Odpověď na poslední dotaz je zcela jasná, jakákoliv osvětlení vyráběná na koleně nemohu, ani nesmím doporučit. Než budu ale pokračovat, musím se přiznat, že jsem kdysi v mých akvaristických začátcích, také několik takových amatérských těles stvořil. Hned se ale přiznám, že to nejednou zabolelo a jen díky náhodě se mi nestal vážnější úraz. Bylo to ale v době, kdy se ani v odborných prodejnách taková svítidla a technika pro akvaristiku téměř žádná neprodávala. Dnes je situace jiná, ale rád bych i tak upozornil na jednu důležitou skutečnost. Při nákupu svítidel nad akvárium je nutné se ubezpečit, že svítidlo je k tomuto účelu výrobcem opravdu doporučeno. Existují svítidla, která jsou určena pro podobné účely, např. pro teraristiku. Nad suchým teráriem může být použita třeba obyčejná nástěnná lampička, jde pochopitelně také o účel. Velký rozdíl je ale v tom, že v akváriu je voda a ta, jako dobrý vodič el. proudu, se může při neodborném zacházení a ve spojení s napětím 220V stát velmi nebezpečnou! Můžete si říci, že na akváriu je přece krycí sklo. Přesně tak jsem si to říkal ze začátku také, až do chvíle, než mi první sklo nad akváriem prasklo a osvětlení pod napětím se ocitlo ve vodě.
Stalo se to kdysi při mém návratu z práce domů a hlavním účinkujícím byl, dnes již v kocouřím nebi, kocour Čert. Byl to takový domácí mazánek a již po několika týdnech jsem tušil, že z toho malého a roztomilého koťátka vyroste pořádný macek! Nakonec měl téměř devět kilo a bylo pouze mojí chybou, že jsem nevyměnil krycí sklo nad akváriem za silnější. To se totiž brzy stalo jeho nejoblíbenějším místem. Lehával tam od kotěte přitisknut na osvětlení, které ho příjemně hřálo a pozorně si prohlížel dění pod sebou v akváriu. Vydržel tak i několik hodin. Jenže jak šel čas, kocour rostl a rostl. No a právě to mu bylo, a nejenom jemu, málem osudné.
Tak tedy, vracel jsem se z práce a když jsem odemkl dveře od bytu, zaslechl jsem z obýváku zvláštní zvuk. Byla to taková ostrá rána. Hned jsem tam vešel a spatřil na podlaze mokrého kocoura, jak se oklepává a všude kolem bylo plno vody. Můj první pohled na akvárium ale předešla myšlenka. Jasně, jak jsem otevřel dveře, Čert chtěl seskočit z akvária a přivítat mě. Ostatně, bylo to jeho zvykem. Pod jeho tíhou se však sklo prolomilo a on se celý vykoupal. Reflexivně jsem sáhl do akvária pro osvětlení a v posledním okamžiku jsem ucukl. Naštěstí jsem si stačil neuvědomit, že moje nohy byly na mokré podlaze a ještě zapnuté světlo pod vodou. Kdybych se ho býval dotknul, myslím, že bych se zdárně připojil do elektrické sítě.
Podobný případ, snad ještě méně uvěřitelný, se stal kamarádovi. Zkrátka, nad akváriem visel obraz a jednoho dne se prostě rozhodl a spadl rovnou na jeho krycí sklo. Pokračování je podobné. Rozbité krycí sklo, zapnuté osvětlení pod vodou a v akváriu zdárně probíhala elektrolýza. Stačí si sáhnout…
Snad nejznámější a nejběžnější typ podomácku vyráběného světla byl tzv. srnčí hřbet. Byla to forma na populární pečivo, která byla zhotovena z hliníkové slitiny. Nedovedu si představit horší součástku pro takový účel. Hliník je velmi dobrý vodič proudu, zrovna tak jako voda. Izolace se většinou nijak zvlášť neřešila a tak tato svítidla byla velmi nebezpečná.
Uvádím tyto ne zcela běžné příklady ze své praxe právě proto, že se mohou stát. Mohou se stát ještě různé jiné příhody, na které nejsme připraveni, a při kterých jednáme více méně reflexivně. Mějte tedy vždy v těchto případech na paměti, že než sáhnete v takovém případě do akvária pro osvětlení či rozbité topné tělísko, vždy nejprve odpojte celé akvárium od elektrické sítě!
Znovu ale musím důrazně upozornit na nebezpečí, které může přinést nejen doma vyráběné akvarijní osvětlení. Je jednodušší položit „nějaké“ osvětlovací těleso nad akvárium, než vymýšlet třeba jeho zavěšení atp. Ale pozor, tu malou práci si rozhodně dejte, vždy je lépe umístit osvětlení nezávisle na akváriu. Je jedno, zda ho umístíme na zeď či na stropní přípojku a širm či širmy zavěsíte na šňůru či pendu nad akváriem.
Vzpomínám na dobu více jak před třiceti lety, kdy jsme si potřeby pro akvaristiku vyráběli ještě sami. Krom zmíněných osvětlení to byla též různá čerpadla z gramofonových motorků, vzduchovací pumpy, nebo topná tělíska. Všeobecně se vyráběla z odporů různých hodnot a mnohdy i tak amatérsky, že jsme nevěděli, co takové tělísko po zapnutí do sítě vůbec udělá. Mnozí z nás se pokoušeli vymyslet tyto problémy jaksi komplexně a jednoduše je zvládnout na jeden ráz. Tak jsem například viděl u jednoho kolegy žárovku, která byla napůl potopená do vody, svítila a zároveň vodu ohřívala. Dodnes si pamatuji, jak mě onen akvarista upozornil na skutečnost, že se žárovka nesmí ponořit do vody již svítící, jinak praskne. Nejprve se musí žárovka potopit a potom rozsvítit! Ujišťoval mě důvěrně. Dodnes mi běhá mráz po zádech. Toto bylo a je velmi nebezpečné a absolutně nepřijatelné řešení!
Mimochodem, o mnohých úrazech, které byly zaviněny právě podomácku vyráběným vybavením pro akvária by se dala napsat snad celá kniha. Ať tak či tak, i když se naše akvária kdysi přímo hemžila takovými nebezpečnými pomůckami, naštěstí jsem neslyšel snad o jediném případu v mém okolí, kdy by takové zařízení zavinilo smrt elektrickým proudem.
Jiná věc je doporučení zdroje světla. To jsou žárovky, zářivky, tzv.úsporné žárovky a dnes ještě mnoho jiných zdrojů.
O tomto tématu se píší mnohé články, úvahy a doporučení. Sám jsem v průběhu celé mé praxe vyzkoušel mnoho různých osvětlení. Musím ale napsat, že jsem nakonec zůstal u běžných, teple bílých zářivek a jde-li mi o efekt a zvýraznění barvy ryb a interiéru akvária, přidám do tělesa ještě zářivku fialovou. Na to, abych zde vyjmenovával různá spektra a jejich kombinace, nemám kvalifikaci, ale když si přečtete jakékoliv pojednání od firem, které se přímo touto problematikou zabývají zjistíte, že se nejedná o jednoduchou věc a vyhledávání a kombinování toho správného spektra je přímo vědou. Stačí se podívat do některé z odborných prodejen. Tam seženete množství světelných zdrojů od mnoha výrobců v různých cenových relacích. Doporučuje se sluneční spektrum kombinované s různými „zvýrazňovači“ barev více či méně fungujícími. Mám ale takovou zkušenost, že akvárium, ve kterém rostliny rostou přirozeně, a kde je vyhovující prostředí, má spíše problémy opačné. Totiž, jak omezit nadměrný růst rostlin. Věřte, že v takovém akváriu můžete svítit např. obyčejnou, bílou zářivkou a rostliny v něm budou krásné.
To je ale ten známý problém dvou totožných akvárií umístěných vedle sebe ve stejných podmínkách a vybavených stejnou technikou. V jednom se rostlinám daří a ve druhém prostě ne a ne. A teď babo raď!
V dnešní době lze ale doslova přinutit „neposlušné“ rostliny aby rostly. Otázka je, za jakou cenu. Technika k tomu určená je nabízena snad všemi odbornými prodejnami a výběr je také dostačující. Na pultech jsou speciální osvětlovací tělesa se speciálními světelnými zdroji, generátory a zásobníky CO 2, topná tělíska s termostatem, filtry vzduchové či s vlastním čerpadlem, filtry vnější a ještě mnoho jiných vybavení, stačí pouze zakoupit. To vše jsme ale kdysi byli nuceni vyrábět na kolenou a s větším či menším úspěchem používat. Pamatuji si, že za první profesionální vodní pumpy do akvárií jsme kdysi platili celoměsíční výdělek. Dnes jsem ten samý výrobek viděl za desetinu ceny a to nejen v porovnání s dnešními platy.
Dovolte tedy nakonec osobní shrnutí a snad i doporučení. Je-li to možné, pro akvaristiku upřednostňujte profesionální techniku a nepokoušejte se zhotovovat čistě amatérské napodobeniny. Ta doba, kdy jsme tyto problémy řešili vlastní výrobou je dávno pryč a v odborných prodejnách je dostupné techniky habaděj. Dokonce si myslím, že čas a součástky použité při výrobě náhradního osvětlení či jiné techniky nakonec nevyjdou až tak levněji, než zakoupené.
Ale hlavně, není nic důležitějšího, než zachování zdraví chovatele.
Foto: Sumci z rodu Brochis.
0 komentářů