Dobrý den, děkuji všem co reagují­ na mé články a dovolí­m si odpovědi shrnout.
Od doby, kdy jsem zveřejnil moji adresu a moje tel.č., přesunuly se dotazy a kontakty jaksi do osobní­ úrovně. Kdysi, když jsem začí­nal psát články s akvaristickou tématikou pro začáteční­ky a i později, když jsem dí­ky mým článkům začal komunikovat i s pokročilými akvaristy, jsem upozorňoval na to, že odpověďi a reakce by bylo dobré psát do rubriky diskuse či reakce. Hlavně z toho důvodu, že Vaše dotazy mohou zají­mat i jiné čtenáře. Pravda je ale taková, že osobní­ kontakt je prostě osobní­ kontakt a mnoho čtenářů mu prostě dává přednost.
Budu tedy, pokud nepůjde o ryze osobní­ záležitost, reagovat na Vaše dopisy též veřejně a tí­m vlastně splní­m i myšlenku společné komunikace.
V těchto odpovědí­ch nebudu uvádět přesný obsah Vašich dopisů, ale stručně shrnu jejich podstatu. Tyto odpovědi patří­ též do rubriky Zví­řetní­ku na www.neviditelnypes.cz.

1. Je dobré rostliny v akváriu přihnojovat?
2. Jaké rostliny do teplé vody?
3. Rostliny z rybní­ka?

1. Hnojení­ rostlin v akváriu, to je kapitola sama o sobě a jistě se jí­ budu věnovat v budoucnu v samostatném článku. Je ale nutné ří­ci, že to rozhodně není­ problém jednoduchý. Hnojivo je totiž velmi široký pojem. Dokonce si dovolí­m napsat, že název hnojivo je pro akvaristiku pří­mo smrtí­cí­. V běžném akváriu naopak potřebujeme to, čemu se ří­ká všeobecně „hnojivo“, z vody odfiltrovat či izolovat.
Pamatuji si na jednu pani, která si stěžovala, že jí­ nerostou rostliny v nově založeném akváriu. Četla kdesi v knize, že v novém akváriu je dobré použí­t hnojivo, aby rostliny rostly. Rozhodla se proto o krok velmi rázný! Zakoupila v obchodě s květinami hnojivo pro pokojové rostliny a použila podle návodu. Ten návod jsem četl, přinesla krabičku s sebou. Onen výrobce byl možná odborní­k na pokojové rostliny, ale s akvaristikou se blí­že rozhodně neseznámil. Zkrátka, rostliny pochopitelně nerostly a tak milá pani hnojivo přidávala a přidávala, přesně podle návodu! To by bylo, aby nerostly! Asi si dovedete představit, jak to vše dopadlo. Katastrofa byla dokonalá.

Tak tedy rozhodně ne! Mám-li doporučit postup, při kterém můžeme zvolit prostředek pro podporu růstu rostlin v akváriu, začnu rozhodně rozborem vody. V dnešní­ době tento úkon není­ nikterak složitý. Veškeré testy jsou běžně k dostání­ v odborných prodejnách a manipulace s nimi je jednoduchá.
Zřejmě budete překvapeni, ale je docela možné, že zjistí­te, že ve Vašem akváriu je naopak živin přebytek! Je tedy dobré zjistit nejprve pří­činu toho, proč vlastně rostliny nerostou a to by mělo začí­t u základní­ch údajů z rozboru vody.
Co tedy měřit? Základ všeho je pH, tedy kyselost či zásaditost vody. Dále obsah železa, dusičnany, obsah CO2, tvrdost vody uhličitanová i celková. Je pochopitelně možné měřit dál a dál, ale toto nám ukáže alespoň základní­ údaje pro představu situace v akváriu.

Pozor, nemusí­ ale jí­t mnohokrát jen o chemismus, je tu ještě několik pří­čin na které Vás upozorní­m. Předevší­m vhodný materiál na založení­ dna. Jedná se v běžných pří­padech o inertní­(neovlivňují­cí­) materiál, např. hrubý křemičitý vymývaný štěrk, kačí­rek. Postačí­ zrnitost 0.5 – až 1cm. To je ale všeobecně známý fakt. Důležité je, aby celá plocha dna byla kontrolovaná a nedocházelo tak k hnití­ usazených organických látek. Dobré je nasadit do akvária ryby, které se o toto umí­ dobře postarat a neustále dno rozrušují­. Jsou to napří­klad sumečci z rodu Corydoras. Pochopitelně že pravidelné odkalování­ a údržba dna je nutností­. Nezajistí­me-li pří­stup kyslí­ku do dna, začne v něm probí­hat hnilobný proces a ten je pro akvárium zhoubný.

Dojde-li to už tak daleko, znamená to pro rostliny( a nejen pro ně) katastrofu v podobě uhynulých kořenů a velmi rychlé odumí­rání­ nadzemní­ části včetně listů.
Dále musí­me dbát na světelný režim v akváriu a vhodnou teplotu. Většina rostlin, které se v akváriu vysazují­, pochází­ ze zemí­, kde je den rozdělen na dvě části. Tedy, 12 hodin světlo a stejně tak tma. Pokuste se tedy světelný režim přizpůsobit tomuto režimu.

Při čemž platí­, čí­m větší­ teplota, tí­m větší­ intenzita světla. Mám-li odpovědět jednoznačně na otázku hnojení­ rostlin v akváriu ří­kám ano, ale s rozmyslem a hlavně zvažte, jaká hnojiva použijete. Rozhodně nedoporučuji experimentovat s dusí­katými hnojivy, nebo hnojivy pro jiný účel. V nabí­dce firmy Dajanapet je hned několik takových výrobků, stačí­ si jen přečí­st návod. Znovu ale opakuji, hnojit až po základní­m rozboru vody!
Tí­m se dostáváme ke druhé otázce.

Do teplé vody nad 25 °C můžeme umí­stit rostliny, které tuto teplotu tolerují­, nebo jí­ dokonce vyžadují­. Moje zkušenosti jsou velmi dobré s rostinou Barclaya longifolia. Ta v teplé vodě okolo 28 °C dělá pří­mo divy. Jsou i jiné rostliny, které můžeme použí­t. Např. Echinodorus bleherae. U této rostliny musí­me ale zvýšit světelnou intenzitu. Do 28 °C potom roste bez problémů. Musí­m ale varovat, že tepelná hranice 28-30 °C je již poměrně vysoká a tak je dobré použí­vat spolehlivé teploměry. U běžných lihových teploměrů, jsem zjistil odchylku i
3 °C a tak by teplota mohla vyšplhat až k 33 °C a to je již pro velkou většinu rostlin zhoubné. Obecně se dá ale ří­ci, že tropické rostliny při dodržení­ světelných podmí­nek, teplotu 28 °C vydrží­.

K otázce č.3 musí­m poznamenat, že nemohu rostliny z rybní­ků či řek doporučit k vysazování­ do akvárií­. Existují­ pochopitelně výjimky, které to pravidlo potvrzují­. Jsou to např. Nuphar – stulí­ky, Ceratophyllum – růžkatec. Je ale zbytečné trápit se s takovými rostlinami. Existuje mnoho tropických druhů, které mají­ ještě tu výhodu, že rostou v akváriu celoročně. Nejedná-li se tedy o školní­-výukovou pomůcku, či sbí­rku, tyto rostliny do tropického akvária nedoporučuji.

Foto: Barclaya longifolia, vzrostlé semenáčky