Vzkazy (20)

28.06.2007 | Žádné komentáře

V poslední­ době jsem odpoví­dal na několik dotazů týkají­cí­ch se nemocí­ akvarijní­ch ryb, zvláště pak na dotazy, ohledně některých druhů rybí­ch cizopasní­ků. Věřte, je to téma velmi citlivé a takto na dálku dokonce mnohdy i nevděčné. Problém je v tom, že odpoví­dají­cí­ nemá ponětí­ o tom, jak daleko je tázají­cí­ se svými vědomostmi. U nemocí­ ryb je to zvlášť důležité, protože jde mnohdy o drahocenný čas. A tak se často stane, že z hlediska rádce je v odpovědi vše potřebné, ale pří­jemce jí­ zkrátka nerozumí­. A tak se koresponduje a koresponduje delší­ dobu, než si ti dva vůbec porozumí­. V jazyce počí­tačovém se to jmenuje synchronizace. A tak není­ rozhodně na mí­stě, když se po přečtení­ Vám nesrozumitelné odpovědi již neozvete. Chce to zkrátka trochu té trpělivosti.

V poslední­ době se sešlo několik otázek na konkrétní­ho cizopasní­ka a tí­m je kapřivec(Argulus). Je to možná tí­m, že byla mí­rná zima a přemnožení­ tohoto cizopasní­ka je větší­, než v letech minulých. V dnešní­m článku se tedy zaměří­m na kapřivce a potom bych se s Vámi rád podělil o své poznatky s velmi nemilými hosty v našich akvárií­ch a těmi jsou dravé buchanky.

Kapřivec(Argulus), je tzv. dočasný cizopasní­k. Znamená to tedy, že může svého hostitele na nějaký čas opustit a volně se pohybovat. Cizopasí­ na povrchu ryb a to na těle i na ploutví­ch. K tomu, aby se na těle ryby udržel, mu slouží­ jak dvě kruhové pří­savky, tak dvě kusadlové nožky, které se nazývají­ antenuly. Přisátý cizopasní­k potom saje ze svého hostitele krev a tělní­ tekutiny. K tomu použí­vá savý chobotek, kterým dokáže kůži hostitele probodnout.
Jeho velikost se pohybuje od několika málo milimetrů až do velikosti přes jeden centimetr. To podle druhu. Z toho je jasné, že kapřivců je druhů několik.

Nejhojnější­ je Argulus foliaceus. Nepohybuje se pouze ve vodách volných, ale i v chovných a násadových rybní­cí­ch. Cizopasí­ snad na všech druzí­ch ryb.
Druhý, velmi rozší­řený druh, je Argulus japonicus s podobnou charakteristikou.
A jako poslední­ho uvedu specifického Argulus coregoni. Tento druh se vyskytuje na rybách lososovitých, na lipanech a rybách sí­hovitých. U tohoto druhu byli změřeni jedinci ve velikosti až šestnácti milimetrů.

Samičky kapřivců kladou svá vají­čka na různé předměty pod vodou. Larvy, které se z těchto vají­ček vylí­hnou, potom volně plavou ve vodě a hledají­ hostitele. Doba, po kterou se mohou bez hostitele ve vodě pohybovat se počí­tá na dva až tři dny. Nenajdou-li po tuto dobu hostitele, hynou.
Kapřivci mají­ zají­mavý způsob, jak přeží­t zimní­ období­. Jednoduše zůstanou přisáti na svých hostitelí­ch a pokryti slizem tak přečkají­ zimní­ období­. Děje se tak v teplotě nižší­ než 8 °C. V jarní­m období­, kdy se voda zahřeje na ví­ce než 8 °C, se kapřivci „probudí“ a pokračují­ ve svém vývoji.

Pro akvaristy představuje kapřivec nebezpečí­ zvláště u malých druhů ryb. Pro ryby v průmyslových chovech se hlí­dá přemnožení­ tohoto cizopasní­ka a to v počtu nad 100ks. U jedné násadové ryby.
Je nutné si ale uvědomit, že většina akvarijní­ch ryb má daleko menší­ hmotnost a někdy může škodu způsobit i jedinec.
Jde totiž o otevřené rány, do kterých se může dostat další­ infekce. Kapřivec je viditelný okem, ale když nepočí­táte s jeho pří­tomností­ v akváriu, nemusí­te si ho vůbec všimnout. Pří­znaky napadení­ potom poznáte, až když se na rybě objeví­ krvavá skvrna, nebo se ryby v akváriu otí­rají­ o různé předměty.
Kapřivec je také dobře viditelný pouhým okem, když plave. Na rozdí­l od mnoha druhů planktonu, který vodou jakoby poskakuje, je pohyb kapřivce plynulý a připomí­ná klouzavý pohyb letadla.

Mnoho chovatelů, kteří­ neloví­ živou potravu ve volných vodách si myslí­, že se jim tento cizopasní­k nemůže do akvária dostat. Pozor, to je omyl.
Kapřivce si přinesete z akvaristiky přichyceného na rybě, nebo v podobě vají­ček napří­klad na rostlině. Zrovna tak kapřivce přinesete z burzy či od kolegy chovatele. Nemusí­ v tom být zlý úmysl. Tento cizopasní­k se dá totiž docela dobře přehlédnout. Do prodejen s akvarijní­mi rybami se kapřivec dostane právě od chovatelů, kteří­ krmí­ své ryby živou potravou, nalovenou v rybní­ku či v jiné nádrži.
Tomuto se dá vyhnout tí­m, že budete lovit plankton ve vodách, kde nejsou ryby. Tam je výskyt kapřivce velmi vzácný.
Protože jsou ale loviště planktonu čí­m dál tí­m vzácnější­, je stále těžší­ si ho ještě vybí­rat.

Úhynu z důvodu přemnožení­ kapřivce v akváriu se bát nemusí­te. Pochybuji, že by někdo nechal akvárium tak zanedbané, že by se v něm kapřivec rozmnožil do invazní­ch stádií­.
V pří­padě, že kapřivce na nějaké rybě v akváriu objeví­te, stačí­ rybku odlovit a pinzetou opatrně kapřivce z její­ho těla odstranit. Po tomto zákroku bych doporučil umí­stit ošetřenou rybu do elementky s vyhřátou vodou alespoň na 28 °C, zapnout vzduchování­ a přidat dobrý desinfekční­ pří­pravek.

Jinak je tomu ale v intenzivní­ch chovech. Tam může při přemnožení­ kapřivce dojí­t i k úhynu ryb, hlavně plůdku. Rybáři dobře vědí­, že k tomuto přemnožení­ nesmí­ dojí­t.
Pro Vaši představu ještě uvedu, že při invazní­m napadení­ může být ryba tí­mto cizopasní­kem pří­mo obalena. Je to potom zoufalý pohled.
Z tohoto je zřejmé, že se těžko dá taková ryba ošetřit podobným způsobem jako v akváriu. Zvláště, jde-li o velké množství­ potěru. V takových pří­padech se použí­vají­ různé lázně.
Argulíłza, jak se tato nemoc jmenuje, se dá potlačit pří­davkem různých desinfekční­ch pří­pravků, jako např.: lyzol, kuchyňská sůl, Soldep.

Pozor ale, při ojedinělém napadení­ tí­mto cizopasní­kem, nebo mí­rně zvýšeném, není­ dobré tyto koupele praktikovat. Dá se ří­ci, že zdravá obsádka ryb přirozeně kapřivci vzdoruje. Jde tedy znovu o to, abychom měli chov v dobré kondici a přiměřeném zdravotní­m stavu. Zkušený chovatel ví­, že kvalitní­ strava a vhodné životní­ prostředí­ s dostatečným obsahem kyslí­ku se vždy vyplatí­. To je totiž ta nejlepší­ a nejpřirozenější­ prevence nejen proti těmto parazitům.

Pří­ště něco o dravých buchankách z rodu Acanthocyclops.

Ohodnoťe, prosím, článek

5/5 (5)

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Rubriky

Novinky

Kalendář příspěvků

Červen 2007
Po Út St Čt So Ne
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  

Další příspěvky blogu

Vzkazy 2024/8

Vzkazy 2024/8

Pozor na letošní jaro!!! Bude asi ještě překvapení a tak pozor na teploty vody v rybníčcích. Bude asi ještě zamrzlo, a tak kdo nemáte ryby nachystané na ledový krunýř, ještě raději počkejte několik týdnů. V tomto případě jde hlavně o závojnatky. Prostě je nechte...

Vzkazy 2024/7

Vzkazy 2024/7

Neomezujte či hned neměňte svoji aktivitu u akvárií pouhými doporučeními v nejrůznějších článcích, které najdete na internetu. Je dobré se poučit, ale vždy s rozumem. Když mám chvíli, pročítám internet a zvláště pak články s akvaristickou tématikou a v mnohých je...

Vzkazy 2024/6

Vzkazy 2024/6

Není to dlouho, tipl bych to tak na tři měsíce, kdy jsem popisoval funkčnost a možnou opravu akvarijních čerpadel. Lze tedy snadno a rychle vyhledat v minulých článcích. Pozor ale, ještě tedy jednou a v krátkosti. Levná akvarijní čerpadla jsou určena vlastně svojí...

Vzkazy 2024/5

Vzkazy 2024/5

V minulém článku jsem si dovolil napsat něco o rostlinách, no a protože jsou rostliny velkou i rozsáhlou součástí akvaristiky, nemohl zůstat článek bez odezvy. V tomto případě jde o Echinodory. Echinodory jsou skutečně velmi obsáhlou skupinou rostlin využívaných v...

Vzkazy 2024/4

Vzkazy 2024/4

Jednoduše musím napsat, závidím!!! Mám tady dotaz na odchov čichavců mramorovaných, tedy Trichogaster trichopterus. Konkrétně na jejich odkrm. To byly časy! Uvedu zde tedy vše, co si o těchto krásných rybách pamatuji a na co vzpomenu.   Tak, jako jsem začínal...

Vzkazy 2024/3

Vzkazy 2024/3

O živorodkách jsem psal mnohokrát, ale také jsem objasňoval, jak to s jejich pojmenováním je, a že je to skutečně tak trochu jinak. Takže vezmeme-li například ČELEĎ Poecilidae, tedy živorodkovití, to jsou snad nejznámější akvarijní ryby, kterým akvaristé dali...