Jak dýchají­ ryby?

31.01.2007 | Žádné komentáře

Na jedné akvaristické burze, koncem minulého roku, jsem byl náhodným svědkem debaty několika akvaristů, kteří­ řešili téma pomocného dýchání­ u ryb. Názorů bylo ví­ce a tak mě napadlo, že se v některém článku pokusí­m o tomto tématu zmí­nit. Tento námět je poměrně rozsáhlý, ale uvedu alespoň základy.

Ve škole se děti všeobecně učí­, že ryby dýchají­ žábrami. Toto tvrzení­ jim, až na malou část pokračují­cí­ch studentů, vydrží­ až do důchodu. Je to sice pravda, ale zdaleka ne celá!

Mám-li začí­t od začátku, měl bych vzpomenout odborný termí­n fylogeneze. Je to termí­n zjednodušeně přeložitelný jako historický vývoj. Jde o kmenový vývoj určitého druhu či skupiny.
Proč toto slovo zmiňuji? Je to právě proto, že historický-fylogenetický-vývoj určoval právě způsob, jakým si ryby v minulosti i dnes dokáží­ kyslí­k pro svůj organismus opatřit.
V různých koutech světa, v různých oblastech se život vyví­jel rozdí­lně. Mnohdy velmi rozdí­lně – a tak se i živé organismy vyví­jely odlišně.

Uvedu-li jako základ dýchací­ho ústrojí­ u ryb žábry, hned na druhém mí­stě je to povrch těla. To je u většiny rybí­ch druhů společné.
Další­mi pomocnými systémy jsou plicní­ vaky, labyrint, sliznice v tlamce ryb a vstřebávání­ kyslí­ku pomocí­ silně protkané střevní­ sliznice cévní­mi vlásečnicemi.

Žábry

Žábry jsou základní­ dýchací­ orgán ryb. Jsou umí­stěny v žaberní­ dutině, která se nachází­ po stranách zadní­ části rybí­ hlavy. Spočí­vají­ na žaberní­ch obloucí­ch a jsou zakryty skřelemi(žaberní­mi ví­čky). Žaberní­ch oblouků jsou čtyři páry a právě na jejich zadní­ straně jsou umí­stěny různé útvary, např. plátky, lí­stky, řasy, které jsou napojeny na krevní­ oběh ryb. Voda, kterou ryba nabí­rá tlamkou, odtéká jednosměrně přes tyto útvary, skrz které se kyslí­k z vody vstřebává do krve.
Žábry nejsou ale pouze orgán, který slouží­ rybám k dýchání­. Mají­ ještě ví­ce důležitých funkcí­.
Žábry ryby využí­vají­ k vylučování­ některých odpadní­ch látek z těla a jsou rybě dobrým indikátorem a regulátorem některých chemických procesů.
Pro úplnost je dobré se zmí­nit o žaberní­ch tyčinkách. Jsou to útvary, které slouží­ jako ochrana dýchací­ch útvarů. Jsou umí­stěny před nimi, to znamená naopak na přední­ straně žaberní­ch oblouků. Tyto tyčinky slouží­ též pro shromažďování­ drobné potravy, kterou ryba nakonec pozře jako větší­, připravené sousto.
Tyčinky jsou u různých druhů rozdí­lně početné. Dá se všeobecně ří­ci, že u dravců jich je méně.
Rád bych se zmí­nil, že tyto důležité orgány jsou velmi citlivé a lehce zranitelné. Proto je nutné dát dobrý pozor při dávkování­ léčiv či jiných chemikálií­. Může totiž lehce dojí­t k jejich popálení­ či jinému poranění­ a ryba se velmi rychle udusí­.
Proto při otravě ryb v pří­rodě lze vidět rybí­ chuděry, jak se již z poslední­ch sil snaží­ na hladině zí­skat kyslí­k a beznadějně lapají­ po vzduchu. To už ale bývá pozdě. Vážné poškození­ rybí­ch žáber je vzhledem k tomu, že ryba brzy uhyne, již nevratné.
Různé typy a počty uložení­ žaberní­ch tyčinek a žáber slouží­ též jako vodí­tko k bližší­mu určování­ druhů ryb.

Plicní­ vaky

Tento dýchací­ orgán ryb existuje zřejmě již od starší­ch prvohor(silur). Plicní­ vaky vznikly zřejmě jako nezávislý orgán. V pokračují­cí­m vývoji se totiž stří­dalo suché období­ s období­m dešťů a tak tato dvě ústrojí­, plicní­ vaky a žábry, byla nezávisle na sobě využí­vána.
Plicní­ vaky jsou dnes již vzácností­, protože postupem času, tak jak se z ryb stávaly živočichové trvale obývají­cí­ vodu, plicní­ vaky degenerovaly. V dnešní­ době jsou plicní­ vaky vyvinuty pouze u několika druhů ryb.
Je zají­mavostí­, že nedávno znovuobjevená Latimeria chalumnae(latimerie podivná), jediný známý žijí­cí­ zástupce lalokoploutvých, má plicní­ vaky také, ale již pouze zakrnělé.

Labyrint

Akvaristé dobře znají­ tzv. labyrintky, které jsou podle tohoto pří­davného dýchací­ho orgánu pojmenovány.
Labyrint je v podstatě rozší­řená dutina prvého žaberní­ho oblouku. Tato dutina je vyplněna jemnými řasami, které jsou protkány prokrvenou sliznicí­. Jemné cévní­ vlásečnice tak mohou vstřebávat atmosférický kyslí­k.
Do této skupiny ryb patří­ předevší­m zástupci akvaristům dobře známých čeledí­ -Anabantidae(lezounovití­), Belontiidae, Helostomatidae a Osphronemidae.

Sliznice v tlamce

Samo se z názvu nabí­zí­, že opět prokrvenou sliznicí­ v tlamce se vstřebává atmosférický kyslí­k.

Střevní­ sliznice

Je to další­ možnost, jak si dovedou ryby poradit s deficitem kyslí­ku. Zkrátka, nestačí­-li obsah kyslí­ku ve vodě, ryba si „lokne“ z hladiny atmosférický vzduch a jednoduše ho polkne. Vzduchová bublina pokračuje celou střevní­ soustavou, až se dostane do části, kde je střevní­ sliznice protkána cévní­mi kapilárami. Tam se potom vstřebá vzdušný kyslí­k do krve prostřednictví­m krevní­ho barviva.
Nepotřebný, již zbývají­cí­ vzduch potom ryba vypustí­ z těla řitní­m otvorem zpět do vody.
Tento efekt se dá dobře pozorovat např. u sumců z rodu Hoplosternum.

Jiří­ Růžička

Ohodnoťe, prosím, článek

4.18/5 (11)

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Rubriky

Novinky

Kalendář příspěvků

Leden 2007
Po Út St Čt So Ne
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  

Další příspěvky blogu

Vzkazy 2024/8

Vzkazy 2024/8

Pozor na letošní jaro!!! Bude asi ještě překvapení a tak pozor na teploty vody v rybníčcích. Bude asi ještě zamrzlo, a tak kdo nemáte ryby nachystané na ledový krunýř, ještě raději počkejte několik týdnů. V tomto případě jde hlavně o závojnatky. Prostě je nechte...

Vzkazy 2024/7

Vzkazy 2024/7

Neomezujte či hned neměňte svoji aktivitu u akvárií pouhými doporučeními v nejrůznějších článcích, které najdete na internetu. Je dobré se poučit, ale vždy s rozumem. Když mám chvíli, pročítám internet a zvláště pak články s akvaristickou tématikou a v mnohých je...

Vzkazy 2024/6

Vzkazy 2024/6

Není to dlouho, tipl bych to tak na tři měsíce, kdy jsem popisoval funkčnost a možnou opravu akvarijních čerpadel. Lze tedy snadno a rychle vyhledat v minulých článcích. Pozor ale, ještě tedy jednou a v krátkosti. Levná akvarijní čerpadla jsou určena vlastně svojí...

Vzkazy 2024/5

Vzkazy 2024/5

V minulém článku jsem si dovolil napsat něco o rostlinách, no a protože jsou rostliny velkou i rozsáhlou součástí akvaristiky, nemohl zůstat článek bez odezvy. V tomto případě jde o Echinodory. Echinodory jsou skutečně velmi obsáhlou skupinou rostlin využívaných v...

Vzkazy 2024/4

Vzkazy 2024/4

Jednoduše musím napsat, závidím!!! Mám tady dotaz na odchov čichavců mramorovaných, tedy Trichogaster trichopterus. Konkrétně na jejich odkrm. To byly časy! Uvedu zde tedy vše, co si o těchto krásných rybách pamatuji a na co vzpomenu.   Tak, jako jsem začínal...

Vzkazy 2024/3

Vzkazy 2024/3

O živorodkách jsem psal mnohokrát, ale také jsem objasňoval, jak to s jejich pojmenováním je, a že je to skutečně tak trochu jinak. Takže vezmeme-li například ČELEĎ Poecilidae, tedy živorodkovití, to jsou snad nejznámější akvarijní ryby, kterým akvaristé dali...