Vzkazy (25), pokračování­:

10.09.2007 | Žádné komentáře

K bodu 3:

Tvar a hloubka zahradní­ch bazénů či rybní­čků je pochopitelně velmi důležitým bodem tohoto tématu. Tento problém též dobře znají­ chovatelé KOI kaprů. Nebudu zde rozvádět důležitost tvaru rybní­čků, která je pro jejich zdárný chod důležitá z hlediska pročišťování­ vody, ale zastaví­m se u hloubky vody. Je pochopitelné, že voda by v zimě ani v těch největší­ch mrazech neměla promrznout až na dno. Z toho můžeme odvodit i hloubku vody. Minimální­ hloubka vody ve venkovní­ch bazénech a rybní­čcí­ch by měla být všeobecně alespoň 80 cm.
Další­ ukazatel je rozlehlost nádrže a její­ umí­stění­. Bude-li bazén hluboký 80cm, ale jeho ší­řka např. pouze jeden metr a ještě ke všemu bude umí­stěn nad povrchem země, není­ tato hloubka co platná, protože bazén promrzne z boků. Je tedy nutné, bazén zapustit dostatečně hluboko do země.
Ostatně, co se týká hloubky, ani v tomto bodě nejsou názory praktiků jednotné. Ale dá se ří­ci, že hloubka od jednoho metru čtyřiceti centimetrů je pro přezimování­ ryb bezpečná. Nejde pouze o zamrznutí­ vody, ale o její­ cirkulaci, kdy zimní­ slunce ovlivňuje teplotu vody pod ledem. A právě v hloubce kolem metru čtyřiceti je teplota pro přezimování­ ryb již stabilní­.

Další­ možnost je umí­stění­ bazénu pod sklem, tedy ve sklení­ku. To je jedno z možných řešení­. Tam se může teplota vody v zimě regulovat a tak je možné sklení­k plně doporučit.

K bodu 4:
Tato část je asi každému jasná, přesto je také důležitá. V živé paměti mám loňskou zimu, tedy zimu 2006 – 2007. Takové podmí­nky mí­t trvale, nemusí­me si dělat s přezimování­m závojnatek v bazénech žádné starosti. Přijde ale zima běžná, tedy ta, při ní­ž několikrát za zimu sní­h roztaje a nastane obleva. To je asi pro přezimování­ závojnatek, a nejenom těch, to nejhorší­. Zvláště, je-li obleva déletrvají­cí­. Kdo ale odhadne průběh celé zimy?
Při přezimování­ jde hlavně o utlumený metabolismus ryb. Ryby si tvoří­ pro zimování­ zásobu energie v podobě tuku. Toto je nutné vzí­t v úvahu. Dospělý kapr může hladovět při delší­ zimě až pět měsí­ců. To je pochopitelně hranice, ale je to ta doba, kterou může ryba v našich podmí­nkách potřebovat k tomu, aby zdárně zimu přežila.
Karas východní­ má kapacitu menší­ a na to je také nutné brát zřetel. Závojnatka, která je již po mnoho století­ chována v mí­rnější­ch podmí­nkách se prostě těžko „nafutruje“ na zimu tak, aby jí­ zásoba energie stačila pokrýt celé zimní­ období­. Nezapomí­nejte, že chov opravdových závojnatek v Evropě je oproti jejich existenci teprve v začátcí­ch. První­ závojnatky byly do Evropy dovezeny přibližně před sto lety.
Může se přesto stát, že někdo bude mí­t opačnou zkušenost a zjistí­, že zapomenuté závojnatky opravdu zimu pod ledem přežily. Mám ji také, ale věřte, že v našich klimatických podmí­nkách na to stoprocentně spoléhat nemůžete. Je to náhoda a shoda okolností­ v průběhu zimní­ho počasí­. A tak se Vám může podařit, že rok či dva budete úspěšně zimovat a třetí­ rok, při jiném vývoji zimní­ho počasí­, se zjara dočkáte nemilého překvapení­. V tomto pří­padě kompromis neexistuje. A to je poněkud krutý pokus!

Ještě něco o přezimování­ samotném:
Při zmí­nce o zahradní­ch nádrží­ch musí­m ještě upozornit na několik důležitých bodů.
Před zimou je nutné co možná nejlépe rybní­ček vyčistit. Jde o odstranění­ organických látek. Tí­m mám na mysli zbytky rostlin, napadaného listí­, nepřiměřené zbytky potravy a znečištěné dno od výkalů ryb. To vše ubí­rá vodě kyslí­k a chemické procesy ovlivňují­ její­ kvalitu. Rozklad organických látek může způsobit i ve studené vodě výkyv pH. To se může stát rybám osudné.
Další­m důležitým bodem je zachování­ otvoru v ledu. Nejde pouze o pří­sun kyslí­ku, jak se všeobecně udává, ale jde také o odvětrávání­ nepotřebných a škodlivých plynů z vody. Pozor též na neopatrné sekání­ do ledu! To se může stát rybám osudné. Jejich citlivost na tlakové vlny je vysoká. Lépe je led ručně řezat.
Ještě se musí­m zmí­nit o krmení­ v předzimní­m čase. Zde musí­ zapracovat cit chovatele a dá se ří­ci, že již při teplotách nižší­ch 10 °C se musí­ postupovat velmi opatrně. Zbytky krmení­ ve vnitřnostech ryb jsou při sní­ženém metabolismu pro ryby zatěžují­cí­ a o nespotřebované potravě ve vodě jsme si již řekli.
Pozor ale, zrovna tak je důležité rozkrmovat ryby po jarní­m procitnutí­. I když „loudí“ potravu, nekrmte vydatně! Pomalu přikrmujte a podle počasí­ regulujte dávky až do plných hodnot.

Z hlediska přezimování­ ryb se vedou spory i v pří­padě, že budete venkovní­ bazén v zimě přihří­vat elektricky. Je totiž několik názorů okolo teploty vody v zimě. Všeobecně se dá ří­ci, že by neměla klesnout pod 10 °C. To je ale údaj, který může jiný chovatel zpochybnit a doplnit svými kladnými zkušenostmi. Tento způsob je ale u nás velmi ojedinělý, protože vytápět bazén v zimní­ch podmí­nkách je ekonomicky velmi nákladná záležitost.
Proto je vhodné výše doporučené řešení­ s použití­m sklení­ku. Tam si totiž vytvoří­te zimu přesně tak, jak potřebujete. Bazény ve sklení­ku nejsou závislé na momentální­m vrtochu počasí­ a další­ výhodou je, že se dá takto poměrně snadno regulovat doba reprodukce.

Z těchto opravdu základní­ch údajů je zřejmé, že s přezimování­m závojnatek to není­ opravdu jednoduché. Nezapomí­nejte, že závojnatka není­ vyšlechtěná z karase obecného, ale z karase zlatého. Ten má domovinu v teplejší­ch oblastech Země – na východě. Proto prostě není­ geneticky připraven na středoevropské klima, zvláště jeho vyšlechtěné formy.
Ale jak již bylo řečeno, existují­ kří­ženci, kteří­ zimu, i tu nejhorší­, v našich podmí­nkách přežijí­, ale to opravdu nejsou závojnatky v tom pravém slova smyslu. Pojmenoval jsem si je karasenky, protože, i když mají­ dělenou ocasní­ ploutev a jsou barevné, tvar jejich těla je podlouhlý a s opravdovou závojnatkou nemají­ mnoho společného. Ty skutečné klenoty, které mají­ původ v Čí­ně a jejichž rody jsou ví­ce jak tisí­c let staré, by se jistě v našich podnební­ch podmí­nkách necí­tily přes zimu dobře.
Přes všechna tato varování­ ale přesto doporučuji tzv. „letnění“. Máte-li tu možnost a můžete-li na nějaký čas umí­stit Vaše závojnatky pod širé nebe, rozhodně tak učiňte, protože sluneční­ záření­ je pro ně velmi potřebné a ve své podstatě nenahraditelné. A tak od května až do září­ můžete bez problémů umí­stit závojnatky pod širé nebe.

Ještě bych rád doplnil pro chovatele, kteří­ se chtějí­ přes to všechno dát na tu strastiplnou, ale krásnou cestu šlechtění­ závojnatek, vytvořte dorůstají­cí­m závojnatkám klidné období­ a simulujte jim zimu. Potřebují­ to hlavně pro svoji reprodukci a tak si vlastně zároveň načasujete výtěry. Přezimujte závojnatky v nevytápěném bazénku tak maximálně do 15 °C. Tento režim udržujte po dobu alespoň dvou měsí­ců a potom pozvolna přidávejte teplotu a zvyšte intenzitu osvětlení­. To je ten pravý impuls ke tření­. Lí­hnutí­ potěru si tak můžete přesně načasovat. Jde to opravdu praktikovat s přesností­ na jeden den!
V květnu potom můžete vypustit potěr do bazénu v době, kdy se zahrádkáři již nebojí­ vysazovat choulostivé druhy zeleniny. Uvidí­te, že se s potěrem stane div a během několika sluneční­ch dní­ se nádherně vybarví­. To už ale záleží­, jak jsme si řekli na začátku, na výběru chovných ryb a jejich původu.

Vidí­te tedy, že odpověď na to, zda zimovat závojnatky či ne, není­ vůbec jednoduchá. S klidným svědomí­m mohu napsat, že chov opravdu kvalitní­ch forem závojnatek je činnost, kterou daleko na východě Země, tam, kde tyto formy mnohem ví­ce než před tisí­ci lety vznikly, považují­ tamní­ obyvatelé ze umění­.

Ohodnoťe, prosím, článek

Ještě nehodnoceno

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Rubriky

Novinky

Kalendář příspěvků

Září 2007
Po Út St Čt So Ne
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Další příspěvky blogu

Vzkazy 2024/8

Vzkazy 2024/8

Pozor na letošní jaro!!! Bude asi ještě překvapení a tak pozor na teploty vody v rybníčcích. Bude asi ještě zamrzlo, a tak kdo nemáte ryby nachystané na ledový krunýř, ještě raději počkejte několik týdnů. V tomto případě jde hlavně o závojnatky. Prostě je nechte...

Vzkazy 2024/7

Vzkazy 2024/7

Neomezujte či hned neměňte svoji aktivitu u akvárií pouhými doporučeními v nejrůznějších článcích, které najdete na internetu. Je dobré se poučit, ale vždy s rozumem. Když mám chvíli, pročítám internet a zvláště pak články s akvaristickou tématikou a v mnohých je...

Vzkazy 2024/6

Vzkazy 2024/6

Není to dlouho, tipl bych to tak na tři měsíce, kdy jsem popisoval funkčnost a možnou opravu akvarijních čerpadel. Lze tedy snadno a rychle vyhledat v minulých článcích. Pozor ale, ještě tedy jednou a v krátkosti. Levná akvarijní čerpadla jsou určena vlastně svojí...

Vzkazy 2024/5

Vzkazy 2024/5

V minulém článku jsem si dovolil napsat něco o rostlinách, no a protože jsou rostliny velkou i rozsáhlou součástí akvaristiky, nemohl zůstat článek bez odezvy. V tomto případě jde o Echinodory. Echinodory jsou skutečně velmi obsáhlou skupinou rostlin využívaných v...

Vzkazy 2024/4

Vzkazy 2024/4

Jednoduše musím napsat, závidím!!! Mám tady dotaz na odchov čichavců mramorovaných, tedy Trichogaster trichopterus. Konkrétně na jejich odkrm. To byly časy! Uvedu zde tedy vše, co si o těchto krásných rybách pamatuji a na co vzpomenu.   Tak, jako jsem začínal...

Vzkazy 2024/3

Vzkazy 2024/3

O živorodkách jsem psal mnohokrát, ale také jsem objasňoval, jak to s jejich pojmenováním je, a že je to skutečně tak trochu jinak. Takže vezmeme-li například ČELEĎ Poecilidae, tedy živorodkovití, to jsou snad nejznámější akvarijní ryby, kterým akvaristé dali...