Fámy, pomluvy a pověsti

17.03.2012 | Žádné komentáře

První dáma: „No to mi ani nepovídejte…, a zdá se takovej slušnej, že jo?!“ Druhá dáma: „A ta jeho nová…,“ pozvedne oči v sloup, zakroutí hlavou a chvíli významně mlčí, „a to jste nevěděla, že dělá v baru!?“ První dáma: „No neříkejte, já si to myslela, stačí se svlíknout a mají to jistý, coury! To mu určitě vydělala na ten novej bourák, no vždyť se v něm vozí jako nějakej paša a přitom je to takovej hejhula, no že jó?! Já vám řeknu…, to jsou dnes lidi.“

Omlouvám se dnes za tak trochu pavlačový začátek, ale ruku na srdce, není Vám v tom dialogu něco povědomého, něco známého, co se třeba netýká zrovinka Vás, ale co vrchol tvorstva na této Zemi generuje zcela běžně a často, i když by to ve společnosti nikdy nepřiznal? A proč by to nepřiznal? Já si myslím, že je to prostě ze studu, protože téměř všichni víme co je dobře a co špatně. Snad je v tom i trochu té pomsty za to, že se nemáme taky tak, jako zrovna v tu chvíli „opěvovaný“ objekt. Je to jakási terapie svědomí, abychom se ujistili, že v „tom“ nejsme sami? Dokonce se asi mnozí mohou cítit jaksi důležití a upozornit na to, že na tomto světě nejsou nadarmo, a že jejich morálka je nad ony pokleslé praktiky, co jich je kolem nás plno.

Asi je na to vše v psychologických kruzích možné najít odpovědi, ale přece, bez vrcholné psychologie a nejrůznějších teorií platí dodnes jedno opravdu velmi staré přísloví, které nás nabádá, že mlčet je zlato. Toto platí zvláště tam, kde není co říci, anebo, kdy se zrovna v tom o čem je řeč, necítíme v kramflecích. Pravda, jsou na tomto světě i tací, kteří by zřejmě museli podle tohoto pravidla mlčet neustále, ale to je již jiný příběh.

Nedávno jsem psal o svých zkušenostech s listováním na internetových stránkách a o tom, že je na nich mnoho „podobného smetí“ i v naší branži. Je to asi pro mnohé zkušenost velmi negativní, zvláště pak, když si uvědomíme, že pod podobným „odpadem“ nenajdeme ani jméno, nebo pouze nějaký pokřivený a nic neříkající pseudonym. Pak tedy ale nemá cenu na podobné pisálky ani reagovat. Je to zkrátka anonymní výkřik z davu, ve kterém je možné vykřičet i ty nejpodlejší a lživé myšlenky a nikdo za to nikoho nepostihne. Zvláště pak, je-li vše ještě snoubeno s hloupostí. Je to podlé a z hlediska nápravy bych za podobné činy sám navrhoval velmi vysoké postihy.

Je na druhou stranu ale zajímavé, že mlčení je dokonce v jistých souvislostech a činnostech profesionální náplní. Všimli jste si třeba politiků a diplomatů? Ti mají mlčení dokonce v popisu práce. Jejich názor se téměř nikdy nedovíte, ale zato omílaných frází hafo. U hráčů pokru jakbysmet. A co teprve u právníků a všelijakých vykuků. Že bychom si vzali od takových příklad? To asi také ne. A tak je asi na místě se ukvapeně a emotivně nevyjadřovat. Ono to všeobecně nedělá dobrotu ani v úzkých rodinných vztazích, natož pak na veřejnosti. Ale mám přece jednu pomůcku, kterou používám, a která docela dobře funguje. Zkusím si zformulovat myšlenku a vždy se ujistím, zda bych se pod ni podepsal.

Dnes se ale rád zmíním o dvou zkušenostech, které jsem zažil na vlastní kůži a jednu dokonce ve vlastním zastoupení. Jedna je z naší, tedy akvaristické branže a stala se ještě v době, kdy jsme jezdili se ženou na akvaristické burzy a prodávali ponejvíce rostliny do akvárií. Byla to doba krásná a vzpomínky na ni jsou jakbysmet.
Bylo to tehdy, asi tak před třiceti léty, v Praze na Budějovické, kde se pořádaly snad nejslavnější pražské burzy velmi hojně navštěvované veřejností. Již hodinu před otevřením se tvořila fronta a při otevření byla dlouhá tak na sto metrů. Atmosféra přímo vynikající a chovatelé v plné „zbroji“. Tedy, byli to všichni ještě chovatelé, kteří prodávali skutečně své odchované ryby, a tak bylo o čem povídat.

Já v tu dobu byl zrovna pominutý rostlinami a tak jsem vozil zprvu skromně, posléze však již bohatě druhů akvarijních rostlin. Tehdy jsem se učil o rostlinách nejen v populárních knihách a středoškolských učebnicích, ale přímo v praxi a to u Ing. Karla Rataje v Šumperku, kde jsem trávil nemálo času a dokonce i dovolenou. V krátké době jsme se spřátelili a to bylo velmi dobré pro mou kytičkářskou budoucnost. Trvalo to několik let a jsem za tu praxi a zkušenost velmi vděčný.

V té době, i když to bylo velmi málo známé dokonce i mezi akvaristy, jsme už sice krkolomně, ale přece, mohli objednávat novinky přímo z Asie. A tak se stalo, že se do našich akvárií dostaly nové druhy Echinodorů, Cryptocoryn i jiných a zajímavých druhů rostlin.

A tak jsem rozšířil svůj burzovní sortiment i o novinky a za krátkou dobu si tak získal důvěru i z toho důvodu, že jsem povídal a povídal. O rostlinách se dá hovořit skutečně dlouho, zvláště pak, pozná-li člověk i nejrůznější zákoutí jejich pěstování a dokáže třeba i poradit. U prodejního stolu, v konečné fázi jsem měl vždy čtyři stoly spojené, se scházelo vždy mnoho akvaristů i začátečníků a švitořili jsme až do konce burzy. V té době se běžně pěstovalo v nádržích na dvacet či třicet druhů rostlin. Na stolech při burzách jsem jich začasto míval dvakrát tolik. Rostliny se tehdy všeobecně prodávaly za velmi nízké ceny a tak spokojenost byla na všech stranách.

Při jedné burze u nás postával pán s malým chlapcem a zkoumavě po mně pokukoval. Tak po hodině, když u stolu nebylo tak nahusto, se osmělil a zeptal se mě, zda by se mohl někdy k nám podívat. Vždy jsem rád s návštěvou kolegy souhlasil a snažil se dohodnout, kdy že se to stane. No víte, povídal, já si udělám čas, abych si to mohl v klidu projít… Malinko jsem zavětřil a zeptal se, kde že se bude v klidu procházet. On se s upřímným klidem zmínil o tom, že ty moje skleníky se nedají jen tak proběhnout, a že by tedy snad bylo lepší o sobotě. Polkl jsem a dal si vše vysvětlit. Až poté jsem zjistil, že má osoba je spojena s vlastnictvím několika velkých skleníků, kde pěstuji tyto rostliny a nejkrásnější je prý ten vysoký s tou palmou.

Žádné skleníky jsem nikdy, i když jsem moooc chtěl, neměl a tomu pánovi jsem to také hned vysvětlil. Bylo zřejmé, že je tuze zklamán a vyveden z míry. „Ale jak to, vždyť to říkají…“, vypadlo z něj ještě a snad i pochyboval a myslel si, že ho nechci pozvat. Zkrátka, velmi nerad se s tou fámou smiřoval. Dal jsem mu jasně a důrazně najevo, že ne!, a že to vše co vidí na stolech je možné skutečně vypěstovat v akváriích a něco, že jsem dokonce přivezl i z Asie, tedy v přeneseném slova smyslu. To něco, to byly právě ty novinky, které se tehdy ještě v našich akváriích nedaly běžně spatřit. Musím ale sebekriticky poznamenat, že jsem si tehdy tak trochu naplnil váček ješitnosti, no uznejte…

Druhá a pro mne velmi povedená příhoda se stala též v hluboké minulosti a to tehdy, když jsem ještě nebyl tak zoufale postižen akvaristickou infekcí a zajímal se více o banjo a svoji hudební skupinu. Hráli jsme tehdy v Újezdě nad lesy a po vystoupení v místním, dnes již neexistujícím sále Na křižovatce, jsme se ještě s kytaristou, bydlel na Žižkově kousek ode mne, v nočních hodinách vraceli pěšky na vlak do Klánovic s tím, že nástroje nám příští den přivezou na zkoušku kolegové autem. V téměř absolutní tmě jsme se sešli před sálem a společně, asi tak s deseti neznámými návštěvníky našeho vystoupení, kteří také cestovali do Prahy, jsme přešli hlavní silnici a lesem kráčeli na vlak.

Po krátké chvíli se dali naši spoluchodci do debaty a nevěda, že kráčí zrovna s aktéry celého večera, se nás jali probírat a chvílemi i dosti podrobně. No lidičky, my se dověděli věcí. Ale k naší cti musím nakonec poznamenat, že jsme vyšli z celé této prověrky dost dobře a až na nádraží, kde bylo světla o málo více než ve tmě, se celá věc provalila. Myslím, že klukům nebylo tak úplně do zpěvu, i když jsme jim s kamarádem pěkně upřímně za pochvaly poděkovali.
Tato příhoda je poučná i tím, že všechna naše vyjádření bychom asi měli také brát tak, že nás poslouchá právě ten, kterého se naše vyjádření týká. Potom by i kritika byla v pořádku a hlavně, byla by případně i obhajitelná.

Foto: Forma Carassius auratus auratus var. bicaudatus RYUKIN

Ohodnoťe, prosím, článek

Ještě nehodnoceno

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Rubriky

Novinky

Kalendář příspěvků

Březen 2012
Po Út St Čt So Ne
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  

Další příspěvky blogu

Vzkazy 2024/8

Vzkazy 2024/8

Pozor na letošní jaro!!! Bude asi ještě překvapení a tak pozor na teploty vody v rybníčcích. Bude asi ještě zamrzlo, a tak kdo nemáte ryby nachystané na ledový krunýř, ještě raději počkejte několik týdnů. V tomto případě jde hlavně o závojnatky. Prostě je nechte...

Vzkazy 2024/7

Vzkazy 2024/7

Neomezujte či hned neměňte svoji aktivitu u akvárií pouhými doporučeními v nejrůznějších článcích, které najdete na internetu. Je dobré se poučit, ale vždy s rozumem. Když mám chvíli, pročítám internet a zvláště pak články s akvaristickou tématikou a v mnohých je...

Vzkazy 2024/6

Vzkazy 2024/6

Není to dlouho, tipl bych to tak na tři měsíce, kdy jsem popisoval funkčnost a možnou opravu akvarijních čerpadel. Lze tedy snadno a rychle vyhledat v minulých článcích. Pozor ale, ještě tedy jednou a v krátkosti. Levná akvarijní čerpadla jsou určena vlastně svojí...

Vzkazy 2024/5

Vzkazy 2024/5

V minulém článku jsem si dovolil napsat něco o rostlinách, no a protože jsou rostliny velkou i rozsáhlou součástí akvaristiky, nemohl zůstat článek bez odezvy. V tomto případě jde o Echinodory. Echinodory jsou skutečně velmi obsáhlou skupinou rostlin využívaných v...

Vzkazy 2024/4

Vzkazy 2024/4

Jednoduše musím napsat, závidím!!! Mám tady dotaz na odchov čichavců mramorovaných, tedy Trichogaster trichopterus. Konkrétně na jejich odkrm. To byly časy! Uvedu zde tedy vše, co si o těchto krásných rybách pamatuji a na co vzpomenu.   Tak, jako jsem začínal...

Vzkazy 2024/3

Vzkazy 2024/3

O živorodkách jsem psal mnohokrát, ale také jsem objasňoval, jak to s jejich pojmenováním je, a že je to skutečně tak trochu jinak. Takže vezmeme-li například ČELEĎ Poecilidae, tedy živorodkovití, to jsou snad nejznámější akvarijní ryby, kterým akvaristé dali...