Poslední týden se korespondence v mé poštovní schránce poněkud nahromadila a to i z toho důvodu, že se Slávek Filip z poradny zranil a nemůže odpovídat na Vaše dotazy. I z toho důvodu se některé dotazy na něj přesunuly do mé pošty. Doufám, že tento stav nebude trvat dlouho a že se Slávek v brzké době uzdraví. Vaše dotazy i ostatní poštu vyřídíme ale bezezbytku. Na mnohé tedy odepisuji rovnou a některé, ostatně tak jako vždy, prezentuji zde a odpovídám tak i z důvodu předání zkušeností ostatním začínajícím i pokročilým akvaristům.
Lenka i Petr mají problémy s růstem rostlin v akváriu a s „černou…chlupatou řasou“.
O rostlinách jsem se zmiňoval v Článcích již mnohokrát a postačí si do vyhledavače nad jakýkoliv článek napsat heslo, například „rostliny“ a všechny články s tímto tématem se objeví. Ale přece jen se o některých aspektech pěstování zmíním. Rostliny mají, zrovna tak jako ryby i ostatní živočichové na chov, jisté nároky na pěstování a ty zkrátka musíme dodržet, jinak s nimi nebudeme mít dobré zkušenosti. Je pravda, a vím o tom již od začátku mé akvaristické praxe, že se pěstování rostlin vždy tak trochu podceňovalo a téměř vždy šlo především o ryby. Je ale též pravda, že v posledních létech se zájem o rostliny změnil a budování akvárií je v tomto směru již pokročilejší.
Přispívají k tomu i čím dál lepší znalosti o potřebě rostlin v akváriích a jejich pěstování. Vždyť používání CO2 v akvaristice nemá až tak dlouhé trvání a přece je již poměrně známé. Co je ale na tomto technickém vybavení akvárií důležité je zároveň to, že se akvaristé čím dál víc zajímají, proč se vlastně CO2 používá. Tím ovšem nechci tvrdit, že zrovna vnější zdroj CO2 je nutné použít vždy, když potřebujeme, aby nám v akváriu rostliny rostly. Povšechně jde o teplotu, osvětlení a v neposlední řadě o kvalitu vody jak fyzickou, tak i chemickou.
Mnohé druhy rostlin rostou téměř v každém akváriu a jsou nazývány plevelem či jakýmsi akvarijním morem. Znamená to, že se rychle přemnožují a zarůstají akvárium. I takové rostliny ale potřebujeme a mnohé druhy ryb se bez podobných rostlin neobejdou. Zrovna tyto rostliny spotřebovávají mnoho dusíkatých látek a tím zároveň pomáhají regeneraci akvarijní vody. Ty další se pěstují s menším či větším úspěchem a některé rostliny dokonce potřebují k růstu i rozmnožování velmi specifické podmínky. Jsou to například některé druhy Aponogetonů či Barclaye. Vždy je ale nutné věnovat tomu kterému druhu rostlin pozornost a alespoň se obeznámit se základními nároky na pěstování.
„Chlupatá“ či „štětičková řasa“
Tzv. „černé štětičkové řasy“ se jmenují ruduchy a jsou doma všude tam, kde se ve vodě vyskytují nadměrné hodnoty dusíkatých látek. Jejich zařazení pominu, lze vyhledat pod tímto názvem na internetových stránkách a zmíním se pouze o tom, že množství jejich druhů je obrovské (více než 6000 druhů) a vyskytují se z devadesáti procent v moři. Je to téměř neodstranitelný obyvatel našich akvárií a nelze s ním v rychlosti mnoho udělat, pokud nepřistoupíme k radikálnímu řešení. Tedy, k totální rekonstrukci celého akvária. Mnozí si do akvárií tohoto nevítaného hosta přinesou s akvarijní vodou z prodejny, s rostlinou či jakoukoliv dekorací. Pokud naše akvárium máme plné ryb a stále překrmujeme, je jisté, že se v dohledné době začne ruduše velmi dobře dařit a k naší nemilosti poroste téměř celé akvárium.
Existují nejrůznější přípravky, které nabízejí profesionální výrobci k potlačení růstu ruduchy, ale jakákoliv aplikace je neúčinná, pokud nezměníme naše chování k akváriu. Tuto nepříjemnou „štětičkovou řasu“ můžeme postupně a velmi pomalu likvidovat tím, že budeme věnovat pozornost čistotě vody v akváriu, její pravidelné obměně a hlavně též pravidelné údržbě filtru. Je též nezbytné omezit podávání potravy na nutnou dávku. Likvidace ruduchy v akváriu může trvat půl roku i více a tak všem přeji mnoho trpělivosti. Je ale vždy lépe věnovat našemu akváriu více pozornosti již v počátcích výskytu této řasy a nenechávat vše až na dobu, kdy vše poroste.
První pomoc
V mých akváriích jsem vždy povolal rychlou rotu Ancistrusů v režimu minimálního krmení. Budete-li mít v akváriích několik ancistrusích výrostků, nechte je řádně vyhladovět a vpusťte do zamořeného akvária. Oni, ne že by jakkoliv s chutí tyto ruduchy konzumovali, ale velmi zkušeně je dokážou doslova ostrouhat ze všeho, co je jimi v akváriu porostlé. Stačí potom jen pravidelně odkalovat a po několika dnech se akvárium sice řas zcela nezbaví, ale nehezké porosty zmizí a výskyt ruduchy se omezí na snesitelné minimum. Po této biologické kůře je možné se dále věnovat akváriu tak, jak jsem výše popsal a tento nemilý obyvatel by se měl udržet v únosné míře. Posléze se stane jakýmsi indikátorem starosti o akvárium.
Totiž vždy, když se začne po akváriu opět ruducha „rozlézat“, je nutné si uvědomit, že se něco s vodou v akváriu děje a vrátit se zpět k opatrnému, tedy vlastně k tomu správnému režimu. Ale nakonec bych rád znovu upozornil na to, že v drtivé většině případů výskytu ruduchy jde o nadměrné podávání potravy a přerybněné nádrže. A v této souvislosti pozor na hodnoty vody. Nádrž o objemu sto litrů se středně tvrdou vodou je z hlediska množství ryb velmi rozdílná od nádrže téhož obsahu, ale s vodou měkkou. Již víme, že čím je voda v akváriu měkčí, tím větší pozor musíme dávat na její hodnoty, protože měkká voda je chemicky velmi nestabilní. Je to voda „hladová“! Znamená to, že ji musíme častěji obměňovat, kontrolovat její hodnoty a hlavně, nezatěžovat větším počtem ryb. Pro akvárium s měkkou vodou platí, že ji osazujeme větším počtem rostlin a menším počtem ryb!!!
Jitka s Robertem mají starost o své závojnatky a jde opět o již známé chyby. Do vyhledavače nad články napište slovo závojnatka a vyhledejte příslušný text. Je jich tam habaděj. Přesto se zmíním alespoň o některých důležitých hlediscích. Závojnatka nepatří do malého akvária, není to klasická akvarijní ryba!!! Závojnatka je velký znečišťovač akvarijní vody, doporučuji častou obměnu části vody a specifické vybavení nádrže. Závojnatka je společenský tvor. Její socializační nároky jsou velmi důležité a nesmíme je při jejich chovu pominout. Chovat tedy jednu závojnatku ve skleněné kouli je doslova chovatelská zvrhlost! Pochopitelně, pokud nejde například o nutnou karanténu. Pro závojnatky neplatí jednotný návod na chov i reprodukci. Striktně záleží na jejich původu, a proto bychom měli rozhodně znát, odkud zrovna ty naše pocházejí.
Potrava pro závojnatky je specifická z důvodu jejich velmi dlouhého vývoje v alternativních podmínkách a k trvalému krmení se doporučuje používat speciální potravu, určenou výrobci právě pro závojnatky. K této základní potravě můžeme podávat potravu vylepšující jejich jídelníček, včetně potravy přírodní, která je nenahraditelná. Pamatujte, že závojnatky jsou samostatná kapitola chovatelství a zaslouží si naši maximální pozornost.
A nakonec dnešního článku chci upozornit, že další dotazy odpovím buďto samostatným dopisem, nebo opět v příštím vydání.
0 komentářů