Co akvaristika akvaristikou stojí, snad všichni chovatelé si přáli a toužili po ulehčení práce se sháněním a podáváním potravy svým chovancům v akváriích. Za časů našich dědů neexistovala, až na výjimky, potrava sušená či jinak dlouhodobě uchovávaná, a tak se muselo k rybníku. Vynalézavost lidí ale nemá takřka meze a tak ta doba přišla. Je tu a krmit ryby v akváriu z plastové krabičky položené na poličce nad akváriem dokáže snad každé malé dítě… Dnes již víme, že krmit přírodní živou potravou bylo to nejlepší řešení, a i když existují dnes již velmi kvalitní směsi i speciální druhy průmyslově vyráběné potravy pro akvarijní ryby v nejrůznějších formách, s přírodní živou potravou zkrátka nelze srovnávat.
To potvrdí každý, kdo se akvaristikou zabývá hlouběji a má již za sebou nějakou tu praktickou zkušenost a zvláště pak zkušenost s reprodukcí. Ona sama skutečnost, že krmení uměle vyráběnou potravou je na první pohled tak snadné, může všeobecně poňoukat k zlehčování této problematiky. Je tomu ale skutečně tak?
Co nám vzkazují na svých obalech profesionální firmy, které vyrábějí bezesporu velmi hodnotnou potravu a snaží se o její co možná nejlepší kvalitu? O co vlastně při podávání sušené potravy jde? Co máme udělat, abychom, jak se stále v našich článcích objevuje, abychom NEPŘEKRMOVALI? Jak poznat, že ryby mají dost, když i po nakrmení stále „loudí“? Na obalech a všelijakých návodech se zdůrazňuje základní pravidlo, krmte tak, aby ryby pozřely vše co jim dáte do několika minut a dbejte na to, aby na dně akvária nezůstávaly žádné zbytky potravy! S tím se dá leda souhlasit, ale je to pouze kousíček pravdy.
Volba druhu potravy
Při koupi alternativní potravy vyrobené průmyslově se musíme vždy sami sebe ptát, komu vlastně budeme tu dobrotu podávat, tedy, kdo na ni v akváriu čeká? Jasně, existují přece univerzální druhy krmiv… Tak to rozhodně ne! Již dávno obroušený příklad o znechucení stále dokola polykaných řízků, i když je máme tak rádi, asi dnes již neuspěje. Pokusme se tedy velmi prostě uvažovat nad skladbou potravních druhů, kterou můžeme z dnes již velmi bohaté nabídky ve specializovaných prodejnách sehnat. Ještě bych rád snad poopravil to nehezké slovo univerzální a krmiva této kategorie bych uváděl spíše jako základní či výchozí. To už zní snad přesněji a naznačuje to zároveň myšlenku.
Budeme-li zvažovat krmný plán pro určité druhy ryb, vezmeme v úvahu jejich etologii a hlavně potravní nároky. Mnohé se dá vyčíst už z anatomie rybího těla, ale vezměme raději do ruky knihu a obeznamme se s potravními nároky té které ryby. Rozhodně se nám to vyplatí a určitě nejen nám. Pominu-li živou potravu a vezmu do úvahy, že v akváriu krmím například několik živorodek, sumečků a hejno neonek pouze potravou umělou, zvolím podle jednoduchého klíče. Budu potřebovat krmení drobné a hlavně s kompletní nutriční skladbou, protože všeobecně se tyto druhy považují za ryby všežravé. Mimochodem, již v úmyslu na vybudování akvária bychom měli uvažovat o druzích, které jsou si svými nároky, a to nejen na potravu, blízcí.
V tomto případě bych zvolil jako základní skutečně onu „univerzální“směs a k tomu je nutné si uvědomit, které další složky je dobré k této potravě přidat. Rozhodně nezůstat u oné základní… a volit dále potravu rostlinnou a hmyz v jakékoliv podobě. Krmíme-li dvakrát denně, vždy je dobré v první fázi podat potravu základní a jako druhou dávku ten den přikrmit speciální složkou. Druhý den opět základní a jako druhou další z výběru, a tak pokračovat. Volte též různé formy nejen z hlediska nutričního, ale i podle podoby. Krmivo podávané v různých formách je vždy pro živočichy, až na výjimky přijatelnější. A tak k nejrůznějším druhům známých vloček můžete přidat i některé druhy granulí, chipsů i například tablet.
Množství potravy
To je myslím jedna z nebolestivějších stránek akvaristiky všeobecně. Jsem si jist, že mnozí z již byť pokročilejších akvaristů s tímto problémem stále „bojují“. Ono to skutečně není snadné a pominu-li ty, kteří mají od přírody nadělené vzácné a potřebné schopnosti pro tuto činnost, musím uznat, že odhad množství podávané potravy je v akvaristice velmi důležitou součástí chovu. Budu-li s úsměvem doporučovat akvaristům s jedním pokojovým akváriem, napíšu, že odpovídající množství je menší než malé. Ale to si může dovolit snad zákonodárce, ne až tak chovatel profesionál. A mimochodem, i rada na toto téma je velmi problematická, protože ne vždy je dávka i pro stejné množství stejných druhů ryb shodná. Záleží na mnoha okolnostech. Velikost akvária, kvalita filtrace, kvalita vody, její včasná obměna, osvětlení, a v neposlední řadě i erudovanost samotného chovatele.
Co se stane při překrmení již víme (nebo viz. články v této rubrice), jak ale podávat to minimální množství potravy a přitom ryby netýrat hlady? A ještě něco, i když budeme respektovat ono doporučení a podávat pouze tolik potravy, kolik ryby spotřebují do několika minut, i to je mnohdy zavádějící rada. Proč? Potrava, byť spotřebovaná, nemizí ze systému akvarijního biotopu! Část se jí sice přemění v energii, kterou potřebují ryby ke svému růstu, ale valná část se do akvária vrátí v podobě exkrementů. Ty jsou pochopitelně také organické a též pochopitelně uvolňují za účasti bakterií dusíkaté látky a dokonce zpočátku ochotněji, než krmivo samotné.
Kde je tedy řešení? Rád bych napsal, že ve zkušenosti, což je asi tak nejoptimálnější sdělení, ale co začátečníci? Mají to odnést snad ty druhy ryb, které se jim dostanou zpočátku do ruky a potažmo do akvárií? No, snad pomůže jedna pravda, která nic nepokazí, a která by snad mohla začínajícím být ku prospěchu. V akvaristice se traduje taková věta, kterou jsem nikdy neměl až tak v lásce, protože téměř nic neříká, ale přece, v této souvislosti se snad hodí. V tomto případě platí, že je vždy lepší méně než více!
Velmi zajímavý je rozdílný dopad na prostředí v akváriu při podávání potravy živé v porovnání s potravou umělou, i když si budeme dávat pozor na množství. S vhodnou živou potravou, krom Artemie, je možné i nenásilně překrmit a přece se až tak v akváriu nebude dít nic závažného. Je to pochopitelné, živá je živá a plave si dál, než ji zkrátka nějaká ta ryba spolkne. Nerozkládá se a v takové míře jako potrava umělá vodu neznečišťuje. Jiné je to s tou samou přírodní potravou, ale zamraženou. Ta se pochopitelně velmi ráda a rychle v akváriu rozkládá a tak si z výše uvedených důvodů musíme dát také pozor. A jako by to nebylo už tak složité, moje letitá zkušenost praví, že krmení zamraženou přírodní potravou je v mnohém rozdílné, než s tou samou potravou živou. Dokonce i exkrementy ryb jsou po mražené potravě rozdílné. Zkrátka, matka Příroda je mocná čarodějka.
A nakonec bych rád upozornil na to, že velmi důležitou roli prvních rádců by měli vykonávat odborní zaměstnanci ve specializovaných obchodech. Kdo jiný by měl radit začínajícím, než ti, u kterých si právě první ryby do svých akvárií začínající chovatelé kupují.
0 komentářů