Prvotní impuls k článku na toto téma vzniknul z dopisu, který se týká dotazu ohledně potravy pro akvarijní živočichy a hlavně pro ryby. Pisatel se v této souvislosti ptá i na moje zkušenosti a konkrétní současné druhy mnou používané potravy. A proč současné? Odvolává se na jeden z posledních článků a zmínce o tom, že je stále těžší se k živé potravě v přírodě dostat z důvodu všemožných zákazů od majitelů vodních ploch. Opět se musím zmínit o tom, že toto není stížnost, ale skutečnost, se kterou se musíme všichni, kdo ještě upřednostňujeme krmení živou přírodní potravou jakkoliv vyrovnat.
Můj názor na toto jsem uvedl již ve zmíněném článku, ale pokud nejde přímo o odchovný rybníček či podobné zařízení, nikomu a ničemu odlovením běžného množství živého planktonu pro akvarijní ryby neublížíme. To je a měla by být podstata celé té věci. S uznalým majitelem rybníku se téměř vždy domluvíte. Upřímný, který u svého rybníku loviče planktonu z jakýchkoliv důvodů nechce, Vás rovnou vykáže a nemusí si vymýšlet jakékoliv výmluvy o úbytku planktonu z jeho rybníku.
Tento dotaz mě ale tak trochu zaskočil a hlavně uvedl do vzpomínek, co všechno jsem za ta léta akvaristické praxe vyzkoušel jako potravu. Když jsem si ale uvědomil, co všechno svým rybám podávám v současnosti, je toho též docela pěkný seznam. Pro začátek bych rád pouze uvedl, že potrava vhodná pro ryby v akváriu, nemusí pocházet pouze z obchodů či z přírodních vod. Vše závisí na našem fištrónu, znalostech a též na zkušenostech. Abych ale neobcházel dlouho odpověď na přímou otázku, začnu tedy jmenným seznamem. A ještě něco, jmenuji pouze tu potravu, kterou do akvária dávám i několikrát denně skutečně jako krmnou dávku. Jinak všichni tvorové, kteří potravu potřebují a přijímají, si ji dokážou v poměrně slušné dávce najít přímo v akváriu. Myšleno v akváriu zařízeném a delší dobu provozovaném.
Neživé: mrkev, cuketa, salát, zelí, špenát, kopřivy, hrášek, fazole, hovězí a krůtí srdce, vajíčka. Dále vyráběnou potravu od firmy Dajana a to: sušený hmyz a jeho larvy, vločky téměř všeho duhu, granule, pelety, schipsy, speciální pudry, krmivo pro potěr. Výborně se mi osvědčila krmiva pro závojnatky.
Živá potrava: komáří a pakomáří larvy, nitěnky, Cyclops, Daphnia, prach všeho druhu, včetně vířníků, Artemia a konečně i imaga hmyzu. Posledně jmenovaná potrava je pro život a reprodukci tropických ryb velmi důležitá. Je pravda, že při chovu v běžně pojatém akváriu postačí potrava průmyslově vyráběná, tedy suchá. Budete-li se ale zabývat odchovem, bez hmyzu i jeho larev se neobejdete, tedy vyjma běžných druhů živorodek a některých základních druhů teter, sumců, cichlid či kaprovitých ryb. Jde pochopitelně o pohlavní hormony, konkrétně o gonády, tedy o pohlavní žlázy, které reprodukce mnoha druhů akvarijních ryb striktně vyžaduje.
Tento výše uvedený seznam je pouze díl toho, co teprve při přípravě vlastního krmiva vznikne. Pochopitelně, že samotná živá potrava se zkrmuje tak, jak se naloví a vytřídí. Jiné je to s ostatními komponenty. Někdo namítne, že dal do akvária k rybám mrkev a ta tam nakonec zplesnivěla. Ano, to s úsměvem musím potvrdit, ale zase…, jak u kterých ryb. Takoví Panaque nigrolineatus si na syrové mrkvi dokážou pochutnat tak, jak ji do nádrže vložíte. To je ale pochopitelně pouze vzácný příklad. Takových ryb není v našich akváriích mnoho. Mrkev je ale velmi vhodná pro tvorbu mnoha druhů tzv. akvaristických „patlanek“. Tak kdysi pojmenoval všemožné směsi akvaristů jeden známý chovatel.
Jsou to všemožně a pečlivě sestavované recepty za účasti mnoha druhů všeho možného i nemožného. Do takových směsí se přidávají mnohdy až neskutečně fantastické komponenty a pouze člověk s velmi vyvinutou fantazií by mohl některým receptům ve své mysli konkurovat. Je ale skutečností, že tato krmiva bývají velmi utajována a jejich výroba je povětšinou tajemstvím každého jejího stvořitele. K tomu musím ale dodat, že velká většina těchto směsí funguje a mnohdy je až úzkostlivě přesné dávkování jednotlivých komponentů více méně zbytečně přehnané. Začasto stačí s přispěním základních znalostí o etologii určitého tvora použít svoji vlastní hlavu a trochu těch zkušeností.
Zajímavé jsou na těchto receptech ale postupy. Jak všechnu tu dobrotu spojit a ještě ke všemu upravit do té podoby, aby se dala bez dalších komplikací rybám do vody podávat? V dřívějších dobách, kdy ještě neexistovala v takové míře krmiva průmyslově vyráběná, si akvaristé dokázali vyrobit podomácku z těchto komponentů dokonce i vločky. To se dělalo následovně: na teplý pečící plech se jemným štětcem natřela připravená směs a dala se usušit do pootevřené trouby. Za několik minut se tenký film začal sám odlupovat od plechu a pak již postačilo takto usušenou hmotu nadrobit a bylo hotovo. To se dařilo akvaristům se střídavým úspěchem a šlo o to, jaké komponenty byly do směsi použité a hlavně, jak jemnou hmotu a potažmo i tenký film na plechu dokázal kdo z ní vytvořit.
Asi nejdůležitější pro tento účel byla pojítka. Tedy složky, které dokázaly všechnu tu dobrotu spojit. Používala se hlavně želatina a agar. Rozdíl byl podstatný v tom, že želatina se dala zmrazit a později s úspěchem rozmrazit a podávat, kdežto agar se po rozmrazení rozpadl a s ním i celá směs. Byla tedy pro krmení pod vodou nepoužitelná. Mám-li ale psát o vlastní zkušenosti, používal jsem výhradně agar a později dokonce patentoval tuto směs na patentovém úřadě. To už ale nešlo pouze o amatérskou „patlanku“, ale o skutečně vyváženou směs několika komponentů, které do sebe po stránce nutriční vyváženosti dobře zapadaly. Tuto potravu jsem neopustil dodnes, i když je v obchodech k mání mnoho dobrých druhů vyráběné potravy bez jakékoliv námahy.
Musím ještě upozornit v této souvislosti na to, že agar je velmi nebezpečný v nadměrném množství. Přeženete-li při výrobě směsi dávku agaru, můžete své ryby tímto krmením i usmrtit. Není tedy vhodné se bez jakýchkoliv zkušeností pouštět rovnou do podobných aktivit. Agaru když tak použijte pouze nezbytně nutnou dávku, jen aby jednotlivé komponenty udržel pohromadě. Na kompaktnosti gelu záleží, zda se bude po vhození do akvária kalit voda či ne. Je-li krmení vyrobeno správně, kus gelové potravy by měl na dně vydržet až do pozření rybami či jinými živočichy. Velká výhoda je pak v tom, že nespotřebovaný kus můžete snadno vyjmout z akvária, aniž by znečistil vodu. Toto se dá ovlivnit právě již při tzv. homogenizaci použitých hmot a správné dávce agaru.
Všechna tato krmiva lze pochopitelně upravovat podle potřeby a velmi výhodná se pro tento účel zdají být síta nejrůznějšího provedení a hrubosti ok. Pro třídění a úpravu potravy používám síta jak kovová tak plastová. K homogenizaci komponentů je dobré použít mlýnek, nebo na jemnější strukturu mixer.
Toto jsou pouze základní vědomosti a budete-li potřebovat, bez problému napište, mohu sdělit konkrétní poznatky. Výhodou doma připravovaných směsí je ta skutečnost, že použijete pro konkrétní ryby konkrétní komponenty. Mimochodem, speciální komponenty vhodné pro tyto účely vyrábí i firma Dajana. Toto zmiňuji nejen z důvodu umístění těchto stránek zrovna na adrese firmy, ale například komponenty ze spiruliny či chlorelly nejsou v této podobě běžně v obchodech k mání.
0 komentářů