Mohl bych opsat, nebo napodobit snad stovky článků, které jsou na toto téma již napsány v časopisech a knihách. V poslední době je jich jistě mnoho i na internetových stránkách, ale rád bych spíše shrnul podstatná fakta pro širší čtenářskou veřejnost, začínající akvaristy a také jako reakci na dotazy, které mi přišly hlavně po vydání článku o tetře neonové.
Co to je „vývojová voda“?
Tento pojem se používá pro takovou vodu, ve které se líhnou jikry určitých druhů ryb. Jde o to, že akvarijní ryby pocházejí nejen z tropického pásma celého světa a kvalita i hodnoty vody se tedy pro ten určitý rybí druh mnohdy liší. Abychom dokázali zdárně ryby odchovat, musíme jim alespoň napodobit důležité hodnoty vody, v které se jejich jikry v přírodě vyvíjejí. Tedy hodnoty vody z jejich domoviny. Takové vodě potom říkáme „voda vývojová“.
Ne vždy musí být ale vývojová voda složitě upravovaná. Pro mnoho druhů ryb postačí voda vodovodní, odstátá a dobře provzdušněná. Jikry těchto druhů ryb jsou dosti tolerantní na chemické složení vody. Nesmíme ale zapomínat též na její hodnoty fyzikální, např. teplotu a pohyb.
Pro účely zjištění či úpravy vody měříme základní hodnoty. Jsou to: tvrdost vody, její kyselost a el.vodivost.
Tvrdost vody se měří celková (dGH) a uhličitanová (dKH). (Používá se titrační kapalina)
Kyselost vody pH se odečítá ze stupnice od 1 do 14. Přičemž neutrální je 7. Od 7 níže mluvíme o kyselosti a od 7 výše o zásadě. (Měříme buď elektronickým přístrojem, nebo též titrací.)
Vodivost vody měříme v mikrosiemensech (mS). (Měří se elektronickým konduktoměrem.)
Vodivost vývojové vody se pro ryby mění s původem výskytu. A tak používáme vývojovou vodu od několika mS až do hodnot vodivosti několika tisíc mS.
Voda je jistě pro akvaristiku velmi důležitá. Je to ale nesmírně proměnlivá a různorodá veličina. Jako základ pro chov akvarijních ryb je v převážné většině používána voda vodovodní. No a to je právě ten oříšek. Pojem „vodovodní voda“ je velmi obšírný a postačí většině lidem k tomu, aby si řekli, že je to voda pitná. Je dobré napsat, že tomu tak většinou opravdu je.
Postačí ale, když se začnete zajímat například o akvaristiku a tu zjistíte, že pojem „vodovodní voda“ je nesmírně zajímavý, ale i spletitý problém.
Vodovodní voda v Plzni má jiné hodnoty než vodovodní voda například v Ostravě. Nemusíte ale chodit ani tak daleko. Rozdílné hodnoty vody najdete dokonce i v jednom městě. Záleží na tom, kolik vodních zdrojů ono území napájí. Měl bych ještě dodat, že chemické a fyzikální hodnoty vody se během roku mění dokonce i u vody odebírané z jednoho kohoutku. Proto je dobré mít přehled i o zdroji používané vody z vodovodu.
V dnešní době si mnohem méně akvaristů než dříve, jezdí pro vodu do přírody. Je to z toho důvodu, že existují profesionálně vyráběné přístroje, které umí vývojovou vodu vyrobit právě z vody vodovodní. Je to časově velmi úsporné. Budete-li odchovávat větší množství ryb, je to výhodné i po stránce ekonomické.
V podstatě jde o to, odstranit ze vstupní vody co nejvíce minerálů. Jednoduše řečeno, vyrobit si vodu demineralizovanou s téměř nulovou vodivostí, z které následně vyrobíte vodu podle požadavků ryb, jež hodláte vytírat.
Používají se v podstatě dva způsoby, jak demineralizovanou vodu získat z vody vodovodní. Buďto použijete poměrně mladou metodu membránové separace tzv. reversní osmosu, nebo dáte přednost déle používanému postupu a tím je kolona pro demineralizaci vody.
První zařízení pracuje na principu separace vody na velmi jemných sítech(membránách). Nevýhoda je snad ta, že je značně odpadové. Při dnešní ceně vody je tedy ekonomicky náročnější.
Druhé zařízení je téměř bezodpadové a používají se při něm tzv. ionexy. Jsou to makromolekulární polyelektrolyty. Známé ionexové kolony, v nichž se používá pro úpravu vody katex a anex.
Existují pochopitelně ještě destilační přístroje, které vyrábějí vodu destilovanou. Ta se ale vyrábí tzv. teplou cestou a je ekonomicky náročná. Pro akvaristiku bohatě postačí ony dva výše popsané způsoby.
Při použití ionexové kolony docílíte lepších výsledných hodnot. Voda má téměř nulovou vodivost. Po regeneraci ionexové kolony můžete naměřit výslednou hodnotu až 5mS. Což u reversní osmosy docílíte pouze při velmi měkké vstupní vodě.
Foto: Loricaria sp. Red
(Označení „ms“ je zkreslené převodem)
0 komentářů