Hodnoty vody, které potřebujeme pro výtěr kongoteter tedy již známe. Zbývá ještě dodat, že i v tomto bodu se mohu lišit se svými poznatky od některých kolegů akvaristů. Jde totiž o konečnou fázi přípravy vody. Moje praxe je taková, že alespoň dva dny před výtěrem vodu v připravené nádrži provzdušňuji a je též dobré vložit do ní trs Microsoria. To totiž docela dobře stabilizuje kyselost a udržuje ji na té správné hodnotě. Za těch několik dnů se voda ustálí a pro výtěr je rozhodně vhodnější než voda čerstvá, které říkám „rozbitá“. Toto je dobré provádět při výtěrech i ostatních druhů teter, ale kongotetry dobře provzdušněnou vodu doslova milují.
Ještě bych se rád zmínil o doplňcích, které někteří akvaristé do vývojové vody přidávají. Jde o různé výluhy z přírodních surovin. Je v podstatě jedno, zda se jedná o výluh z rašeliny, vývar dubové kůry, kořenů mangrove či olšových šištic. Každý z akvaristů má svou praxi a podle ní se řídí. Je tedy těžké předat takové zkušenosti dále. Používání těchto koncentrátů může být zcela neškodné a prospěšné, ale budete-li dávkovat ve špatné koncentraci, můžete naopak celý výtěr zmařit. Jedno je ale velmi důležité a je tedy dobré si další zkušenost zapamatovat.
Veškeré výluhy se dají v zásadě rozdělit do dvou skupin. Jsou to ty, které si můžete zakoupit v odborných obchodech, a které jsou vyráběny profesionálními výrobci a ty, jež si akvaristé podle svých receptur vyrábějí sami.
Ta první skupina je ve své podstatě dosti bezproblémová, protože hodnoty výluhu a dávkování jsou na obalu deklarovány a podle nich se můžete řídit. U těchto přípravků jsou dokonce použity stabilizátory, které umí ještě něco navíc. Jde ale vždy o pečlivé prostudování vzkazu od výrobce. Použijete-li dávkování podle návodu, nemusíte se bát problémů.
Ta druhá skupina je absolutně bez jakýchkoliv pravidel a musíte se striktně řídit rady toho, od koho si tento výluh pořídíte. Jen on totiž ví, jak s ním zacházet a jaké dávky do vývojové vody aplikovat.
Navíc, u těchto „vodiček“ je problematické ověřit si jejich pH, které je dosti podstatnou veličinou. Nemáte-li drahý elektronický přístroj pro měření kyselosti roztoku, jeho hodnotu nezjistíte, protože titrací se pH z důvodu zabarvení výluhu nedá změřit. Jediná možnost je ta, že měření provedete zkušebně, až po aplikaci do již připravené vývojové vody. V tomto případě ale postupujte velmi opatrně.
Ještě bych rád upozornil na stabilizaci výluhů. Na obalech profesionálních výrobků je uvedeno datum spotřeby, ale podomácku vyrobené výluhy tento údaj postrádají. Nejste-li si jisti stářím výluhu, nepoužívejte ho!
Zajímá-li Vás moje zkušenost, mohu se svěřit, že do vody žádné takové výluhy nepřidávám. Pozor ale, neříkám, že je to jednoznačné. Již jsem se o tom zmiňoval v některém z minulých článků. Jde zkrátka o to, v jakém koutu naší země žijete a jakou máte vlastní zkušenost.
Pro samotný výtěr použijte větší elementku. Mám-li být konkrétnější, uvedu velikost vytíračky, kterou používám. Délka 40, výška 24 a šířka 20cm. Tvar ale není podstatný. Klidně můžete zvolit jiný, ale menší bych nedoporučoval.
Zrovna tak, jako u ostatních teter dbejte na čistotu a doporučuji si přečíst článek z října 2006, který pojednává o přípravě výtěru neonek obecných, či teter neonových, chcete-li. Jde o čistotu vytíracích elementek a všeho, co přijde do styku s vývojovou vodou.
A teď zase jednu akvaristickou „fintu“. Již jsem naznačoval, že kongotetrám svědčí slunce a to zvláště při výtěru. Připravte jim tedy co možná nejvhodnější prostředí a umístěte elementku pro výtěr k oknu tam, kde svítí odpoledne nejvíce slunce. Tam je to pravé místo k výtěru. Tak jako u mnoha ostatních teter nechte chovné ryby před výtěrem oddělené a minimálně den před samotným výtěrem je nekrmte. V tuto chvíli vysvětlím, proč jsem doporučoval chovat kongotetry ve vodě teplé do 24 °C. Je to z toho důvodu, že ve vytíracích elementkách je dobré zvýšit teplotu ještě o 2-3 °C.
Po výtěru chovný pár odlovte a věnujte pozornost jikrám. Zakalí-li se voda, musíte ji vyměnit za stejnou, ale čirou. Jikry těchto teter jsou sice odolnější než např. u teter neíłnových, ale hranice odolnosti u vývoje jiker je velmi citlivá. Mnozí akvaristé jikry po výtěru selektují a přendají je do stejné, ale čisté vody. Tato praktika je zcela na místě, protože v nové vodě nejsou zbytky exkrementů ryb, nebo rozkládající se pohlavní produkty. Tedy zbytky po výtěru. U mnoha druhů tzv. problematických ryb je to jedna z možností, jak uchovat do rozplavání jikry v pořádku. Mimochodem, vlastníte-li konduktometr, pro zajímavost si změřte hodnotu vody před a po výtěru. Zjistíte mnohonásobně zvýšenou vodivost. A tak je přendání jiker po výtěru do vody čisté zcela na místě. Znovu ale zdůrazňuji, voda, do které jikry přendáte, by měla mít shodné hodnoty jako voda, ve které jste ryby vytírali. S touto operací není žádný problém, protože lepivost jiker kongoteter je minimální. Proč na tuto praktiku upozorňuji zrovna u výtěru kongoteter? Jikry těchto ryb se vyvíjejí delší dobu než u většiny druhů teter, a tak je důležité udržet vývojovou vodu celou dobu čirou, bez zákalu. Jde o šest až sedm dní. Tato doba se řídí podle teploty vody. Má to ale také svoji výhodu. V tuto dobu je eleuterembryo(volný zárodek), mimo nejhorší nebezpečí a neuděláte-li nějakou zásadní chybu, máte vyhráno. Vylíhnutý potěr se brzy rozplave. Trvá to přibližně jeden až dva dny a v podstatě hned plní plynový měchýř, takže se jeho rozplavání počítá pouze na hodiny. Odkrmení tohoto potěru totiž není až tak problematické. S chutí přijímá vylíhlou Artemii a všechna ostatní, drobná živá krmiva. Máte-li možnost podat potěru nauplie těch správných buchanek, nemůžete udělat lépe.
Neméně důležitý je další poznatek: Při vývoji jiker je dobré vložit do vývojové vody jemný vzduchovací kamínek a vodu vytrvale provzdušňovat. Dělá to dobře jak vodě tak potěru.
Ještě snad zbývá dodat, že se v mnoha knihách uvádí, že výtěr kongoteter je podobný výtěru podobné tetry z Afriky a dokonce ze stejné řeky. Jedná se o Brycinus longipinnis. Tato tetra vyžaduje sice stejný chemismus vody, ale samotný výtěr se liší. Liší se hlavně v tom, že tetra z rodu Bricinus se tře postupně v několika periodách a její výtěr může trvat až několik dní tak, jak v samičce dozrávají jikry. U tetry konžské se výtěr odbývá najednou v jeden den. A ještě jednu skutečnost bych rád uvedl. Početnost jiker u tetry konžské je v dobrém případě až pět set kusů. Brycinus longipinnis může během třecí periody naklást až několik tisíc jiker. Bývá ale pravidlem, že jich je dosti neoplodněných.
Co tedy dodat závěrem? Sami posuďte, zda jsou ony tolik zmiňované, více či méně důmyslné akvaristické finty nějakou stále utajovanou a zastřenou záhadou, nebo zda se opravdu nejedná pouze o mravenčí a vytrvalou práci chovatelů, kteří se zkrátka snaží přijít věci na kloub.
A ještě něco, sami jistě poznáte, že sebelepší návod na vytření jakéhokoliv druhu ryb Vám nebude nic platný, bez Vašich osobních zkušeností a mnohdy i mimořádné trpělivosti.
Přeji tedy všem akvaristům mnoho úspěchů při výtěrech jednoho z nejkrásnějších skvostů našich akvárií, tetry konžské – Phenacogrammus interruptus.
Foto: Trichogaster trichopterus
0 komentářů