Lenko, napište si do vyhledavače nad články heslo, ve Vašem případě je to slovo „želvy“. Otevřou se Vám všechny články, ve kterých se o želvách pojednává. Psal jsem o jejich chovu již několikrát. Budete se jistě lépe orientovat.
Co takhle dát si špenát?
Honzo ANO! Špenát je velmi dobrá potrava pro všechny druhy ryb, které ho rády přijímají. Obzvláště pak živorodky a sumci z čeledi Loricaridae. Mám-li udělit radu jak jím krmit, udělám to nejjednodušší, co mohu. V minulosti, když ještě nebyly v prodeji různé potravy pro naše rozmlsané miláčky, jsme si všemožné směsi vyráběli doma „na koleně“. Po mnohých úpravách a peripetiích jsem nakonec zjistil, že nejlépe je podat špenát rybám tak jak je, tedy syrový. Zkrátka, zmrzlou kostku špenátu rozbalte a nastrouhejte špenát nadrobno na nerezovém struhadle. Taková úprava, dá-li se to vůbec úpravou nazvat, je asi ta nejschůdnější. Uvidíte, jak mladým rybám přijde k chuti. A jak jsem již výše napsal, živorodky a sumci se jím dokážou doslova nacpat.
Mimochodem, mnoho známých kolegů krmí špenátem ryby přímo z mrazáku, tedy, rozpouštějí zmrzlou špenátovou kostku přímo v akvarijní vodě. To si ale mohou dovolit již zkušenější akvaristé a ještě k tomu ve větších akváriích, kde je přehled, tedy v akváriích bez zařízeného dna. Pozor na překrmení!!! A ještě jednu radu, pozor na zamrazené špenátové polotovary, které jsou již upravené. Někdy do podobných produktů přidávají výrobci například smetanu. To by byla katastrofa. Používejte pouze samotný špenátový protlak.
Máte-li tu možnost, krmte též čerstvým listem špenátu a zatižte ho třeba kamínkem. Přes noc špenát změkne a do druhého dne zmizí v žaludcích ryb. Budete-li dávat velký čerstvý list špenátu přímo do chovného akvária, pozor na zbytky, je dobré je zavčas odstranit! Pozor též na zákaly ze špenátu nastrouhaného. Krmil-li jsem špenátem v chovných akváriích, míchal jsem ho před krmením ve slabém roztoku agaru. Ten podržel špenát pohromadě a zákal se nekonal. Opatrně ale na koncentraci agaru. Použijete-li větší procento této přírodní želatiny z mořských řas, můžete smrtelně poškodit zdraví ryb. A tak se bez podrobného seznámení s používáním této suroviny do práce s agarem raději sami nepouštějte.
Aplikace hormonů
Již jsem o tom několikrát psal a asi chápu všechny tazatele. Tuto praktiku jsem se učil a naučil před mnoha léty a jako takovou jsem ji záhy přestal používat. Jestli chcete vědět proč, mám k tomu své důvody. Zkoušet ale aplikaci hormonů způsobem pokus – omyl je rozhodně špatně a to z jednoho prostého důvodu a tím je utrpení chovných ryb. Existuje mnoho kolegů, kteří se vypracovali v této metodě a dodnes ji při reprodukci používají. Při správně provedené aplikaci by nemělo dojít k poškození ryb, ale právě snaživí a horliví začátečníci mají s tímto velké problémy.
Celý postup je velmi citlivou záležitostí a bez řádné instrukce přímo s praktickými ukázkami nelze bezpečně provést. Je nutné se naučit něco o rybí anatomii a využít poznatků o umístění jejich vnitřních orgánů. Bez podrobných znalostí o této praktice se do ní rozhodně nepouštějte! Už i z toho důvodu, že ryba je obratlovec a jako taková je chráněna zákonem na ochranu zvířat proti týrání.
Na druhou stranu musím uvést, že aplikace hormonů je u mnoha druhů akvarijních ryb jedinou možností, jak je reprodukovat. Jedinou schůdnou radu mohu v tomto případě tedy doporučit a tou je obeznámení se s těmito praktikami přímo v reálu u chovatelů specialistů, anebo v některé z rybářských škol.
Terezo, neonka obecná a její výtěry jsou popsané v podrobném článku a stačí si tedy napsat do vyhledavače její latinské pojmenování, tedy, Paracheirodon Innesi.
Opět chemie!
V některém z posledních článků jsem psal o tom, že je hrubý prohřešek a nesmysl lít do akvarijní vody z důvodu léčby cokoliv namátkou, náhodou či podle toho, jaké má léčivo či desinfekce zabarvení. Nevím, zda to byl pokus o žert či opravdu praktika jednoho pisatele, ale měl jsem v poště dopis podobného znění: Protože si nejsem jist, jaké nemoci se v akváriu vyskytly, slil jsem několik „vodiček“ dohromady a nalil je do akvária. Úspěch byl v tom, že některé ryby přežily a některé ne, ale bez toho by stejně nepřežila ani jedna! Podepsán Pavel. Toto není třeba komentovat, ale je to praktická ukázka nepochopení základů akvaristiky.
Nannostomus mortenthaleri
A nakonec ještě upozornění na jednu krasavici, která se nově vyskytuje v našich akváriích, i když ještě zdaleka není běžná. Její cena je také o poznání vyšší. Jedná se o nevelkou rybku a je podobná již známé Nanostomus marginatus. Její zbarvení je ovšem výraznější a je i o poznání větší, resp. robustnější. O dalších podrobnostech se zmiňovat prozatím nebudu, protože její přesný původ je zastřen a hlavně, v téměř tu samou dobu jako Nannostomus mortenthaleri, se na trhu objevila další podobná rybka z tohoto rodu, kterou obchodníci nazývají „Peru red“. Obě tyto rybky jsou ale krásné a myslím, že v běžném pokojovém akváriu udělají parádu i bez toho, jak je člověk pojmenuje. Pravda, sám bych se rád vyznal v tajemství výskytu této malé krásné princezny, ale doposavad jsem četl pouze neshodné a kusé články o jejím přesném původu.
Před několika měsíci jsem obdržel darem tři jedince a již mám v nádrži několik potomků. Musím ale napsat, že se rozhodně tato rybka nebude řadit k těm, které mají bohaté potomstvo. Tak až uvidíte v akvaristice rybku podobnou Nannostomus marginatus a bude pod ní cenovka s poněkud vyšší cenou než jste zvyklí, zpozorněte a podívejte se dobře na zbarvení. Třeba to nebude rozmar obchodníka, ale opravdu ta krásná, nová rybka z povodí Amazonie.
0 komentářů