Stalo se to již pravidlem, že odkazuji na dříve zveřejněné články a doporučuji vyhledat odpovědi na stále se opakující otázky v nich. Konec konců, je to zcela snadné a technicky nenáročné. Zkrátka, napíši-li nad jakýkoliv článek do vyhledavače téma, objeví se mi z mnoha zveřejněných článků právě ty, ve kterých se o napsaném námětu pojednává.

Toto rozhodně není zbavení se povinnosti a lze pochopit, že odpovědi na stále se opakující a prakticky shodné dotazy by z této rubriky udělaly zcela nezajímavé prostředí. Když se ale vrátím a prolistuji si zpětně články, už tak si myslím, že se věnuji opakujícím se dotazům dostatečně a na můj vkus snad až příliš. Vždy ale, i když třeba ne na těchto stránkách, se věnuji každému dotazu a odpovídám jednotlivě i po internetové poště. Přesto! Všichni, kdo se ptáte na umístění závojnatek v akváriích, zopakuji alespoň všeobecné a zásadní údaje a pro další podrobnosti využijte již napsané články. Mimochodem, závojnatky jsou snad nejčastěji frekventovaný dotaz.

Čím delší dobu se závojnatkami zabývám, tím častěji si v duchu opakuji, že závojnatky snad ani do akvária nepatří! Nejspíš je to pro mnohé překvapující sdělení, ale toto poznání vychází z kombinace zcela konkrétních a dlouholetých zkušeností a teoretických poznatků. Tedy, abych byl přesný, v tomto případě mám na mysli klasická malá akvária. Závojnatka rozhodně není tím, jak ji prezentují mnozí prodejci i akvarističtí teoretici. Závojnatka je poměrně náročný chovanec a hlavně, závojnatka v odpovídajícím a vhodném prostředí dorůstá poměrně velkých rozměrů a tak již na první pohled není vhodná do malých nádrží!

Výše uvedený dlouholetý a bohužel již zažitý omyl snad „živí“ nemožnost srovnání. Mám na mysli toho nešťastného tvorečka, který doslova „visí“ ve skleněné kouli napuštěné zakalenou vodou a přežívá několik let v téměř nezměněné podobě v porovnání s hejnem šťastných závojnatek ve velikém akváriu s čistou vodou. Závojnatky jsou velmi čilí tvorové a radostně a rády se celý den prohánějí v hejnu po akváriu. Máme-li alespoň pět závojnatek v hejnu, dejme tomu ve třistalitrovém akváriu s velmi dobře filtrovanou vodou, předvádí nám až neskutečně krásný projev a radostné okamžiky. Takto chované závojnatky jsou ještě spokojenější, když jim denně vyměníme alespoň desetinu obsahu vody v akváriu za čerstvou. Potom se dočkáte vyrovnaného a velmi znatelného růstu, který se zastaví až ve velikosti dětské dlaně. Další léta již dorůstá jejich tělo pomaleji, ale prakticky nikdy se zcela nezastaví. Dospělá závojnatka běžné velikosti může dosahovat hmotnosti 30 až 40 dkg…

Závojnatky v této velikosti jsou velmi bystré a jejich socializační schopnosti jsou překvapivě na poměrně vysoké úrovni. Nejen mezi sebou, ale i s chovatelem zcela jasně komunikují. Velkou změnu jejich chování potom zažijeme při přelovení jedné ze závojnatek do samostatného akvária, například do karantény, při podezření na infekci. Toto jednoznačně poznáme na hejnu, ale ještě více je to patrné na osamocené závojnatce umístěné v izolaci. Tato prožívá silný stres, zvláště pak v prvních hodinách jejího odloučení. Tento stav potom může způsobit ještě další zhoršení zdravotního stavu.
Velmi zkrátka, závojnatky jsou jednoznačně socializačně nároční tvorové s velmi bystrým projevem a milým vztahem k chovateli. Jsou náročné na kvalitu potravy, množství vody a její hodnoty, zvláště pak vzhledem k nadměrnému množství dusíkatých látek. Toto spolu striktně souvisí, protože samotné závojnatky jsou též značně náročné na množství potravy a hlavně, jejich nedokonalé trávení následně velmi zatěžuje prostředí v akváriu. Logicky to znamená, že je nutné prostředí v akváriu neustále doplňovat vodou čerstvou a hlavně též dobře filtrovat. Zcela ideální je chov závojnatek v průtokových nádržích, ale vzhledem k ekonomické náročnosti je to v našich podnebních šířkách téměř nemožné.

A nakonec ještě jednu důležitou věc, která se bezprostředně této problematiky dotýká. Nikdy nedejte na velmi často prezentovaný názor, že závojnatce je samotné v kouli přece dobře, protože tam už několik let žije. V tom případě bych se zeptal nevinného člověka, který je nedobrovolně uvězněn, zda je mu v té cele samotnému dobře, když v ní přece tolik let již žije! A mimochodem, toto jsou velmi často nejen argumenty začátečníků, ale též názory velmi špatných a necitlivých chovatelů!

Dnes bych se ještě rád vyjádřil k jedné dosti citlivé věci, která začasto „běhá“ po diskusích v internetovém prostředí. Jsou to emersně pěstované rostliny, které se následně vysazují do akvária pod vodu. Mimochodem, o tomto bylo již též psáno, stačí zvolit ve vyhledávači ten správný článek.

A teď jedno upozornění z mé zkušenosti. Není pravdou tvrzení o nevhodnosti vysazování emerzně vypěstovaných rostlin do vody v akváriu. Toto tvrzení je tvrzení nedočkavců. Jde totiž o to, znát alespoň částečně nároky jednotlivých druhů rostlin a jejich biologii. Mnoho druhů rostlin i v přírodním prostředí mění během života svůj vzhled a dokonce zcela podstatně. Jde hlavně o přizpůsobení se novým podmínkám a také o schopnost přežití a boj s konkurencí. Zkrátka, jsou to zcela běžné životní projevy rostlin, ale nám se prostě zdá, že se chovají nenormálně, a že je to způsobeno našimi chybami. Ale je to způsobeno naším chováním k nim pouze v tom smyslu, že je odněkud někam přesadíme, ale už musíme nechat na nich, jak si s novým stanovištěm poradí. Pravda, pokud je vsadíme do prostoru, kde jsou vůbec schopné žít.

Tyto přeměny jsem již mnohokráte popisoval a vzkazoval snad do všech stran to, že tento stav, kdy si rostliny budují své nové životní podoby, je u nich zcela běžný, ale rozdílná je doba této proměny. Může se Vám zdát, že rostlina zasazená do akvária před měsícem, by se už měla projevit a začít růst. Ona ale stále nic. Nadzemní část rostliny chřadne a dokonce se doslova rozpadne a zmizí. Další měsíc to už ale nevydržíte a její zbytky odstraníte s tím, že zasadíte místo ní jinou. Ale ona by potřebovala ještě minimálně další dva či tři měsíce pro svoji proměnu. A tak zcela zbytečně, z neznalosti, mizí z našich akvárií rostliny, které pouze potřebují čas na svoji proměnu, a kterým chovatel nedopřál přirozenou cestu a dobu k regeneraci.

Pamatuji si, jak jsem dostal od kamaráda rostlinu, kterou měl v akváriu dlouhou dobu a myslel, že je to její konečná podoba. Byla nízká sotva deset centimetrů a rostla v jeho akváriu s ostatními jako nízký porost, tvrdil, že je to Echinodorus quadricostatus. Když jsem ji zasadil doma, do roka měla výšku cca padesát centimetrů a mnoho desítek listů. Jednalo se o Echinodorus bleherae, který se až po přesazení do vhodných podmínek projevil ve své kráse a stal se v akváriu nejen krásnou dominantní rostlinou, ale i velmi účinným pomocníkem při údržbě akvária.

A nakonec… Při úvaze na chov jakékoliv ryby v akváriu vezměte v úvahu, zda jste schopni splnit požadavky na chov právě toho určitého rybího druhu. To ostatně platí u všech vivarijních živočichů. Vzpomeňte na teplotu vody, její chemické kvality, pohyb vody a její čistotu, velikost akvária, potravu, osvětlení a případně i ostatní potřebnou techniku. Ušetříte si tak trápení s nevydařeným chovem a uchráníte i zbytečně zmařené životy alternativně chovaných živočichů.