou s někým cizím a ryby se začnou ihned chovat jinak. Myslí, že poznají svého chovatele a tím jsou jim kontakty s nimi milejší a hlubší. Je tomu skutečně tak a je možné i vysvětlení, i když není až tak přímočaré.
Ryby jsou krátkozraké a svoje projevy a reakce se u nich řídí z větší části podle vnímání prostřednictvím změny intenzity světla, zakončením nervových vláken v postranní čáře, tlakem vody a ještě více smyslovými faktory. Ryby tedy poznají, když přicházíte do místnosti většinou dříve, než otevřete dveře. Postačí nepatrné chvění podlahy, které se přenese do akvária prostřednictvím stojanu a pohybující se molekuly vody ovlivní nervová zakončením v postranní čáře. Pro nás je to zcela nepatrný otřes, ale ryby ho velmi citlivě vnímají a reagují na něj. Jsem přesvědčen o tom, že pohybující se rybí tělo ovlivňuje pohyb molekul vody. Ty se odrážejí od skel akvária a od nejrůznějších předmětů a jejich reflexí potom ryba vlastně osahává své okolí.
Bude-li soused v druhém patře zatloukat hřebík do zdi, když se na to soustředíte, v přízemí to na rybách zcela jistě poznáte. V podobných případech jde pouze o to, jak a z čeho je postavená stavba a její zvukové izolace. Je tedy zcela jasné, že ryby v akváriu reagují jinak na známé a jinak i na neznámé podněty. Osobně zcela popírám některé teorie o tom, že ryby mají paměť pouze velmi krátkou. U některých druhů je paměť dokonce překvapivě vyvinutá. Dalo by se například hovořit o cichlidách a některých jiných, větších druzích ryb.
Dodnes chovám v akváriu mého oblíbence „Mrchu“, tedy Ancistruse, který se mnou zcela jistě vědomě komunikuje a neudělá mi nic dobrého. Již několikrát jsem psal příhody o tomto zběsilém sumci, který hatí moje plány a cokoliv v akváriu předělám, nebo upravím, prakticky ihned to zboří, nebo přemístí. On má obrovskou sílu. Každý den po ránu rozmetá hromádku s exkrementy, když přijdu s odkalovací hadicí k akváriu, abych udělal pořádek, vždy ji proletí a rozmetá po celém akváriu. Já potom velmi pracně a dlouho odkaluji po kouscích to, co bych měl v okamžiku jinak hotové.
Vím, že mě nemůže vidět na větší vzdálenost od akvária, ale věřte nebo ne, celou dobu co pracuji v líhni mě „pozoruje“ a zdržuje se u předního skla akvária. Jakmile se k němu přiblížím, výhružně zavrtí ocasní ploutví a čeká. Já zase dělám, že ho jako nevidím a snažím se nad ním vyzrát, ale více či méně se mi to nedaří. Příhod s ním mám mnoho a věřím, že na mne zcela jasně reaguje.
No a před časem jsem zrovna takhle po ránu otevřel dveře od líhně a můj zrak padl na akvárium s Mrchou. Nebyl tam! Nebyl u skla a bylo to hooodně divné. V tom samém akváriu jsou ještě jiní samci Ancistrusů a tak jsem velmi opatrně začal hledat. Mrcha je největší a nejsilnější. Tedy do té doby byl. Byl chudák schovaný za květináčem a celý pomlácený a odřený. Bylo mi jasné, že je to ze souboje s mladším samcem a hned jsem mu zařídil karanténu s teplejší vodou a příslušnými léčivy. „Jo jo, roste ti konkurence starý brachu“, pomyslel jsem si. Dnes je mrcha již v kondici a tak čekám, co přijde…
A nejen s námi, ale hlavně mezi sebou ryby komunikují, a protože se v poslední době věnuji závojnatkám, musím napsat, že jsem přesvědčen, že jedna závojnatka v akváriu je zločin. Ony mají velmi vyvinutý socializační systém a jejich komunikace je skvělá. Vždy dojde ke změně jejich chování, když jejich hejno z nějakého důvodu rozdělím. V prvních chvílích se zcela jasně hledají a shánějí se po odebraném jedinci či skupině. Nelze to poznat v hejnu, kde je například pět set ryb, ale pokud máte v akváriu deset dospělých jedinců a pravidelně je sledujete, zjistíte to samé. Dokonce jsou poznat vzájemné vztahy mezi určitými jedinci z hejna a myslím, že nerozhoduje, je-li vzájemná náklonnost podmíněna shodnou varietou. V každém případě jsou to velmi zajímavé projevy a stály by jistě za podrobnější výzkum.
Podobné vztahy jsou ale akvaristům známé i u jiných druhů ryb a nejen u jednotlivců. Krásné a zajímavé jsou projevy například u mořských ryb, kde se vzájemná komunikace týká statisíců ryb v hejnu, které shodně reagují všechny v jednom okamžiku.
0 komentářů