Když jsem 1. října1985 otevíral zcela novou akvaristiku v Praze Modřanech, netušil jsem, že za mnoho let poté budu o této době psát příběhy. Koneckonců, ono to vlastně ani jinak nejde. Vždy je zapotřebí nějaký ten čas na to, aby vzpomínky vznikly a zrovna tak, aby se zformovaly a někam se uložily. Myslím tím nějaké to místečko v lidském mozku, kde si vzpomínky, ať již jsou dobré či ne, střádáme. Tato vzpomínka je u mne uložena v komůrce ponaučení a je dobrým příkladem právě v této době, kdy náš svět z veliké části ovládá, a myslím to v dobrém i špatném, ponejvíce asi elektronika a zvláště pak internet.
V době, o které píši existovaly počítače tak, jak je známe dnes ještě tak ve fantazii vědců a fyzicky to byly vzhledem k dnešní době velmi primitivní přístroje. Nešť, každá doba má své a kritika z budoucnosti je velmi nekorektní. Právě dnešní elektronika se bude zdát našim dětem či vnukům za dvacet či třicet let v porovnání zrovna tak nevyspělá. Nevím, zda se mám z této skutečnosti děsit, či mám jásat, ale asi to tak či tak bude a k této skutečnosti mohu pouze přihlížet. Pro náš článek je ale důležité, že počítače postupně začaly nabízet mnoho nových možností využití volného i pracovního času, ale i nahrazovat mnohé lidské činnosti a v mnoha případech je i simulovat. Myslím tím například fyzické hry, čtení knih, výtvarnou činnost atd. a mezi tímto výčtem rozhodně nechybí ani akvaristika.
Zkrátka, mnohé kluby a spolky, které se v minulosti jen hemžily mladými příznivci akvaristiky vystřídaly podivné bedny, u kterých sedí právě mnozí z těch, kteří by ještě v nedaleké minulosti navštěvovali zrovna nějaký ten spolek. Opět musím napsat, že tuto skutečnost nekritizuji, pouze bych rád upozornil na to, že akvaristů ubývá a začíná to právě u mladých zájemců. Právě i z tohoto důvodu se snažím co možná nejvíce ovlivnit nějakou tu mladou dušičku a píši články o akvaristice na internet v domnění, že právě v tomto prostředí mohu vzkázat všem zájemcům, že je to dobrá a velmi zajímavá cesta k poznání a hlavně možnost, jak poznat jeden ze zajímavých a dnes již i vědních oborů. Je to prostě jedna z cest. Lhal bych ale, kdybych tvrdil, že je jediná. Zrovna tak jsou tady například i odborné prodejny. To je velmi důležitý prostor a záleží mnoho na zaměstnancích, aby dokázali ovlivnit mladé chovatele v kladném smyslu a třeba být i jejich prvními průvodci i poradci. A právě v této souvislosti jsem si vzpomněl na jednu příhodu, kdy jsem pracoval po dobu dvanácti let jako vedoucí v odborné prodejně, tedy v akvaristice.
Kolemjdoucí
Byl sympatický, ve středním věku a šel okolo. Tedy okolo naší prodejny a měl tehdy několik minut času a tak otevřel dveře. Ten akt mu byl osudný na celý jeho život. Prohlížel si akvária plná ryb a já procházel tehdy zrovna z kanceláře přes prodejnu do vedlejšího obchodního domu koupit nějakou svačinku. Viděl jsem onoho muže, ale protože za pultem byl kolega, šel jsem dál. Po několika minutách jsem se vracel a onen muž tam stál ještě. Kývnul jsem hlavou na kolegu a ten mi naznačil, že se zákazník jen tak dívá, a že nic konkrétního nechce. Položil jsem balíček s nákupem na stůl v kanceláři a vrátil se k němu. Na moji otázku, zda něco konkrétního shání se podíval na hodinky a odpověděl, že má za pět minut schůzku před prodejnou s kolegou a tak se jen dívá. Omluvil jsem se tedy a šel svačit.
Na druhý den odpoledne, to jsem zrovna čistil v terárium našeho hroznýše, se otevřely dveře a kdo si myslíte, že vstoupil? Poznal jsem ho hned a on se neznatelně pousmál, pozdravil a hned k akváriím. „Zase schůzka?“ zeptal jsem se s úsměvem. Odpověděl, že ne a mlčel. Jen si velmi pozorně prohlížel jedno akvárium, ve kterém byly skaláry. Trvalo to chvíli a potom se zeptal, zda je ty ryby možné chovat v běžném akváriu doma. Od této chvíle jsme se vídali často a musím napsat, že postupem času čím dál častěji. Do měsíce měl doma akvárium a stal se z něj nejen náš zákazník, ale posléze i přítel akvarista.
Po nějaké době se mu povedl první výtěr, ale jak to tak bývá, nic z něj nebylo a tak mne čekalo několik návštěv jak u něj přímo v bytě u akvária, nebo sedával u nás v obchodě a vyptával se na mnoho věcí. Jak čas běžel bylo mi jasné, že jeho znalosti mají již nějaký řád a že se již nejedná o úplného začátečníka. Velmi mě překvapil, když jsem jednoho dne zase navštívil jeho byt a viděl teď již ve stojanu několik akvárií, která byla v bezvadném stavu. Jen jeho žena se na mne dívala tak trochu skrz prsty. „Od té doby, co jste ho zblbnul do těch čudel s ním není kloudná řeč…“, prohodila, ale nebylo to rozhodně ve zlém. S kolegou jsme se na sebe podívali a spiklenecky se pousmáli. V jeho akváriích se teď již proháněly potěry od dvou druhů ryb a některé nové druhy měl již připravené k dalšímu chovu.
Neminul rok a potkali jsme se v klubu a posléze i na jiných akvaristických akcích. Vzal to zkrátka za ten „správný konec“. Když jsme se tehdy viděli na některé z akvaristických burz napadlo mě, že nebýt tenkrát té volné chvíle do příchodu jeho kolegy, asi by se z něj nikdy akvarista nestal. A tak po světě chodí mnoho lidí, kteří celý život nepřijdou na to, co jim v srdíčku klíčí a čeho by se měli držet. On stačí mnohdy malý podnět, znamení, postrčení, náhoda…Nejvíce však bychom toto měli podněcovat u mladých aby přišli na tu svoji životní cestu, tu, kterou mají v srdíčku.
Tato volně sepsaná příhoda je pravdivá a často se k ní v myšlenkách vracím. Jde zkrátka o to, podchytit chovatele a hlavně mladé adepty a jejich zájem o jakoukoliv činnost v tomto oboru prohlubovat. Je pravda, že mnozí včas odejdou, ale ti praví již nemají šanci. Kdo má chovatelství v srdci, ten ho již těžko opouští.
Je tedy důležité i ze strany odborných zaměstnanců v prodejnách se zvířaty podchycovat mladé adepty a třeba je i usměrňovat do těch správných kolejí. Toto není důležité samoúčelně pouze pro chovatelství samotné. Jde zároveň o vztah ke zvířatům a o jejich ochranu proti týrání.
Čím víc bude chovatelství a vztah ke zvířatům předmětem toho správného odborného zájmu, tím více bude ubývat týrání zvířat a černého obchodu s nimi. Zakažme legální obchod se zvířaty a zaviníme tím mnohá utrpení v daleko větší míře, než se děje v současné době. Je tomu právě naopak, jedině otevřený a legální obchod se zvířaty zajistí jejich veřejnou i odbornou kontrolu a tím i minimální počet případů jejich týrání.
0 komentářů