V poslední době jsem odpovídal na několik dotazů týkajících se nemocí akvarijních ryb, zvláště pak na dotazy, ohledně některých druhů rybích cizopasníků. Věřte, je to téma velmi citlivé a takto na dálku dokonce mnohdy i nevděčné. Problém je v tom, že odpovídající nemá ponětí o tom, jak daleko je tázající se svými vědomostmi. U nemocí ryb je to zvlášť důležité, protože jde mnohdy o drahocenný čas. A tak se často stane, že z hlediska rádce je v odpovědi vše potřebné, ale příjemce jí zkrátka nerozumí. A tak se koresponduje a koresponduje delší dobu, než si ti dva vůbec porozumí. V jazyce počítačovém se to jmenuje synchronizace. A tak není rozhodně na místě, když se po přečtení Vám nesrozumitelné odpovědi již neozvete. Chce to zkrátka trochu té trpělivosti.
V poslední době se sešlo několik otázek na konkrétního cizopasníka a tím je kapřivec(Argulus). Je to možná tím, že byla mírná zima a přemnožení tohoto cizopasníka je větší, než v letech minulých. V dnešním článku se tedy zaměřím na kapřivce a potom bych se s Vámi rád podělil o své poznatky s velmi nemilými hosty v našich akváriích a těmi jsou dravé buchanky.
Kapřivec(Argulus), je tzv. dočasný cizopasník. Znamená to tedy, že může svého hostitele na nějaký čas opustit a volně se pohybovat. Cizopasí na povrchu ryb a to na těle i na ploutvích. K tomu, aby se na těle ryby udržel, mu slouží jak dvě kruhové přísavky, tak dvě kusadlové nožky, které se nazývají antenuly. Přisátý cizopasník potom saje ze svého hostitele krev a tělní tekutiny. K tomu používá savý chobotek, kterým dokáže kůži hostitele probodnout.
Jeho velikost se pohybuje od několika málo milimetrů až do velikosti přes jeden centimetr. To podle druhu. Z toho je jasné, že kapřivců je druhů několik.
Nejhojnější je Argulus foliaceus. Nepohybuje se pouze ve vodách volných, ale i v chovných a násadových rybnících. Cizopasí snad na všech druzích ryb.
Druhý, velmi rozšířený druh, je Argulus japonicus s podobnou charakteristikou.
A jako posledního uvedu specifického Argulus coregoni. Tento druh se vyskytuje na rybách lososovitých, na lipanech a rybách síhovitých. U tohoto druhu byli změřeni jedinci ve velikosti až šestnácti milimetrů.
Samičky kapřivců kladou svá vajíčka na různé předměty pod vodou. Larvy, které se z těchto vajíček vylíhnou, potom volně plavou ve vodě a hledají hostitele. Doba, po kterou se mohou bez hostitele ve vodě pohybovat se počítá na dva až tři dny. Nenajdou-li po tuto dobu hostitele, hynou.
Kapřivci mají zajímavý způsob, jak přežít zimní období. Jednoduše zůstanou přisáti na svých hostitelích a pokryti slizem tak přečkají zimní období. Děje se tak v teplotě nižší než 8 °C. V jarním období, kdy se voda zahřeje na více než 8 °C, se kapřivci „probudí“ a pokračují ve svém vývoji.
Pro akvaristy představuje kapřivec nebezpečí zvláště u malých druhů ryb. Pro ryby v průmyslových chovech se hlídá přemnožení tohoto cizopasníka a to v počtu nad 100ks. U jedné násadové ryby.
Je nutné si ale uvědomit, že většina akvarijních ryb má daleko menší hmotnost a někdy může škodu způsobit i jedinec.
Jde totiž o otevřené rány, do kterých se může dostat další infekce. Kapřivec je viditelný okem, ale když nepočítáte s jeho přítomností v akváriu, nemusíte si ho vůbec všimnout. Příznaky napadení potom poznáte, až když se na rybě objeví krvavá skvrna, nebo se ryby v akváriu otírají o různé předměty.
Kapřivec je také dobře viditelný pouhým okem, když plave. Na rozdíl od mnoha druhů planktonu, který vodou jakoby poskakuje, je pohyb kapřivce plynulý a připomíná klouzavý pohyb letadla.
Mnoho chovatelů, kteří neloví živou potravu ve volných vodách si myslí, že se jim tento cizopasník nemůže do akvária dostat. Pozor, to je omyl.
Kapřivce si přinesete z akvaristiky přichyceného na rybě, nebo v podobě vajíček například na rostlině. Zrovna tak kapřivce přinesete z burzy či od kolegy chovatele. Nemusí v tom být zlý úmysl. Tento cizopasník se dá totiž docela dobře přehlédnout. Do prodejen s akvarijními rybami se kapřivec dostane právě od chovatelů, kteří krmí své ryby živou potravou, nalovenou v rybníku či v jiné nádrži.
Tomuto se dá vyhnout tím, že budete lovit plankton ve vodách, kde nejsou ryby. Tam je výskyt kapřivce velmi vzácný.
Protože jsou ale loviště planktonu čím dál tím vzácnější, je stále těžší si ho ještě vybírat.
Úhynu z důvodu přemnožení kapřivce v akváriu se bát nemusíte. Pochybuji, že by někdo nechal akvárium tak zanedbané, že by se v něm kapřivec rozmnožil do invazních stádií.
V případě, že kapřivce na nějaké rybě v akváriu objevíte, stačí rybku odlovit a pinzetou opatrně kapřivce z jejího těla odstranit. Po tomto zákroku bych doporučil umístit ošetřenou rybu do elementky s vyhřátou vodou alespoň na 28 °C, zapnout vzduchování a přidat dobrý desinfekční přípravek.
Jinak je tomu ale v intenzivních chovech. Tam může při přemnožení kapřivce dojít i k úhynu ryb, hlavně plůdku. Rybáři dobře vědí, že k tomuto přemnožení nesmí dojít.
Pro Vaši představu ještě uvedu, že při invazním napadení může být ryba tímto cizopasníkem přímo obalena. Je to potom zoufalý pohled.
Z tohoto je zřejmé, že se těžko dá taková ryba ošetřit podobným způsobem jako v akváriu. Zvláště, jde-li o velké množství potěru. V takových případech se používají různé lázně.
Argulíłza, jak se tato nemoc jmenuje, se dá potlačit přídavkem různých desinfekčních přípravků, jako např.: lyzol, kuchyňská sůl, Soldep.
Pozor ale, při ojedinělém napadení tímto cizopasníkem, nebo mírně zvýšeném, není dobré tyto koupele praktikovat. Dá se říci, že zdravá obsádka ryb přirozeně kapřivci vzdoruje. Jde tedy znovu o to, abychom měli chov v dobré kondici a přiměřeném zdravotním stavu. Zkušený chovatel ví, že kvalitní strava a vhodné životní prostředí s dostatečným obsahem kyslíku se vždy vyplatí. To je totiž ta nejlepší a nejpřirozenější prevence nejen proti těmto parazitům.
Příště něco o dravých buchankách z rodu Acanthocyclops.
0 komentářů