Nadpis dnešního tématu je dostatečně výmluvný. Teplo je pro tropické živočichy, a těmi většina akvarijních ryb rozhodně je, velmi důležitou veličinou při jejich chovu. Jak ale již moje bábinka říkala: „Co je moc, to je moc, celá koza v polívce, to je o nemoc,“ musíme i u těchto, jinak náročných živočichů na teplotu, hlídat určitou mez. Zkrátka, když přijdou vedra v podobě teplot nad 30 °C, musíme dbát na pečlivé ohlídání provozu akvária. Už jenom proto, že chlazení vody v akváriu je oproti ohřívání dosti náročné. My ale nemusíme vodu chladit, stačí, když ohlídáme správnou funkci důležité techniky a udržíme akvárium v běžném provozu.
Ještě než uvedu několik doporučení z praxe, rád bych se zmínil o několika bodech, kterým bychom měli věnovat pozornost.
Píši-li o teplotě vody, musím se zmínit o jedné její důležité fyzikální vlastnosti, která je zrovna pro chov vodních tropických živočichů důležitá. Je to schopnost vody pojmout za určité teploty rozdílné množství kyslíku. Jednoduché pravidlo nám poskytne první ukazatel: Čím je voda teplejší, tím méně kyslíku je schopna přijmout. Obsah kyslíku ve vodě se uvádí v miligramech na litr (mg/l). Je dobré také připomenout, že obsah kyslíku ve vodě se měří oxymetrem. Tento přístroj je pojmenován podle Latinského slova Oxygenium – tedy kyslík.
Jednoduchým příkladem uvedu, že rozdílnost obsahu kyslíku ve vodě při různých teplotách je významná. Ve vodě, která má teplotu kolem 0 °C, je obsah kyslíku přibližně dvakrát takový, než ve vodě s teplotou 30 °C. Průměrný obsah kyslíku ve vodě teplé 20 °C je okolo 10-12 mg/l. Tento údaj je ale poněkud nepřesný, protože teplota vody není rozhodně jediným ukazatelem. Pro obsah kyslíku ve vodě je též důležitý její pohyb.
V přírodě se voda okysličuje aktivním pohybem, to je prouděním. Je to zkrátka voda, která se jakýmkoliv způsobem pohybuje. Horské prameny, potoky, řeky…Ve stojatých vodách tento pohyb nahrazuje vítr, který čeří hladinu a tím přispívá k prokysličení vody.
Důležitou složku hrají též rostliny. Ve vodě, kde je dostatečný počet rostlin, je též většinou vhodné prostředí pro živočichy.
Další a dosti podstatný ukazatel je též druh ryb. Existují ryby, které jsou málo náročné na obsah kyslíku ve vodě a naopak jsou druhy, které již při malém poklesu obsahu kyslíku hynou. Ukazatelem může být jednoduše prostředí, ve kterém ryby žijí. Většina z nás jistě ví, že ryby z potoků a tekoucích vod jsou více náročné na kyslík, než ryby z rybníků a tůní. Velmi jednoduše můžeme tedy uhádnout do jaké skupiny patří např. pstruh a naopak, do jaké karas.
To jsou sice ryby z našich vod, ale zrovna tak je tomu i ve vodách tropických. I když mají vody v určitém území stejnou teplotu, nemají rozhodně stejný obsah kyslíku. To platí zrovna tak ve vodách středního pásma. Vody tekoucí, jak jsem již výše uvedl, mají větší možnost styku s atmosférickým vzduchem, tedy i s kyslíkem. Doteče-li takový, třeba i tropický potok do tůně, která má slepá ramena, tam již obsah kyslíku klesá. V takových tůních žijí již jiné druhy ryb než v potocích. Zkrátka, jsou to ryby, které nejsou až tak náročné na obsah kyslíku ve vodě. Existují druhy ryb, kterým nevadí, i když obsah kyslíku klesne k extrémně nízkým hodnotám. Tyto druhy dokáží žít např. v dírách po buvolích kopytech. Dovedete si jistě představit, jaká voda v takové kalné louži je. Ještě ke všemu, jedná-li se o vodu vyhřátou celodenním slunkem. Existují ryby s možností získat kyslík i jinak než za pomoci žaberních tyčinek. Tyto jsou vybaveny labyrinty či jinými přídavnými orgány. Mohou dokonce přežívat i nějakou dobu mimo vodu, například v bahně.
Abych se ale vrátil k našim akváriím a k vysokým letním teplotám.
Náročnost ryb, jak jsem již výše uvedl, na obsah kyslíku ve vodě je různá. Pozor ale! Dostatečný obsah kyslíku v akvarijní vodě je důležitý i pro správnou činnost bakterií. To má pochopitelně dopad na funkci filtru…
Je dobré si říci, že kyslík ve vodě nespotřebovávají pouze ryby.
Dobře fungující aerobní bakterie mají též svůj podíl na spotřebě kyslíku. V noci spotřebovávají značné množství kyslíku rostliny. Na kyslíku v akváriu jsou závislí i jiní živočichové, např. plži, různí červi.
Než se dostanu dále, musím se zmínit též o tom, že nadbytek kyslíku v akvarijní vodě rovněž nepřispívá k dobrému chodu akvária. Má zvlášť neblahý vliv např. na růst rostlin. To ale není předmětem tohoto článku.
Jak tedy na horké dny? Rada rozhodně není složitá. Vrátíme se totiž zase zpět ke starým a osvědčeným radám.
Předně, pravidelné odkalení a vyčištění akvária. Kontrola vzduchovacího přístroje, kontrola filtru a hlavně – NEPŘKRMOVAT! V letních měsících to platí dvojnásob.
Jde zkrátka pouze o to, udržet v akváriu běžně fungující režim, nic víc. Bude-li se v akváriu čeřit voda filtrováním, nepotřebujete ani vzduchovací kamínek.
Pozor ale! Existují též případy, kdy se ryby v akváriu dusí, čili lapají po vzduchu na hladině(tzv.troubí), přičemž je kyslíku ve vodě dostatek. Je to ze zcela jiných důvodů. V tomto případě jde většinou o ztrátu schopnosti ryb vstřebávat kyslík z důvodu otravy dusičnany. Je to důsledek špatné údržby akvária.
Zrovna tak se ryby chovají při napadení určitými druhy parazitů, kteří se usadí rybě na žaberních tyčinkách a ta potom ztrácí schopnost přijímat kyslík z vody a hyne.
To je ale jiná kapitola z akvaristické latiny.
Nakonec by bylo dobré napsat, že tento problém řeší akvaristé snad od začátku akvaristiky a horké dny jsou pohromou hlavně pro některé druhy ryb z důvodu tření. Některé se zkrátka v příliš teplé vodě nevytírají vůbec a jiné zase naopak. Proto také většina akvaristů v létě některé druhy ryb plánovitě nevytírá.
Jinak, budete-li mít vaše akvárium běžně udržované, nehrozí ani při vyšších teplotách katastrofa.
Foto: Nádherné ryby z rodu Cyprichromis – jezero Tanganika-Afrika
0 komentářů