Dnes tu mám jeden zajímavý dotaz, který mi udělal radost. Bohužel jsem ho ale již ukvapeně smazal a jméno pisatele jsem neuchoval v paměti. Jméno ale není až tak podstatné a to důležité z dopisu se mi stalo podnětem pro tento článek.
Náš pravidelný čtenář se ptal na rybku, která má vědecké jméno Gambusia affinis holbrooki.
A proč mě tento dotaz potěšil? Je to z toho důvodu, že tato malá rybka byla ještě v nedávné době chovaná v našich akváriích. Nebyla však pro své nevýrazné vybarvení nijak rozšířená a tak jsem myslel, že z nich již dočista vymizela. Bohužel, nevím proč se pisatel zajímá zrovna o tuto rybku a z výše uvedených důvodů se ho již ani nemůžu zeptat, ale snad se po přečtení článku znovu ozve. Napadá mě ale jedno vysvětlení proč se může tato rybka zdát zajímavou.

Tato živorodka je poddruhem též známé akvarijní ryby Gambusia affinis affinis.
Gambusia affinis holbrooki je živorodka malého vzrůstu pocházející ze severního Mexika a USA až po Floridu. Její objev je datován již do roku 1898. Tvar a velikost samičky bych mohl přirovnat k všeobecně známému pavímu očku. Stříbřité boky přecházejí v druhé polovině těla ve zcela neurčité vybarvení a dalo by se říci, že je v těchto partiích téměř průhledná. Při pozorném ohledání zjistíte na povrchu ocasní a hřbetní ploutve nepatrné černé tečky, které jsou uspořádány do pravidelných linek. Dominantu hraje tmavá skvrna březosti, která je na jinak poměrně nevýrazném zbarvení velmi dobře patrná. Samička dorůstá do velikosti maximálně sedmi centimetrů. Ne až tak sameček, ten je sotva poloviční. Je však výrazněji zabarven. Jeho malé tělo je na stříbřitém podkladu jakoby poseto nepravidelnými černými skvrnami.

O chovu těchto nenápadných živorodek by se dalo napsat, že nejsou nikterak problematické až na jejich jednu, pro chovatele dosti nepříjemnou vlastnost. Po vrhu mláďat je vlastní matka nekompromisně pronásleduje a požírá. Je tedy nutné umístit samice před vrhem do porodničky, nebo je chovat ve velmi zarostlém akváriu. Voda pro chov by měla být tvrdší.
Tedy, na první pohled dosti nevýrazná a nezajímavá živorodka a kdekoho by mohlo napadnout, že by mohla upoutat tak možná nějakého specialistu na živorodky. A přece, v dřívějších dobách byla tato živorodka ve velké oblibě a dokonce pomáhala lidstvu v jedné dosti nepříjemné a dokonce nebezpečné záležitosti. Předpoklad k této činnosti spočíval v její neskutečné žravosti, kterou má tato nepatrná rybka vrozenou(viz. požírání vlastních mláďat). Její přirozená potrava jsou komáří larvy a nepohrdne ani larvami komára z rodu Anopheles, neblaze proslulého coby přenašeče malárie. Teď již možná tušíte, proč byl o tuto rybku v minulosti takový zájem. Ano, sloužila jako predátor a dokonalý likvidátor komářích larev a tak vlastně zbavovala lidskou populaci těchto nepříjemných a nebezpečných tvorů.

Proto se také exportovala ze své domoviny do mnoha zemí světa, všude tam, kde se potřebovali přenašečů malárie zbavit. Zajímavé je, že tato rybka dokonce v některých zemích světa zdomácněla a všude tam, kde to dovolovaly podmínky dodnes žije. Najdete ji i v jižní Evropě v Asii a třebaže je to původně sladkovodní rybka, žije dnes dokonce i ve vodě mořské.

Přišla ale doba insekticidů a na tuto užitečnou Gambusii se pozapomnělo. Je pravda, že v poslední době téměř vymizela dokonce i z našich akvárií. Dovolte ale, abych uvedl jeden konkrétní a zajímavý příběh této nenápadné, ale jeden čas pro člověka velmi potřebné živorodky.

Littoria vzpomíná

Vy, kdo jezdíte na dovolenou po evropských zemích a nohy Vás zavedou do obce se jménem Littoria jihovýchodně od Říma, všimněte si pomníku, který znázorňuje rybu, jak pronásleduje obří larvu komára. Není to výjev z nějakého hrůzostrašného filmu, dokonce ani upoutávka na nějaké veřejné akvárium. Ano, jedná se právě o mnohonásobně zvětšenou Gambusii affinis holbrooki.
Tato nenápadná, leč svým významem důležitá rybka se zasloužila o to, že se v oblasti, kde dosud vládli právě oni komáři, dalo normálně žít. Jde o téměř osm set kilometrů čtverečných země, kde se v bažinách rodily kvanta komárů z rodu Anopheles. Tuto zemi se snažili osídlit a zúrodnit již od antických dob mnozí vládci a známé osobnosti.
Jednou z podmínek celé akce, jak odvodnit či vysušit část bažin bylo to, aby z vody zmizely larvy nebezpečných přenašečů malárie. V první řadě šlo o dělníky, kteří odmítali na projektu spolupracovat a v návaznosti na to bylo třeba vytvořit podmínky pro nové obyvatele, kteří by se odmítali z pochopitelných důvodů do připravených domovů stěhovat.

A tak se až na začátku dvacátého století povedlo to, oč usilovala nejedna pomazaná hlava či významná osobnost. Podařilo se to také právě díky této malé a nenápadné rybce z rodu Gambusia, která se za své zásluhy pro lidstvo dočkala i pomníku.

Foto: Kapři KOI