Hned zpočátku bych se ještě rád vrátil k situaci, která mě potkala minulý týden a to s internetovou poštou a posléze i se samotným internetovým připojením. Bohužel se stalo a tato pro mne dosti černá kombinace zkázy elektronických médií nastala. Nejprve mi odpojili příchozí poštu a posléze i společnost, která spravuje mé připojení k internetu, vypověděla službu. Tedy spíše její technické zařízení, ke kterému jsme připojeni. Buduji zcela nové připojení a bude to ještě asi týden trvat. Prosím tedy ještě jednou, v naléhavých případech raději volejte na můj mobil. Díky za pochopení.

Blížící se podzim má na svědomí ochlazení a tady u nás v Lužických horách i krásná mlhavá rána. Tedy, krásná alespoň pro nás s podobnou náturou, protože si myslím, že taková kulisa může být pro mnohé z Vás spíše opakem. Tak jako tak, čas nikdo nevrátí a tak nás čeká podzim a s ním i změna tepelných i světelných podmínek. Pozor, důležité jsou i změny tlaku a mnoho dalších ukazatelů. Je ale všeobecně známo, že ryby, tak jako i ostatní zvířata, vnímají i mnohé jiné podněty a jejich kombinace, než takové, které se dají člověkem vnímat, posoudit či změřit. Nejen člověk, ale pochopitelně i veškerá fauna i flora Země je na přírodních projevech závislá a více či méně se na jejich chování odráží.

Již několikrát jsem se zmiňoval o projevu rostlin, umístěných v tmavých místnostech závislých pouze na umělém osvětlení, které reagují na změny ročních období. Akvárium, ať si to možná neuvědomujeme, je zkrátka na vnější přírodní vlivy velmi citlivé, ať je umístěné třeba v místnosti bez oken. Proto je třeba při změně ročních období se akváriu věnovat jako celku a přizpůsobit své chování k němu. V každém případě je ale citlivé na změny tím více, čím více umožníme jeho nevhodným umístěním vnějším vlivům do něj vstupovat. Z toho důvodu se také nedoporučuje umístit akvárium například v nezastíněném skleníku, nebo u okna.

Jsou ale případy, kdy může být všechno naopak. Vzpomínám na jednoho kolegu, který dovedl využít právě slunečního svitu pro provoz akvária. Pro určitý druh ryb umístil akvárium s velkou vynalézavostí tam, kde by to nikdo nečekal, ale kde to mělo právě pro ten určitý druh podstatný význam. Jednalo se o druh Poecilia velifera, tedy živorodku velkoploutvou. O nich je dobře známo, že jejich velká ozdoba, tedy hřbetní ploutev, v akváriu již v druhé generaci zakrní. Málo komu se dařilo udržet v dalších generacích hřbetní ploutev potomstva tak vyvinutou, jako jsme to znali u importovaných ryb. Tehdy byly ještě tyto ryby velkou vzácností, jakož i importy ryb, a tak se o to kdekdo pokoušel. Většinou marně. Tento akvarista však prodával občas na burzách živorodky s krásnou hřbetní ploutví a nikterak se nechlubil s tím, jak toho dosahuje. Jednou mě však pozval na návštěvu a já se té jednoduchosti jenom divil. Jak je možné, že to nikoho z nás ještě nenapadlo?

Již tehdy se všeobecně vědělo, že tyto živorodky jsou z poměrně velké části býložravé a aby dosáhly jejich hřbetní ploutve mohutného vzrůstu, potřebovaly potravu hlavně z řas. Snažili jsme se vymýšlet kde co, ale většinou marně. Když jsem ale spatřil jeho akvárium, v duchu jsem zajásal. To mě také utvrdilo v tom, že v chovatelství je nutné používat krom znalostí též vynalézavost.

Jeho nádrž byla poměrně dlouhá, odhadl bych to tak na 150 cm. Byla umístěná zadní částí vedle okna a jedna třetina vyčuhovala před okno. Akvárium, v prosluněné části před oknem, bylo krásně porostlé zelenými řasami, které mladé ryby okusovaly. Bylo jich tam poměrně dost a připadaly mi, jako hejno papoušků pasoucích se na zeleném porostu. Bříška měly kulatá a byly ve skvělém zdravotním stavu. Protože právě svítilo slunce, dokážete si představit, jakou měly, i když ještě mladé ryby, skvělé vybarvení.
Toto je příklad vynalézavosti, kterou v akvaristice jistě použijete, a dokonce bych řekl, že čím více budete myslet na svoje chovance a obeznámíte se s etologií toho kterého zvířete, jistě se Vám podaří vytvořit mu co možná nejvhodnější podmínky k chovu. Není vždy dobré se spolehnout pouze na rady z literatury či na návody od ostatních chovatelů. Vždy je co vylepšovat a někdy je cesta k vylepšení chovu opravdu snadná! Chce to ale využít co možná nejvíc zkušeností a ten správný nápad. O tomto by se dalo ale na druhou stranu s nadsázkou napsat, že k jednoduchosti vede mnohdy složitá cesta…

Častá reprodukce u skalárů

Stává se, a není to výjimkou, že se povede sestavit tzv. „zlatý pár“. Je to v podstatě pár ryb, který je k sobě předem určený a začasto nemá žádné problémy s reprodukcí, i když se jedná o problematický druh ryb. Skaláry již dávno nepatří k rybám problematickým a těžko rozmnožitelným. Právě naopak, najde-li se vhodná kombinace dvou jedinců, můžete z jednoho páru „sklidit“ obrovské množství potěru. Periody tření u běžných druhů skalár jsou velmi krátké a při dobré kondici ryb téměř nekonečné. A právě u posledního slova předchozí věty bych se rád zastavil, protože je velmi důležité.

U párů, kde jikry opečováváte sami a nepoužíváte dospělé ryby jako starostlivé rodiče, se můžete dočkat dalšího tření již třeba za týden, mnohdy ještě dříve. Tato perioda se může opakovat mnohokrát za sebou s menšími či většími přestávkami i několik měsíců. V tu dobu prožívá chovatel „pytel“ plný radosti a chválí sám sebe, jak mu to jde jako po drátku. Jenže, kámen úrazu je v tom, že z na první pohled bezproblémového páru děláte při takovém stylu reprodukce z ryb vyčerpané mrzáky. Tedy hlavně ze samiček. Pozor na to! Dobrý pár se sice bude vytírat co chvíli a potěru bude též požehnaně, ale necháte-li to dojít až do konce, tedy až do doby, kdy se skaláry třít sami přestanou, již téměř nikdy se od nich potěru nedočkáte! Říká se, že se samičky vykladou.

Časový úsek třecích period je závislý na několika faktorech. Nejvíce záleží na vitalitě chovných ryb, na teplotě vody a na druhu potravy. Jsou-li tyto ukazatele vyvážené a chovatel ví jak s nimi naložit, periody tření mohou trvat déle. Ale tak jako tak, není rozhodně dobře nechat ryby třením zcela vyčerpat. Po každém tření, pokud se rodiče o své potomky nestarají, nechte samičku od samce oddělené a výtěr můžete opakovat po zdravé regeneraci. Upozorňuji na to, že délka regenerace je závislá též na okolních podmínkách, ale vezmeme-li si poučení z přírody, doporučuji minimálně tři týdny.

Stará-li se pár, nebo samotný samec o jikry a dále o potěr, k dalšímu výtěru hned tak nedojde. Budeme-li ale provádět například tři až čtyři výtěry za sebou, rozhodně nechte samičku nejméně měsíc od tření odpočinout! V té době si zaslouží hýčkat podáváním živé potravy v podobě koreter, patentek, Cyclopsu, Daphnií… A ještě něco, možná se Vám bude zdát následující poznámka zbytečná, ale přece: poznamenejte si, nebo si dobře pamatujte, jaké konkrétní ryby to jsou a kam je po oddělení po tření umísťujete! Tedy hlavně Vy, kteří máte více akvárií. Vím, o čem píši.