Hned na začátku článku se musím k něčemu přiznat. Dotazy, které chodí na moji adresu neukládám. Zkrátka, když dotaz zodpovím, tak ho prostě vymažu. Zpočátku jsem ukládal veškeré podklady, ale když jsem jich napočítal téměř sedm set za dobu kratší než půl roku…
A tak prosím Janu, které dlužím odpověď, aby se ozvala, protože její adresu jsem omylem smazal s poslední odpovědí. Pro upřesnění: jednalo se o prasklé akvárium.
Když se, asi tak v polovině minulého roku, ptal náš čtenář na vybudování a organizaci domácí líhně, netušil jsem, kolik zájemců se do dnešního dne ozve. Jsem tím mile překvapen a tak nakonec přece jenom myslím, že dobrá tradice akvaristiky v Čechách hned tak nezanikne.
Rád bych ještě k tomuto tématu dodal, že představy každého z Vás se dosti liší, což je samozřejmé, ale jedno je nutné pochopit hned od počátku. Zbudujete-li líheň, ve které má vzniknout intenzivní chov akvarijních ryb, nepočítejte se dny volna, ani s delší dovolenou. To je snad jediný limit, který není možno pominout. Možná si mnozí neuvědomí, že když se řekne odchov ryb, je již jedno bude-li se vytírat deset či sto párů ryb. Sto kusů potěru potřebuje tu samou péči jako tisíc, jen Vám to zabere denně méně času. Ale musíte denně, jinak celá snaha vyjde naprázdno.
Zkrátka, rozplave-li se potěr v pátek, není nemožné se o něj postarat až v pondělí s tím, že je před námi sobota a neděle. V pondělí již s potěrem neuděláte nic!
Pochopitelně, že je možné načasovat výtěry tak, aby v době zamýšlené dovolené, nebo volna nebyly právě rozplavané potěry v nádržích. Je ale nutné neopouštět na dlouhou dobu ani dorůstající potěr a chovné ryby.
Pochybuji, že by někdo opustil „rozjetou“ líheň a svěřil ji třeba sousedovi, laikovi. Vsadím se, že zrovna v tu dobu se přihodí nečekaná událost a po návratu z dovolené se dočkáte velmi nepříjemného překvapení. Myslím, že když se zeptáte kteréhokoliv zkušeného akvaristy na nečekané události v době jejich nepřítomnosti, jistě se dočkáte velmi květnatého vyprávění.
Moje poslední zkušenost.
Ke vzduchování používám japonské kompresory určené právě pro akvaristiku. Jsou to geniální mašinky a nemusíte, až na maličkosti, na ně sáhnout několik let. Měl jsem v provozu již tři roky kompresor, který šlapal jako hodinky. Odjel jsem pouze na dva dny ke známému a při návratu se ryby již „modlily“ u hladiny. V tomto případě jsem to ještě stihl, ale být na výletě o den či dva déle, dočkal bych se katastrofy.
Jde totiž o čas. Budete-li muset znovu dochovat chovné ryby a čekat na nový potěr, přijdete minimálně o rok drahocenného času. Nehledě na již ustálené formy, které se šlechtí mnoho let. V tomto případě jde opravdu o vážnou a nenahraditelnou ztrátu.
Rád bych k tomuto dodal, že při obnovování chovu najednou zjistíte, že kvalitní ryby, kterých bylo kolem Vás ještě před několika lety habaděj, nejsou dostupné a budete je pracně shánět.
Rád bych se též zmínil o technice v líhních. Je to kapitola sama pro sebe a když to vezmu do důsledku, nemusel by člověk téměř celý den do chodu líhně zasáhnout. Existují již automatizované systémy, které si umí ohlídat v podstatě celý provoz. Používá se tam, kde je veliký nárok na čas a kde by se za celý den nedala fyzicky stihnout veškerá údržba. To je v profesionálních líhních a skladech ryb, tedy i v akvaristických velkoobchodech.
Ale i přesto, že se jedná o moderní a spolehlivou techniku, je i tam lidská přítomnost nepostradatelná.
Mohu-li mluvit sám za sebe, vyzkoušel a sám jsem navrhl a používal několik těchto technických zařízení, ale nakonec jsem se vrátil k původnímu stylu práce. Tímto také odpovídám na dotaz, jakou techniku bych do líhně doporučil.
Jsou určitá zařízení, bez kterých se akvarista neobejde. Jsou to vzduchovací kompresory, filtry, osvětlení, čerpadla, termostatické vytápění.
K tomu můžeme vyjmenovat ještě různé „mašinky“ pro úpravu vody, jako je kolona na změkčování vody, ozonizátor, UV lampa a třeba i elektronické přístroje na měření hodnot vody.
Dále se používají automatické dávkovače krmení, stmívací reostaty, alarm systém pro identifikaci poruch technického zařízení, dávkovače léčiv a pufrů, nejrůznější systémy výměny vody s automatickými ventily a v poslední době i celé vodárny, které umí vodu recyklovat a vrátit rybám do nádrží. To souvisí s úsporou odběru vody, která je v dnešní době ekonomicky velmi náročná.
To celé pochopitelně, jak jinak, hlídají počítače.
Ne, neděste se! Toto je opravdu skutečnost, ale je pouze na Vás, jakou nejnutnější techniku si pro provoz ve Vaší líhni pořídíte. Je opravdu na každém z nás, co považujeme za nutné. Jeden můj známý, akvarista, je fanda již mnoho let do počítačů. Přál bych Vám vidět, co všechno již vyzkoušel…
Vrátím se tedy k základní myšlence. Chápu majitele velkých chovných zařízení, že si pomáhají všemožnou technikou, ale pro chovatele akvaristu, myslím toho, který svým koníčkem a třeba i prací žije, je přetechnizovaná líheň zbytečnou a dokonce nechtěnou nadstavbou.
Z vlastní zkušenosti vím, že každodenní starost o ryby v akváriích je mi potěšením a to, že musím denně odkalit a udržovat všechna akvária je nutností i pro život v nich. Při údržbě mám totiž čas na kontrolu zdravotního stavu ryb i každého akvária.
V žádném případě tímto článkem nechci kritizovat přetechnizovanost v chovech. To je opravdu na každém z nás a je pravda, že mnohé druhy ryb by dnes bez moderní techniky ani nešly chovat či odchovávat.
Přeji Vám tedy šťastnou ruku při výběru a použití vhodné techniky pro chod Vaší líhně.
Jiří Růžička
Foto: Omluvám se, ale při odeslání minulého článku došlo ke komplikaci a tak posílám foto dnes.
0 komentářů