Jsou téměř všudypřítomné, nepatrné svojí velikostí, zato však obrovské svým významem a ačkoliv je ani pod běžným mikroskopem nemůžeme spařit, ovlivňují život na naší planetě v takové míře, že bez nich by nebyl, tak jak ho známe, možný. Je to svět sám pro sebe, ale protože vše souvisí se vším, my ovlivňujeme je a oni nás. Ano, řeč je o bakteriích a jsou čím dál více skloňovány ve spojení s akvaristikou.

V akváriích se bakterie staly velmi významnými pomocníky akvaristů při tvorbě a provozu akvárií s živými přírodninami. Bakterie jsou uvnitř živočichů, na jejich povrchu a pokrývají vnitřek i povrch celého interiéru akvária. Pomáhají živočichům i rostlinám přijímat potravu, pomáhají je léčit, pomáhají udržovat prostředí v akváriu ve vyvážené míře tak, aby život v něm byl vhodný pro vše živé a tak bychom mohli pokračovat asi donekonečna. Je ale také nutné upozornit na skutečnost, že jak existuje mnoho druhů bakterií, které nám pomáhají, existuje také mnoho z nich, které jsou pro účel akvaristiky škodlivé a mnohé z nich i patogenické. Nastane-li ta situace a zjistíme v akváriu masivní množení těch nesprávných druhů bakterií, tedy infekce v podobě onemocnění ryb, přijde na řadu mnohdy zdlouhavá štrapáce s léčbou a často ještě k tomu s nevalným koncem. Jak ale zničit nebo omezit růst těch nevítaných bakterií, abychom zároveň ale nezničili ty kolonie, které naopak potřebujeme k provozu akvária a k zachování zdravého průběhu života přírodnin?

Mnohokrát jsem se v článcích zmiňoval, že bakterie jsou v provozovaném akváriu nepostradatelné, a že bez nich to zkrátka nejde. Jak tedy zajistit léčbu antibiotiky, když ještě ke všemu jsou na trhu k mání různé širokospektrální druhy léčiv, které dokáží zlikvidovat s nežádanými druhy bakterií i tolik potřebné druhy, které jsou naopak žádoucí? A jak vůbec zjistit, jaké léky použít? Jaké klony se nám na rybách usídlily a teď je ničí?

Až do této chvíle jsem psal spíše úvahu, než odpověď na dotaz, ale poslední dvě věty v předchozím odstavci je právě to, oč jde v několika dopisech od Vás. Jak vlastně poznat, že jde o bakteriální nákazu? Na první pohled je to pro mne otázka téměř neřešitelná a pro začátečníka velmi obtížná. Jak odpovědět na tu prostou a dostatečně přesnou otázku, když moje zkušenosti za mnoho let radí, že to v podstatě není možné. Rozpoznat některé druhy bakterií na infikované rybě opravdu lze a lze tak učinit pouze na základě jistých zkušeností(typické rozpady ploutví, druhotná vředovitost, anomálie na povrchu rybího těla, šedavé povlaky…). Budete-li ale chtít umět rozpoznat přesně o kterou bakterii při infekci jde, musím s čistým svědomím napsat, že to téměř až na výjimky není možné. Jediná cesta jak se dovědět pravdu, je profesionální rozbor v odpovědné laboratoři. To je jediná možnost, na základě které lze dále zvolit i příslušný lék. Všechny ostatní metody jsou spíše věcí odhadů a dlouholetých zkušeností.

Na konec tohoto tématu musím ještě napsat, že takový postup volí spíše profesionální líhně, velkoobchody a podobné podniky, zabývající se obchodem s akvarijními rybami. Ještě jsem neslyšel, že by kdokoliv z amatérských akvaristů nechal dělat laboratorní rozbor z důvodu onemocnění akvarijní ryby. Je asi jednoduché říci, že o této možnosti mnoho lidí ani neví, ale asi bude daleko opravdovější, když se zmíním o skutečném důvodu. Jeden takový rozbor totiž stojí více peněz, než celá rybí obsádka akvária. Konec konců, tento rozbor trvá i nějakou tu dobu a tak by asi nebyl ostatním infikovaným rybám co platný. Tedy alespoň propříště: dobře zaplacená zkušenost. To myslím bez jakékoliv nadsázky.

Zabarvení akvarijních ryb a jak je to s barvou u závojnatek?

Tento dotaz je jako z románu. Zabarvení akvarijních ryb je ponejvíce přirozené s tím, že mnoho barevných variet vyšlechtili sami akvaristé. Zásada je taková: je-li na povrchu ryby vidět např. červená barva, dá se říci, že lze cílevědomým šlechtěním odchovat jedince například celé červené, nebo alespoň s mnoha červenými znaky. Usmyslíme si, že odchováme červenou rybu ze zelené, máme co dělat celý život a ještě s tím, že se nám to nepovede vůbec. V poslední době se ale objevují určité druhy ryb, na kterých v původní formě není ani známka po barvě červené, ale již se na trhu objevují jejich do červena zbarvené formy. Další příklad mohu uvést u ryb geneticky modifikovaných. Možná jste viděli již svítivé ryby z rodu Danio. To jsou ale zásahy člověka do snažení přírody a musím říci, že nikoliv šikovností chovatelů, ale pokročilostí genového inženýrství. Posledně jmenované jsou ale u nás zákonem zapovězeny a tak se jistě v dohledné době v obchodech takových ryb nedočkáme.

Jiné je to například s červenými skalárkami, kde se hojně využívá různých barviv přidávaných do potravy rybám. Možná se Vám již stalo, že jste zakoupili v obchodu rybu, která jasně svítila duhovými barvami a za nějaký čas vybledla. Obchodní trik všemožných líhní po celém světě! Je libo okouna se svítivou čarou na boku? Tumáš, naše firma Vám ji nabídne, ale přebarvenou. Myslíte, že to není možné? Omyl, takové ryby se prodávají již pěkně dlouhou dobu. Importují se do celého světa z asijských líhní. Myslíte, že není možné spatřit na rybě tetování? Omyl! Ryby se tetují též a dokonce můžete ve světě koupit v obchodech ryby s konkrétními znaky.

A co závojnatky? U těch je barevnost věcí mnohasetletého vývoje. Ty opravdu existují snad ve všech barvách co je známe. Jen je těžké a chovatelsky velmi obtížné je ustálit v chovu a zajistit geneticky čistý kmen, u kterého by potomstvo bylo vybaveno stejnými znaky, jako dospělci. A tak můžete v obchodech spatřit mnoho barevných variet od základních typů. Ještě mohu uvést, že u závojnatek, tak jako u ostatních ryb se využívá barvivo v potravě. Je ale ještě jedna chovatelská finta, jak „vytáhnout“ ze závojnatek krásné barvy, a tou je umístění ryb v letním období do venkovního bazénu. To je téměř zaručený recept a myslím, že rybám rozhodně ten nejpříjemnější.